Na Štědrý den u sousedů: Uvařte si slovenskou sváteční polévku kapustnicu

Kapustnice nebo zelňačka?

Slovenská polévka kapustnica by se dala připodobnit staročeské tradiční polévce štědračce, která se stále občas připravuje v některých rodinách většinou na Valašsku. V té sice chybí kysané zelí, stejně jako ona se ale kapustnice vaří z těch nejobyčejnějších surovin – z toho, co se vypěstovalo na poli, rostlo v sadu za chalupou a na zahrádce nebo se našlo v lese. Dodávala sílu slovenským horalům, je ideální na zahřátí a s krajícem chleba nasytí mnohé na celý den. Kromě Čech, Moravy a Slovenska se takováto zelná polévka připravuje i v Polsku, v Maďarsku, na Ukrajině nebo v Rusku, ale třeba i v Německu. Receptura se trochu liší, jedna základní ingredience, tedy zelí, ovšem nesmí chybět. Jí i polévka vděčí za jméno. Slovenské slovo kapusta totiž neodkazuje k naší kapustě, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale právě k zelí. Na Slovensku si jen dejte pozor na jednu záludnost. Výrazem kapustnica se podle Slovníkového portálu Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra totiž někde označuje i šťáva z kysaného zelí.

Slavnostnější s masem, postní s haluškami

Stejně jako naše zelňačka je slovenská kapustnica typickou zimní polévkou. V jednodušších verzích se připravuje po celou zimu. V minulost se často vařila na konci zimy, kdy bylo nutné vyčistit komoru, a zbavit se tak zbytků. Na Slovensku je brána jako slavnostnější polévka, ta se pak dělá z hovězího či uzeného vývaru a kromě brambor a zelí do ní patří i kus uzeného, případně i nějaká ta papriková klobáska (někde se prosazuje, že v ní musí být dokonce tři druhy klobás) či slanina. Tato verze je vpravdě sváteční a tradičně se podává na Štědrý den, v minulosti si ji ovšem mohli vychutnat jen v evangelických rodinách. V těch katolických rodinách se jedla její postní verze bez masa, neboť až do půlnoci trval půst, a nesmělo se tedy jíst maso. Do té bezmasé se kromě brambor dávaly na zahuštění ještě halušky. Místo masa se používaly houby, ty se ale často dávají i do té masové. Maso se pak přidávalo druhý den. Kapustnica se podává během sváteční večeře hned jako druhý chod po tradičních slovenských oplatkách s medem. Na některých místech se servíruje na oběd až na Boží hod (to už ovšem může být i s masem) a někde si ji dávají na zahřátí 25. prosince po půlnoci hned po návratu z „půlnoční“. A v určitých krajích si na ni musí počkat až na Silvestra nebo dokonce na první den v roce. Po silvestrovském slavení ostatně přijde vhod jako dokonalý vyprošťovák. Vaří se pak často až do Tří králů.  

Jiný kraj, jiná kapustnica

Kapustnica je slovenskou nejoblíbenější polévkou a je tam snad populárnější než halušky. Má i spoustu krajových variant a dalo by se říct, že skoro každá domácnost má nějaký svůj speciální recept. Na Oravě do ní dávali i uzené pstruhy nebo kapří hlavu, v přísně katolických krajích, byla opravdu hodně prostá a tvořilo ji hlavně zelí. Někde se navíc zahušťuje jíškou, většinou ale stačí brambory, případně kroupy. Často se do ní na zjemnění nakonec vmíchá sladká či kysaná smetana nebo pro zvýraznění červené barvy rajčatový protlak. Občas v ní byl i hrách či čočka nebo kořenová zelenina. Zajímavou sladkou chuť jí v některých verzích dodávají jablka, někteří přidávají sušené švestky a hrušky. K polévce se nejčastěji podává chleba, aby opravdu zasytila, o Vánocích si ji však na Slovensku spíš vychutnávají s plátky vánočky. Pokud jste na ni dostali chuť, myslete na to, že je třeba připravit ji trochu dopředu, aby měla dostatek času na rozležení. Nejlepší je totiž prý za tři dny.