Trochu líné bochánky: Upečte si na Štědrý den typické staročeské pečivo peciválky

Peciválky, kutelky nebo peřinky?

Peciválky jsou typickým reprezentantem staročeského kynutého pečiva. Tímto zajímavým názvem byly označovány malé bochánky z kynutého těsta, do kterého se většinou přidávaly vařené brambory, takže šlo vlastně o kynuté bramborové těsto. Podle webu Hkregion.cz  pocházejí z Podkrkonoší, jako vánoční pečivo jsou ovšem doloženy i v jiných koutech naší vlasti, třeba na Vysočině nebo v Polabí. A jak ke svému zvláštnímu jménu peciválky přišly? Hotové upečené bochánky se nesnědly hned nebo se připravovaly dopředu, proto se nechávaly ležet na peci, aby zůstaly déle teplé a trochu se rozležely. A protože na peci se často váleli lenoši neboli peciválové, jako byl pohádkový Honza, začalo se tak říkat i peciválkám. Na některých místech byly známy jako kutelky, peřinky nebo buchtičky. Dělaly se i na Slovensku, kde se pekly pod názvem opekance či bobaľky. Kutelky jsou populárním vánočním pečivem v Polsku.

Vláčnější díky napaření

Na peciválkách je zajímavý způsob přípravy, bochánky se totiž nejen pečou, ale navíc se pak spaří horkým mlékem nebo vodou. Postup je snadný – voda či mléko se přivedou k varu, pak se do hrnce hodí peciválky, krátce se spaří a vyjmou. Je možné je také spařit v míse, kde se přelijí horkým mlékem a to se nechá do buchtiček vsáknout. Mléko můžete navíc pro lepší chuť vylepšit trochou rumu, který dodá pokrmu šmrnc. Díky spaření je pečivo krásně vláčné. Hotové peciválky se většinou sypou mákem a nakonec polévají máslem či sádlem. Pokud zrovna máslo a sádlo nebyly k dispozici, musely se jíst peciválky jen spařené. Pokud se nespaří, vypadají spíš jako normální suché housky, pak se dají jíst jako jakékoliv jiné pečivo třeba s máslem. Někde se dělaly i s náplní, to se pak do nich dával buď mák nebo povidla. Maková náplň se připravovala stejně jako ta do buchet z mletého máku vařeného v mléce s cukrem, citronovou kůrou a rozinkami. Mohou se také napařit jen na pařáčku a pak se přelévají horkými naředěnými povidly. Často se na Vánoce podávaly zalité muzikou – omáčkou ze sušeného ovoce, která byla další z typických staročeských vánočních specialit. Za starých časů se polévaly sirobem – řepným sirupem, který vzniká při výrobě cukru z cukrové řepy, nebo medem. Pokud vám mák nechutná, můžete je posypat třeba nastrouhaným perníkem. Občas se na ně sypala i tzv. pracharanda – posypka nebo spíš prášek z nadrcených sušených hrušek, nebo skořicový cukr.

Podle severočeského receptu

Jako kutelky ale i peciválky jsou často označovány i buchtičky z kynutého těsta jako na vánočku, ve kterém chybí brambory. Pokud ale máte rádi bramborové těsto, zkuste ty s vařenými bramborami. Tady máte recept z kuchařky V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc, která se věnuje hlavně kuchyni oblasti Pojizeří. Budete potřebovat: 500 g vařených brambor, 150 g polohrubé mouky, 1 vejce, sůl, mléko podle potřeby, mletý mák případně s cukrem. Z vařených brambor, polohrubé mouky, osoleného mléka a vejce zadělejte těsto. Nechte chvíli odpočinout. Na vále z těsta vyválejte silnější plát, že kterého nakrájejte čtverce, které pečte na nepomaštěném plechu po obou stranách dorůžova. Upečené peciválky poskládejte do mísy, polijte horkým mlékem, přiklopte poklicí a mísou zatřepejte. Ponechte asi 2 minuty propařit. Potom přebytečné mléko slijte a peciválky posypejte mletým mákem smíchaným s cukrem. Můžete podávat i s ovocnou omáčkou šprachandou.