Jak na nejlepší slovenské halušky? Zapomeňte na vejce a brambory raději nestrouhejte!

Od rumunských pastevců

O haluškách se s čistým svědomím dá říct, že jde o slovenské národní jídlo, tedy hlavně ty brynzové, které jsou v rámci všech světových kuchyni tak trochu unikátem. Jsou základní dovedností každé slovenské hospodyňky a na jídelním lístku je mají snad všechny restaurace s tradiční místní kuchyni. Na Slovensku je dokonce zmiňují v pořekadle, které se používá, když chcete vyjádřit, že je někdo mladý a nezkušený: „Ešte veľa halušiek musíš pojesť, aby…“ Nejtypičtější jsou pro kraje Liptov a Orava, ale ve velké oblibě je mají i v blízkém okolí. Šlo o poměrně chudé kraje, kde se místní živili především pastevectvím, chovem ovcí a výrobou ovčích sýrů, jako je brynza. Podle známé slovenské etnoložky Kataríny Nádaské se halušky dostaly na Slovensko společně s brynzou někdy v 17. století díky migrujícím pastevcům z Rumunska, kteří hledali nové pastviny pro své ovečky. Usuzuje se ovšem také, že pastevectvím se místní obyvatelstvo živilo dávno předtím, v každém případě ale slovo brynza, slovensky bryndza, podle Českého etymologického slovníku pochází z rumunského slova brînză, jež znamená tvaroh. Původně se halušky dělaly jen z mouky, vody a soli. Brambory se totiž dostaly na Slovensko až v 18. století, kdy se o nich poprvé zmínil mnich Cyprián z Červeného Kláštora v Pojednaní o poľnohospodárstve na Spiši. A víte, kdo udělal z halušek slovenské národní jídlo? Byla to prý česká spisovatelka Božena Němcová, které podle stránek Pelipecky.sk při jejím putování po Slovensku velice zachutnaly.

S bramborami nebo bez

V současnosti se pravé halušky připravují z bramborového těsta. Narozdíl od bramborových noků však do halušek patří brambory syrové a nastrouhané, jsou tak vlastně jakousi zmenšenou verzí našich chlupatých knedlíků. Brambory by se také neměly strouhat na jemném struhadle, ale spíš utřít  na tom s ostrými hroty. Tvarem se halušky podobají německým špeclím (Spätzlím), ty se ale dělají bez brambor jen z mouky, soli a navíc z vajíček. I na Slovensku se tyto halušky bez brambor stále připravují, jsou ovšem brány spíš jako přílohové. Kromě toho ještě mají halušky krupicové, které se házejí místo nudlí do polévky. Do bramborových halušek se naopak vejce přidávat nemusí. Pokud je tam přesto dáte, halušky sice lépe drží pohromadě, ale mohou být tvrdší. Většinou ale není nutné vajíčko přidávat, neboť jako dokonalé pojidlo funguje škrob, který se uvolní z nastrouhaných brambor. Z mouky, brambor a soli se pak vypracuje polotuhé těsto, z něhož se tvoří malé nočky. Můžete to dělat lžičkou nebo odkrajováním kusů těsta do vody, lepší však je pořídit si speciální síto na halušky, kterým těsto jen do hrnce propasírujete.

Střapaté díky zelí

Uvařené halušky se nejčastěji smíchají se soleným měkkým tvarohovitým sýrem z ovčího mléka – brynzou. Nakonec se ještě přelijí vyškvařeným špekem nebo posypou kostičkami osmažené slaniny. Brynzu je navíc možné naředit zakysanou smetanou. Pokud si halušky dáte v nějaké tradiční slovenské kolibě, nabídnou vám k nim ještě kyselé mléko nebo žinčici (převařenou syrovátku z ovčího mléka). Právě brynzové halušky jsou to pravé slovenské národní. V restauracích občas nabízejí ještě variantu se sýrem (většinou s obyčejným taveným) a také s kysaným zelím a s osmaženou slaninou, uzeným masem nebo s krásně křupavými škvarečky a s cibulkou. Ty mají o trochu výraznější a pikantnější chuť. Aby toho zmatku ohledně bramborových a nebramborových halušek nebylo málo, právě tyto bramborové halušky s kysaným zelím, neboli slovensky kyslou kapustou, se nazývají strapačky, neboť je pokrm díky zelí celý tak trochu střapatý. Říká se ale také, že střapaté jsou prý i díky přidaným nastrouhaným bramborám. Strapačky jsou populární nejen na Slovensku ale také v Polsku a v Maďarsku, kde mají kyselé zelí hodně v oblibě. Ovšem i maďarské jídlo sztrapacska se připravuje s jejich variantou brynzy, zvané juhtúró. A možná vás rovněž překvapí, že na Slovensku se občas halušky podávají i nasladko, třeba s mákem nebo s povidly.