Nejlepší pagáče jsou se škvarky. Od škvarkových placek se ale liší. Víte čím?

Dokonale nadýchané pagáčky

Škvarkové pagáčky jsou dokonalou pochutinou k pivu i k vínu. Jsou mnohem lepší než tyčinky či chipsy, mlsají se tak nějak samy a stejně tak rychle mizí z talíře. Pagáčky se často zaměňují se škvarkovými placičkami, pravé pagáče jsou ale trochu jiné – pracnější, ale zato nadýchanější, křupavější a tvořené tenounkými vrstvičkami, připomínajícími listové těsto. Pagáčky se sice pečou z těsta kynutého, to se ale na několikrát překládá, což vytvoří strukturu typickou pro listové těsto.

Z Maďarska na Slovensko

Při zmínce o pagáčcích si většinou představíme křupavé malé bochánky či placičky, které se pečou nejvíc na Slovensku. Typické jsou i pro další státy, stejné se dělají i u nás na Slovácku nebo na Valašsku. Pagáčky jsou specifickým druhem slaného  pečiva z kynutého těsta, které se neplete jako housky ani se netvaruje do podoby chlebových bochníků, ale dělají se z něj tlusté placky jako v případě italského chleba focaccia. Slovenské pagáčky se ale zřejmě neinspirovaly samotnou focacciou, ale pečivem, které se peklo třeba v Maďarsku pod názvem pogácsa a také v dalších zemích na Balkáně. Takové bochánky dělají pod různými podobnými názvy i v Bulharsku, v Chorvatsku, v Rumunsku, Černé Hoře, Makedonii, Srbsku, Slovinsku ale i v Turecku či Řecku. I když slova focaccia a pagáče zní jinak, podle časopisu Naše řeč se v obou případech odkazuje k tomu, že se pečivo původně peklo v popelu v ohništi nebo v krbu. Z maďarštiny se pak název dostal do slovenštiny. Ta pagáče charakterizuje jako druh pečeného moučného jídla menšího okrouhlého a plochého tvaru. Do češtiny se výraz zpočátku nedostal, proto pagáčkům často říkáme prostě a jednoduše jen placičky.

Těsto musí lístkovat

Zjednodušení názvu se mnohdy odráží i v zjednodušení přípravy. Udělat pravé pagáčky je totiž poměrně náročné. Těsto se musí na několikrát vyválet a překládat jako v případě listového, z něhož děláme štrúdl. Do pagáčového těsta se ale přidává droždí a nechává se kynout, proto tak trochu připomíná těsto na croissanty neboli plundrové těsto. Pokud máte doma chlebový kvásek, klidně jej použijte do těsta místo droždí. Díky několikanásobnému překládání jsou v těstě po upečení viditelné drobné vrstvičky, které pagáčům dodávají na křupavosti a křehkosti. Aby prostor mezi jednotlivými vrstvami něco vyplnilo a dodalo celým bochánkům na chuti, přidávají se škvarky nebo různé druhy sýrů. Na Slovensku jsou velmi oblíbené i pagáče brynzové. Často se do nich přidává i nastrouhaná vařená brambora. Tou se posype plát vykynutého rozváleného těsta, pak se těsto zabalí a opět rozválí a na několikrát se překládá s bramborou.

Jde to i bez droždí

Vzhledem k tomu, jak je práce s těstem na pagáčky náročná, začaly se dělat i z obyčejného listového těsta nebo z kynutého bez překládání. Chutnají stejně dobře jen se připravíte o speciální lístkování plundrového těsta. Místo droždí je možné dodat placičkám nadýchanost také pomocí kypřicího prášku. Prášek se dá i vynechat, v tom případě jsou ale placičky tužší. K větší nadýchanosti si dopomůžete tím, že těsto nejprve rozválíte, pak teprve na něj nasypete nasekané škvarky, přeložíte na třetiny, rozválíte, opět přeložíte na třetiny a opět rozválíte. Pagáčky i placičky se pečou nejčastěji z pšeničné mouky, je možné ale použít i špaldovou nebo přidat i trochu žitné. Jako tuk do těsta je nejvhodnější samozřejmě sádlo. Těsto je také možné odlehčit pomocí tvarohu nebo jogurtu. Hotové pagáčky můžete posypat hrubozrnnou solí, kmínem, sezamovými semínky, semínky černuchy nebo strouhaným sýrem. Nejlepší jsou hned po upečení, případně druhý den. Pokud je hned nesníte, klidně je zamrazte. Po rozmražení a rozpečení chutnají jako čerstvé.