Slow food – iniciativa zbrojící proti hamburgerům

Nemáte rádi fastfoody? Postrádáte v českých rodinách a restauracích kulturu stolování? Přijde vám, že je úplná hloupost, dovážet suroviny z druhého konce světa, když je za městem tolik polí a lidí, kteří je obdělávají?

Jestli alespoň něco z toho vám není lhostejné, mohla by vás zajímat mezinárodní ekologicko-kulinářská neziskovka, která vznikla jako odezva na první otevřený fast food v historické části města. Slow food. Iniciativa založená v roce 1986 italským novinářem a kulinářem Carlem Petrinim.

Cílem sdružení je hlavně vymyslet paralelu k fastfoodovému stravování a průmyslové velkovýrobě, vytěsnit chemii v potravinách a chránit ohrožené živočišné druhy. Slow food podporuje především malé zemědělce, producenty a rybáře, jež konzumní a průmyslová společnost dokáže snadno převálcovat. Stěžejní je chránit místní produkty a producenty. Je přece tak logické, i historicky dané, že se nejdříve mají využívat zdroje v blízkosti a ne je dovážet z jiných kontinentů, byť to vyjde levněji.

Iniciativa nejedná jen o surovinách a jídle, jde jí o mnohem víc. Snaží se totiž i o renesanci kultury stolování (pochází z Itálie, není to tak úplně beznadějné): chce jídlu a chutím vrátit jejich důstojnost a mimo jiné i obnovit dávno zapomenuté recepty. Jídlo bylo vždy událostí dne, kdy se členové rodiny nebo společenství sešli u jednoho stolu. Společné stolování tak vždy bylo významným sociálním aktem, který se v posledním století nechal utlačit a upozadit rychlou konzumací.

V České republice vznikla pobočka Slow food v roce 2000, ale jelikož byla založena hlavně cizinci žijícími v Praze, byl hlavním dorozumívacím jazykem angličtina. Dnes jsou ale projekty rozšířeny po celé zemi a mají svoje zastoupení v Brně, Táboře, na Pálavě i v Bílých Karpatech. Jejich aktivitami jsou tzv. „convivia“ (v doslovném překladu „vzájemná pohostinnost“) – setkání zemědělců i lidí z oboru, kteří se zajímají o filozofii projektu. V celosvětovém měřítku se pořádají samozřejmě daleko větší akce. Jednou z nich je Terra Madre, jednou za dva roky konající se setkání malých producentů a zemědělců z celého světa.

K dalším aktivitám patří třeba i ambice prosadit svůj plán v Evropské unii. Přívrženci této myšlenky chtějí větší politickou podporu menších zemědělců, státní pomoc, ochranu a snazší vypořádání se s byrokracií. Chtějí ochranné známky kvality a upřednostnění před velkými dodavateli ze zahraničí.

Společně můžete i navštěvovat vysokou školu. Slow food podporuje univerzitu v Itálii, kde se můžete v různých studijních programech vzdělávat v gastronomických studiích a hoteliérství, samozřejmě pod stejnou ideou iniciativy.

Mezi restaurace, které přímo na stránkách www.slowfood.cz doporučují pro svou kvalitu a filozofii Slow food, patří hlavně řetězec Ambiente. Ten sdružuje pražské podniky, jako například Čestr – místo, kde vám udělají ten nejlepší hovězí steak v Čechách, Pasta Fresca – italskou lahůdku, Café Savoy nebo třeba nedávno otevřený Lokál U Zavadilů – kde si dáte pivo z tanku a české speciality.

V dnešní době jsou tyto iniciativy, i když vzniklé v osmdesátých letech, stále více a více propagované. Ať už to jsou farmářské trhy nebo právě sdružování restaurací se stejnou myšlenkou. I já takové ideje plně podporuji. Klidně si pár korun připlatím za pořádnou surovinu, která dělá z normálního jídla absolutní pochoutku, než abych měla narvanou ledničku chemickými náhražkami, které si říkají potraviny. Jen si to zkuste na vlastní kůži, kupte si pár brambor v supermarketu a pár u místního farmáře na trhu. Rozdíl bude zcela jistě zjevný a vy už nikdy víc nebudete chtít žádnou jinou, než tu farmářskou, bramboru jíst.

Eva Soukeníková