Retro vaření s Kristinou: Upečte si na Velikonoce křupavé palmové listy podle 100 let starého receptu

Květná neděle 

Zpravidla vychází na jarní dny, kdy už je příroda probuzená a keře a stromky se obalují pupeny a květy. Lidé je trhali a zdobili si jimi obydlí a zahradu pro ochranu a zajištění úrody, hojnosti a mláďat. „Hospodář předem vyvázal téměř umělecký výtvor. Na dlouhý lískový prut přivazoval červenými pentlemi nebo šátky postupně svazky narašených ratolestí lípy, známé „kočičky“ z jívy, rozkvetlý lýkovec, suché větvičky dubu a temně zelené snítky jedle,“ popisuje Kamila Skopová v knize Hody, půsty, masopusty.

Po návratu z kostela lidé jednotlivé větvičky zapíchali na pole, zahradu, do sadu, do hnoje, do chléva, ke studni a ozdobili jimi chalupu. Čeněk Zíbrt popisuje ve Veselých chvílích v životě lidu českého, jak podobným způsobem chlapci vytvářeli palmu z různých rozkvetlých a napučených prutů, které dále zdobili a nosili na obchůzku. Připomínali tak jeruzalémské palmové listy, kterými lidé vítali Ježíše. Odpoledne chodily dívky s létečkem – nazdobeným mladým smrčkem či jedličkou a malou smrtkou na vrcholu. Navštěvovaly hospodáře a za písníčku dostávaly drobnou koledu. Po Květné neděli začíná velikonoční, tzv. pašijový týden, při kterém se půst ještě zpřísní. O Květné neděli si tak ještě užijte sladké pečivo, které se na stole objeví až na Zelený čtvrtek.

Křupavé koláčky

Jedním z nejrychlejších, nejsnazších, a přesto velmi efektních sladkostí jsou palmové listy. Pečivo, které vzniklo na začátku 20. století ve Francii a pod názvem palmier se rozšířilo do světa. Jeho jméno odkazuje na palmové listy, které připomíná tvarem. S jistotou však původ nelze určit, protože listové těsto až nápadně připomíná křehké filo těsto, z kterého se na Blízkém východě peče baklava a další dezerty, a které se dřív než do Francie dostalo do Vídně s tureckými dobyvateli.

Proto někteří přisuzují domovinu palmových listů Rakousku, ostatně v němčině se palma řekne die Palme. Základem je listové těsto posypané cukrem a skořicí stočené do tvaru palmového listu. Variovat ho však můžete podle chuti – přidáním kakaa, drcených oříšků, mandlí nebo karamelu do náplně, přelitím čokoládovou polevou či z moučkového cukru a bílku, potřením karamelem či rozpuštěnou pomerančovou zavařeninou.

Připravit si můžete i domácí listové těsto, ale pak se z rychlého dezertu stane celodenní zábava a jeho kouzlo tím trochu mizí. Samozřejmě je můžete naplnit i naslano – sýrem, sušenými rajčaty, olivami, šunkou… Nasladko se jedí v celé Evropě, zpravidla k odpolední svačině nebo snídani. Zatímco ve Francii dělají drobné tvary na dvě sousta, v Německu, Rakousku a Španělsku tvarují palmové listy velké tak, že vám přesahují dlaň. I proto jim říkají sloní uši nebo prasečí ouška. Nehledě na název a náplň potěší palmové listy malé i velké a také návštěvy, pokud k vám nějaká nečekaně zajde, připravíte je, než si umyjí ruce a uvaříte kávu.

Jak na palmové listy?

Na 18 kousků potřebujete 300 g listového těsta, 1 lžíci mleté skořice, 3 lžíce krupicového cukru, 1 vejce na potření a krupicový cukr na posypání podle chuti. Jak postupovat? Listové těsto rozválejte do tvaru obdélníku, posypte mletou skořicí a cukrem a z obou kratších stran zarolujte do středu. Vznikne tvar podobný hlavici iónského sloupu. Troubu předehřejte na 200 °C, plech vyložte pečicím papírem. Zarolované listové těsto nakrájejte na 5mm plátky a skládejte je na připravený plech – pokládejte je a oba konce mírně stočte k sobě. Vejce prošlehejte vidličkou a mašlovačkou ho natřete na listové tvary. Posypte je cukrem podle chuti. Tvary pečte v předehřáté troubě 10 minut, pak je otočte a dopečte dozlatova, zhruba 10 minut.