Retro okénko: Kofola je český poklad mezi limonádami. Proč vznikla na příkaz vlády a nahradila Coca-Colu?

Limonáda s výjimečnou chutí bylinek

Slavnou limonádu kolového typu s lehce povzbuzujícími účinky zbožňují malí i velcí. Pro děti bývá nedosažitelnou limonádou, kterou si díky obsahu kofeinu mohou dát jen zřídka, pro dospělé ideálním letním osvěžením i dokonalou ingrediencí do míchaných drinků. Kofola není jen tak nějakou obyčejnou limonádou, vyniká svou bylinkovou chutí a je považována za doslova legendární nápoj, který se dostal do písniček i kreslených vtipů. Navíc se může pyšnit zajímavou historií, vždyť letos slaví již své dvaašedesáté narozeniny.

Dějiny Kofoly začaly v 19. století

Kofola se sice oficiálně zrodila až v 60. letech minulého století, její dějiny u nás ale sahají mnohem dál, až do století devatenáctého. Roku 1887 totiž jistý lékárník z Opavy Gustav Hell vyrobil tekutý sirup Syrupus Colae compositus Hell, jehož součástí byl extrakt z kolovníku. Podnik pana Hella se později stal součástí Spojených farmaceutických závodů v Praze a jeho přípravkem se zřejmě inspiroval sirup KOFO, základ Kofoly, který byl vytvořen právě v těchto závodech.

Sirup na výrobu Kofoly vznikl na příkaz vlády

I v socialistickém Československu lidé toužili po Coca-Cole, a proto v roce 1957 vyšel z nejvyšších státních míst požadavek na vytvoření nápoje kolového typu z ryze tuzemských surovin, který by lidem vyhnal z hlavy myšlenky na zapovězenou západní „limošku“. Cílem soudruhů prý údajně bylo i zpracovat přebytky a hlavně kofein, který zbýval při pražení kávy. Úkolem byl tehdy pověřen doc RNDR. Zdeněk Blažek, CSC a jeho tým ze Spojených farmaceutických závodů. Trvalo jim to tehdy celé dva roky, než namíchali tu správnou kombinaci třináct bylinných a ovocných látek, doplnili je kofeinem, a tak vznikl sirup KOFO, který dodnes stojí za chutí milovaného nápoje, jehož složení zná jen pár lidí. 

Od šedesátých let Kofola do všech obchodů

V roce 1959 byl v Praze namíchaný vzorek sirupu KOFO doručen do podniku Galena Opava, jenž se zabýval výrobou léčiv a tinktur a dalším zpracováním bylin. A právě zde se rozjela velkovýroba sirupu a odtud pak sirup putoval do sodovkáren napříč Československem. Nová limonáda si ihned získala spoustu žíznivých příznivců a brzy roční produkce šplhala ke 180 milionům litrů. . Populární byla natolik, že v šedesátých letech dokonce v tehdejším Československu došly bylinky používané na výrobu limonády a musely se dovážet ze zahraničí. A víte, kolik tenkrát Kofola stála? Jen korunu a padesát haléřů. Ano, zdá se to málo, ale ceny tenkrát zkrátka byly trochu jiné. 

O Kofole se zpívaly i písně

Ještě větší hvězdou se Kofola stala v sedmdesátých letech. Tehdy se o ní psalo v novinách a časopisech, zpívalo se o ní v populárních písničkách a reklamy vyzývající k popíjení Kofoly byly tehdy snad všude, stejně jako byl všude k dostání samotný nápoj. Dokonce jezdila i reklama pojízdná – kola zdobená nápisy Kofola. Sirup KOFO se dodával do různých sodovkáren po celé republice, přičemž každá si vytvářela vlastní etiketu. Až roku 1968 vzniklo první jednotné logo ve tvaru kávového zrna odkazující na původ Kofoly.

Od revoluce k prasátku Kofola

Zájem o Kofolu začal pomalu uhasínat po revoluci, kdy jsem si konečně mohli dopřát nám tak dlouho odpírané západní limonády. Naštěstí se roku 1998 vrací na výsluní a stává se opět hitem. Rodí se slavný slogan „Když ji miluješ…“ i „kofolácké“ prasátko s „dlouhými zahnutými zuby nahoru“ a objevuje se spousta nových příchutí. I když ta původní originální chuť Kofoly stále vede. Již několik desítek let.