Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Bílý cukr
Zdroj: Freepik, azerbaijan_stock

Cukru se přezdívá „bílý zabiják“ a zcela jistě je ve velkém množství zdraví nebezpečný, zejména je-li pravidelnou součástí dětského jídelníčku. Skrytého cukru děti konzumují nadbytek v mnoha potravinách. Zkuste nahradit alespoň část přijímaného cukru zdravější variantou!

​Všeho moc škodí

Sacharidy do dětského jídelníčku neodmyslitelně patří. Jsou hlavním zdrojem energie, mají zásadní vliv na fyzický i mentální vývoj a starají se i o dobrou náladu a soustředění dětí. Ovšem stejně jako je tomu u tuků, i sacharidy existují „dobré“ a „špatné“. Informace o významu různých druhů sacharidů vycházejí z článku publikovaného v časopise Pediatrie pro praxi.

  • K těm vhodným pro konzumaci patří tzv. pomalu se uvolňující cukry s nižším glykemickým indexem, u kterých se při přiměřeném množství nemusíme obávat obezity a dalších civilizačních chorob. „Dobré“ cukry najdeme v ovoci, bramborách, rýži, luštěninách, obilovinách, zelenině, mléku, ořechách a semínkách.
  • Zcela nevhodné, především v jídelníčku dětí, jsou tzv. rychlé cukry s vysokým glykemickým indexem a prakticky nulovou výživovou hodnotou. Ty se nachází téměř ve všech cukrovinkách, slazených nápojích, jídlech z fast foodu, ale i tam, kde bychom je nečekali.

​Jen 20 % cukru z celkového příjmu konzumujeme vědomě

Věděli jste, že přibližně 80 % celkového množství cukru, které zkonzumujeme, se ukrývá v hotových kupovaných potravinách? A zdaleka nejde jen o sladké pečivo, limonády nebo cukrovinky. Prozkoumáte-li složení na obalech svých oblíbených potravin, budete překvapeni, kde všude a v jakém množství se cukry nachází. Přidaný cukr kvůli vylepšení chuti, textury, aroma, trvanlivosti a dalších benefitům pro výrobce najdete ve velkém množství např. ve/v:

  • snídaňových cereáliích (i těch zdánlivě neslazených)
  • ovocných jogurtech
  • ovocných šťávách a džusech
  • dětských přesnídávkách a kapsičkách
  • dochucovadlech (dresingy, omáčky, kečupy, hořčice)
  • některých potravinách označených jako light (menší množství tuku se kompenzuje cukrem pro zachování chuti)
  • „domácích“ limonádách podávaných v restauracích (tyto jsou většinou vyráběny ze sirupu, což je v podstatě cukr v tekuté podobě)
  • sterilovaných potravinách
  • pečivu (i tom slaném)
  • paštikách
  • některých uzeninách
  • většině instantních výrobků včetně kaší určených pro malé děti

​Umělá sladidla – ano či ne?

Rozhodnutí vynechat ze stravy bílý cukr provází dilema, zda v případě potřeby sáhnout po umělých sladidlech. Ta se vyznačují mnohem větší sladivostí oproti cukru, větší stabilitou v různých podmínkách a minimem kalorií. O škodlivosti umělých sladidel na lidské zdraví bylo v minulosti napsáno mnoho. Faktem je, že všechna umělá sladidla prochází posouzením zdravotní nezávadnosti Evropským úřadem pro bezpečnosti potravin. Následně je určeno bezpečné množství umělého sladidla a to je u všech potravin kontrolováno. 

Škodlivost této alternativy cukru se však skrývá jinde. Je to právě násobně větší sladivost, která v mozku vyvolává touhu po slazeném jídle a kvůli které nevnímáme přirozenou sladkou chuť některých potravin. Proto je vždy lepší, netrpíme-li cukrovkou, sáhnout po přirozenějších přírodních sladidlech. (Zdroj: institutmodernivyzivy.cz)

​Přírodní sladidla jako zdravější varianta

Když uvádíme tuto variantu jako zdravější, nechceme tím říci, že se po přírodních sladidlech nepřibírá. Energetická hodnota je jistě nižší, než u bílého cukru, ale ve většině případů i tak obsahují přírodní sladidla hodně kalorií. Oproti bílému cukru však přinášejí výživové benefity. (Zdroj: PharmDr. Margit Slimáková)

Med je jednou z nejčastějších variant, po které sáhneme místo bílého rafinovaného cukru. Má prokazatelné antibakteriální účinky, je skvělým antioxidantem, pomáhá při kašli a obsahuje cenné prospěšné látky. Můžeme ho použít všude tam, kde bychom sladili klasickým cukrem.

Javorový sirup je oblíbený nejen díky širokému využití ve sladkých pokrmech, ale také obsahuje ve vyšším množství mangan a zinek, látky důležité pro metabolismus cukrů, vývoj kostí, činnost nervové soustavy a imunitní systém.

Melasa se vyrábí z cukrové třtiny nebo řepy, oproti rafinovanému cukru má však až poloviční obsah sacharidů. Tento přírodní sirup obsahuje hodně železa, vápníku, fosforu a zinku.

Panela se získává lisováním cukrové třtiny a vyniká obsahem vápníku a hořčíku. Má lehce karamelovou příchuť.

Sušené ovoce lze jednoduše namočit na pár minut do vody, rozmixovat a osladit jím jakýkoli dezert nebo i pečivo.

Stévie má nízkou energetickou hodnotu a glykemický index, navíc obsahuje vitamín C, železo, vápník, draslík a sodík ve vyšším množství.

Xylitol je přírodní sladidlo získávané z březové šťávy. Pozor však na jeho nadměrnou konzumaci, která může vyvolat střevní obtíže.

Sirup z agáve má nízký glykemický index i přesto, že je velmi sladký. Do pokrmu stačí přidat skutečně jen velmi malé množství tohoto přírodního sladidla.

Kokosový cukr vzniká z nektaru květů kokosových palem a kromě vysokého obsahu železa, vápníku, zinku a draslíku je ceněný pro své antibakteriální a antivirové účinky.

Datlový sirup kromě schopnosti osladit nejrůznější pokrmy upravuje trávení a zklidňuje mysl.

Rýžový sirup obsahuje téměř stejné množství kalorií jako bílý cukr, proto s konzumací opatrně. Navíc v něm najdeme vitamíny skupiny B, hořčík, mangan, draslík a zinek.

autorka kuchařek pro děti Pavla Šmikmátorová

„„Když to neděláš pořádně, nedělej to vůbec.““

Pavla Šmikmátorová je autorkou téměř desítky kuchařských knih zaměřených na děti. K jejím „srdcovkám“ patří kuchařky Mezinárodní mistr šéfkuchař a Víš, co jíš, ve kterých se zrcadlí její zájem o světovou kuchyni a zdravou výživu dětí. Máma malého „Otesánka“ ráda experimentuje v kuchyni a sleduje nové kulinářské trendy. 

 

 

Zdroje informací:

pediatriepropraxi.cz
margit.cz
ŠINDELÁŘ, Miloslav a ROUBÍK, Lukáš: institutmodernivyzivy.cz/jsou-umela-sladidla-nebezpecna

Recepty k tomuto článku