Prostřeno z Chorvatska: Dnes bude vařit „jadranská snoubenka“ Blanka Čechová. Tohle je její pljeskavica

Večer v rybí konobě

Páteční večer v Prostřeno patří právničce a spisovatelce Blance Čechové. Celý týden naznačovala, že moc nevaří, tak jak její večer dopadne? Naštěstí její manžel Tonći si s grilem rozumí a Blanku ochotně zastoupí. Jejich menu vás přenese do konoby s výhledem na šumící moře. Jako předkrm bude Blanka podávat rybí paštiku, následovat bude salát z chobotnice. Polévka bude s olihněmi, Hlavní jídlo bude ryba na grilu a vše zakončí výběr dalmatských pochoutek.

Pljeskavica od Chorvata

Ne všichni mají rádi ryby, takže jsme Blanku v rozhovoru požádali o recept na jinou pochoutku. Podělila se s námi o rodinný recept na pljeskavicu. Budete na ni potřebovat: 1 kg mletého masa (nejlépe půl na půl vepřové s telecím nebo hovězím), 30 dkg nadrobno nakrájené cibule (nejlepší je červená, které se v Chorvatsku říká „kapula“), 20 g soli, pepř podle chuti.

Všechny přísady promíchejte a a vytvarujte placky o průměru cca 15 cm, které jsou silné asi 1,5 cm. Hotové placky dejte do ledničky a ideálně na ně až do druhého dne zapomeňte. Druhý den je opečte na grilu. Nejlépe chutnají s bílým pečivem a ajvarem (pomazánka z pečených paprik a lilků).

Byl to úkol

Do Chorvatska se Blanka zamilovala už jako malá, pak se zamilovala do písní slavného chorvatského zpěváka Olivera Dragojeviće, se kterým se i spřátelila. Dostala od něj tři úkoly – naučit se chorvatsky, najít si chorvatského kluka a přivést mu ho ukázat na další koncert. Úkoly splnila. S tím „klukem“ už žije skoro 12 let a vychovává s ním tři děti.

Blanka píše humoristické romány, které jsou inspirované jejím soužitím s Chorvaty. Známá je její triologie o Jadranské snoubence. Manžel pracoval jako číšník a teď je kapitánem motorové jachty v Dubrovníku. Spojuje je hudba a láska k moři, ačkoliv každý ho miluje jinak – ona se na na moře dívá a manžel se potápí a jezdí na ryby. Blanku jsme stihli vyzpovídat: 

V medailonku k Prostřeno se píše, že moc nevaříte, že vaří váš muž. Skutečně?
Ono je vaření a vaření. Já mám na starosti spíš to každodenní, „provozní“ – těstoviny, polévky, tortilly – cokoli co je čerstvé a rychlé. A ráda peču. Ale když chceme něco dobrého, u čeho je třeba stát u plotny, tak vaří muž.  Kdysi uvažoval, že by si otevřel v Praze restauraci – takové malé chorvatské bistro. Uvaří vynikající guláš z divočáka i složité rybí pokrmy, a především si toho divočáka i ryby dokáže ulovit.

Pamatujete si, které chorvatské jídlo jste uvařila sama jako první?
Bohužel ano:-) Chtěla jsem udělat špagety s plody moře a.... jak to dopadlo, o tom se můžete dočíst v knize Příručka jadranské snoubenky.

Co vaříte vy nejraději?
Cokoli, co nezabere víc než dvacet minut, a co obsahuje pokud možno sezonní, čerstvé přísady.  Potrpím si na kvalitní domácí produkty: třeba paški sir – tradiční sýr z ostrova Pag, domácí pršut nebo čerstvé citrony, s tím vykouzlíte ledacos i za pár minut.

Bez jaké suroviny byste se v Chorvatské kuchyni neobešla?
Určitě bez kvalitního olivového oleje.

Jaké jídlo z chorvatské kuchyně máte nejraději?
Jednoznačně čerstvé "bílé" ryby - třeba mořského vlka. V Chorvatsku seženete nejen toho z chovu, ale i divokého, to je pak opravdová bašta. Ryby většinou grilujeme, ale třeba část naší rodiny si oblíbila jejich vaření na páře. Mám ráda i ústřice, černé sépiové rizoto a olihně. Chutnají mi i lanýžové produkty, ty jsou ale víc typické pro oblast Istrie.

Co byste nikdy z chorvatské kuchyně nesnědla?
Humra nebo langustu. A taky nesnáším jehněčí, které je ovšem typické pro celou oblast bývalé Jugoslávie, nejen pro Chorvatsko.

Chybí vám něco z české kuchyně v Chorvatsku?
Makové koláče, makové buchty. Zkoušela jsem párkrát doma, ale kdepak...Nebylo to ono.

Čím by se mohli Chorvati v české kuchyni inspirovat a čím v životě?
Mohli by vařit lepší pivo, ačkoli v posledních letech vyrůstá v Chorvatsku řada zajímavých menších pivovarů. Nejlepší pivo, které jsem v Chorvatsku pila, je Staročeško – pivo. Vyrábí ho v Daruvaru – městečku osídleném českou menšinou.

Chorvaté, především ti z jihu, by se u Čechů mohli inspirovat trochou ambicióznosti. My si ji neuvědomujeme, je to to naše: „honem, dělej;“ „jdi tam, to musíš vidět;“ „to musíš zažít;“ rychle, vyfoť to;“ Jsme tím jako turisté na Jadranu občas trochu postižení. Chorvaté tohle vůbec nechápou. A občas by jim neuškodila trocha zrychlené sebedisciplíny.

Čím by se mohli Češi inspirovat v chorvatské kuchyni a vůbec způsobu života?
Chorvatské "nema problema" a "polako" - pomalu – to vystihuje: My Češi se občas honíme a stresujeme zbytečně, netrávíme dostatek času s rodinou a s přáteli. To se vám v Dalmácii nestane – tam jsou různé oslavy a návštěvy na prvním místě.

*****

Blanka Čechová práva vystudovala v Praze a tvůrčí psaní a scenáristiku v Oxfordu. Svou právnickou praxi u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku a u mezinárodní organizace v Kosovu zúročila v knize Total Balkán. Pracovala jako asistentka režie v Divadle Járy Cimrmana a několik let spolupracovala s Jiřím Menzelem, Jurajem Jakubiskem a řadou zahraničních produkcí. Napsala celkem šest knih. Kromě výše zmíněné Total Balkán to jsou Mým divákům – rozhovory s Ladislavem Smoljakem a Na rok za školou, kde popsala své zkušenosti s ročním studiem střední školy v USA.  A především tři knížky, ve kterých vtipně popisuje své soužití s Chorvaty – Příručka jadranské snoubenky, Návrat jadranské snoubenky a Jadranská snoubenka navždy – trio zmiňovaných knížek nyní vyšlo jako dotisk. Všechny tři zakoupíte v knihkupectvích nebo na www.blankacechova.com