Chutě slavných: Napoleon Bonaparte snídal kuře, bál se fazolek a miloval čerstvé mandle, kterých klidně spořádal celý talíř

Napoleon miloval jednoduchá jídla

Napoleon Bonaparte nebyl žádný gurmán a nejvíce mu vyhovovala jednoduchá jídla. Dával přednost dobré polévce (měl ji rád velmi horkou) a obyčejnému vařenému hovězímu masu před všemi složitými a šťavnatými pokrmy, které by mu jeho kuchaři dokázali připravit.

Nepotrpěl si ani na formální stolování, pomáhal si rukama a chleba namáčel do omáčky či šťávy na talíři. U večeře nutil všechny u stolu jít svým, tedy rychlým tempem. Možná i proto trpěl zažívacímu potížemi a zřejmě i gastritidou. Práce kuchařů si moc necenil, málo je platil, takže není divu, že se jich u něj za deset let vystřídalo jedenáct!

Snídaně byla vydatná

A co Napoleon rád jedl? Snídaně byla bohatá. Vařená nebo pošírovaná vejce, omeleta, malá skopová kýta, vepřová kotleta, hovězí svíčková, jehněčí prsíčka na rožni nebo kuřecí křídla, čočka, fazole v salátu, to byla jídla, která mu kuchaři obvykle podávali k snídani. K obědu mu stačily pouze dva chody – polévka, a to nejčastěji bramborová, a pokrm ze zeleniny.

Večeře byla pestřejší, Napoleon ale si stejně vybíral ty nejjednodušeji pokrmy z masa a zeleniny. Večeři zakončil kouskem sýra, většinou to byl parmazán nebo rokfór. O ovoce nestál, pokud už si ho vzal, snědl ho jen velmi málo –  čtvrtku hrušky nebo jablka nebo pár kuliček vína.

Miloval čerstvé madle

Slabost měl pro čerstvé mandle. Měl je tak rád, že pokaždé snědl skoro celý talíř. Chutnaly mu i rolované vafle plněné šlehačkou. Dal si dva nebo tři sladké bonbóny, víc nikdy. Po jídle mu personál servíroval malou kávu, často ji však ani nedopil.

Strohé a prosté jídelní zvyklosti nejmocnějšího muže Francie potvrdil i jeho komorník Louis-Joseph Marchand: „Měl rád zelené fazole, ale bál se je jíst ze strachu, že v nich najde vlákna. Ty mu připomínaly vlasy a při pomyšlení na ně se mu obracel žaludek. Měl také rád brambory připravené na jakýkoli způsob, vařené i hodně pečené.“

Kuřecí frikasé

Podle dalšího z jeho komorníků Louise Constanta Wairyho si opravdu pochutnal na kuřecím frikasé, poulet à la Mareng, což jsou malé kousky kuřete obalené v mouce, osmažené na olivovém oleji, do kterého se pak přidají rajčata a krevetami. To někdy vyžadoval i k snídani. Překvapivě největší problém byl s chlebem. Ten si pečlivě vybíral a nebylo lehké se mu zavděčit.

Nekvalitní víno ředěné vodou

Alkohol Napoleon nevyhledával. Nikdy nepil žádné likéry a k jídlu si dával víno ředěné vodou. Téměř nikdy ale nešlo o kvalitní vína. Někdy přes den vypil sklenku šampaňského, ale vždy s přidáním alespoň stejného množství vody. Preferoval druh burgundského Chambertin, které musel mít k dispozici i na bojišti.

Zdroje informací:

shannonselin.com: What did Napoleon like to eat and drink?

medium.com: Food That Conquered The World: Napoleon’s Grande Armée