Ve středověké krčmě na pivě nešidili, zato zde kvetl hazard a chudým se k jídlu podávala kaše. Bohatší si dopřávali veverku nebo ježka!

Jídlo, pití a hazard

Žádným přívětivým místem však středověké hospody neboli krčmy nebyly. Zkuste si představit místnost s malými okny, kde byl cítit kouř z otevřeného ohně. S čistotou nádob si také nikdo moc hlavu nelámal.

Záleželo samozřejmě na tom, kde krčma byla. Ty ve městech a na vesnicích sloužily především místním obyvatelům. Muži tam hráli kostky a karty, poseděli se sousedy a nad žejdlíkem piva obchodovali nebo řešili důležité věci.

Karty, kostky, vrhcáby (desková hra pro dva hráče – pozn. aut.), to byla běžná zábava ve středověkých krčmách. Hrálo se samozřejmě o peníze, není divu, že hazardní hry přitahovaly i různé falešné hráče a podvodníky. Ženy do krčem nechodily, podle tehdejších společenských norem to nebylo vhodné.

Ocejchovaný žejdlík a lichva

Aby šenkýř nečepoval pod míru, v krčmách na viditelném místě visel úředně ocejchovaný žejdlík a host si mohl zkontrolovat, jestli ho obsluha neošidila.

Šenkýři v 11. či 12. století čepovali pivo, které sami uvařili, později se točilo pivo z pivovarů, které byly v okolí. Hosté si mohli objednat nejen pivo, ale i víno, ale to bylo obvyklé až ve 13. či 14. století. Servírovalo se v džbánku, a pokud se hostům zdálo moc kyselé, přisladilo se medem. V krčmách také bylo k dostání některé důležité zboží. Lidé sem většinou chodili kupovat sůl nebo koření.

Majitelé krčem si běžně „přivydělávali“ lichvou – půjčovali peníze za úplatu. Na vesnici totiž byli často jediní, kteří trvale disponovali menší či větší částkou peněz.

Pro chudé kaše a placky...

Zájezdní hostince stávaly na křižovatkách důležitých cest, proto sloužily i k přespání. „Hotelové“ pokoje tu ale nebyly, hosté spali, kde se dalo. Zato mohli pánští návštěvníci využít služeb nevěstek.

V těchto krčmách se pro pocestné, kteří tu přespali, nebo se jen zastavili na krátký odpočinek, připravovalo jídlo.

Záleželo ovšem na tom, jak hluboko měl návštěvník do kapsy. Chudí lidé se tak většinou museli spokojit s plackami nebo obilnou kaší, někdy krčmáři nabízeli  hrách. Zajímavé je, že ten se jedl i nasladko s medem.

...pro bohaté husa nebo ježek

Bohatší hosté si mohli dát vypečenou husičku, ale také třeba jehněčí maso, které tehdy bylo poměrně běžné. A normální bylo v krčmách nabízet maso z drobných zvířat, pro nás dnes opravdu nezvyklých. Nevím, jestli bychom si chtěli pochutnávat na veverce nebo syslovi, či obírat maso z ježka nebo žáby.

A jak se maso připravovalo? Ochucené aromatickým kořením, které rostlo v okolí. To byly například šalvěj, tymián, majoránka, kmín či libeček, překvapivě se kořenilo i chmelem.

Zdroje informací:

Historie hostinců – středověké krčmy

Středověké krčmy vznikaly dříve než rychty. Pivo, hazard ani prostitutky nechyběly