Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Španělská studená polévka gazpacho: Podle tohoto originálního receptu je nejlepší s vajíčkem, tuňákem a slaninou
Zdroj: Wikimedia Commons, By centerbilder - Gazpacho, CC BY 2.0

Kdo by měl v létě chuť na teplou polévku? Pokud si ale oběd bez polévky nedokážete představit, možná vás osloví studené gazpacho. O této osvěžující polévce by se dalo říct, že je takovým rozmixovaným salátem a místo salátu ji můžete i podávat. Nejlepší je s kostkami ledu, to její chladivý účinek ještě podpoří.

Gazpacho musí být vždy studené

Pokud jste někdy sledovali seriál Červený trpaslík, určitě víte, že polévka gazpacho se musí jíst vždy studená a podávat ji horkou je doslova gastronomický prohřešek. Tento omyl stál ostatně jednu z postav populárního sci-fi sitcomu kariéru. Pokud si tedy chcete polévku gazpacho připravit, musí to být vždy nastudeno.

V horkých letních dnech je to i nejlepší nápad. Tato slavná španělská polévka se výborně hodí jako jednoduchý letní oběd, rychlá večeře nebo jako doplněk ke grilování. Její příprava je snadná, obejdete se bez vařiče, jediné, co potřebujete, je výkonný mixér. Kromě toho báječně osvěží, je lehoučká, ale dokáže i zasytit – záleží jen na tom, jak si ji připravíte. Receptů na ni totiž existuje spousta.

Polévka římských legionářů

Přestože je gazpacho populární po celém světě, o jeho původu toho není mnoho známo. Jisté je jen to, že pochází ze Španělska. Původní verze, která se na Pyrenejský poloostrov dostala s Římany, ale vypadala původně úplně jinak. Šlo o polévku chudých římských legionářů, která se skládala pouze z chleba, olivového oleje, vody, octa a česneku. Dnes si gazpacho nedokážeme představit bez čerstvých šťavnatých rajčat, ta se ale do polévky dostala až v 19. století, kdy vzniklo tzv. červené gazpacho.

I světlou studenou polévku ale ve Španělsku dodnes připravují a jmenuje se ajoblanco. Ta se ale narozdíl od gazpacha nezahušťuje starým chlebem, ale drcenými mandlemi. Kromě toho je i gazpacho zelené - původně bílé, ovšem obohacené bylinkami. Za verze gazpacha se někdy považují i další podobné a mnohdy sytější polévky, např. salmorejo, pipirrana, porra antequerana nebo cojondongo.

Mnoho verzí gazpacha

Gazpacho má mnoho regionálních verzí, skoro v každé oblasti Španělska se připravuje trochu jiná a liší se především použitými ingrediencemi. Kromě toho je polévka populární i v Portugalsku, přičemž portugalské gazpacho se podobá tomu, které mají rádi ve španělské Andalusii. Původní verze gazpacha se připravuje pouze z pár surovin, o to důležitější však je, aby byly opravdu kvalitní a čerstvé.

Základními ingrediencemi jsou rajčata, bílý chléb, okurky, cibule, paprika, česnek, olivový olej, vinný ocet, voda a sůl. Někdy se přidávají i chilli papričky nebo zauzená paprika. Existuje ovšem mnoho dalších variant gazpacha s úplně jinými surovinami. Jako gazpacho se označují i studené polévky z avokáda, okurek, jahod nebo melounu.

Původní gazpacho se dělalo v hmoždíři

I když dnes dáváme při přípravě gazpacha přednost kuchyňským robotům nebo ponorným mixérům, původně se polévka připravovala v hmoždíři. Nejprve se v něm rozdrtil česnek, k němu se pak přidal namočený starý chleba a pak olivový olej a sůl a vše se drtilo, dokud nevznikla pasta. Teprve do ní se pak přidala čerstvá rajčata a ocet, případně další zelenina a vše se ještě rozdrtilo. Tento způsob je sice pracnější, ale dodnes se ve Španělsku občas používá, neboť zabraňuje vzniku pěny na polévce, která se objevuje při mixování. Hotové gazpacho se nechávalo v neglazovaném kameninovém hrnci vychladnout, přičemž se do něj přidala podle potřeby voda.

Jak na gazpacho z Andalusie?

Základní gazpacho je jen ze zeleniny, pokud byste ale měli chuť na vydatnější variantu, zkuste si připravit polévku porra antequerana, která pochází rovněž z Andalusie. Navíc se servíruje s vařeným vajíčkem a zdobí se nasekanou slaninou a tuňákem, což ji pozdvihuje na dokonalou letní specialitu. Původně se tato polévka připravovala teplá, pak se přešlo ke studené verzi. Díky přidanému chlebu je trochu vydatnější a podává se spíš v rámci španělských chuťovek tapas. Připravit si ji můžete podle originálního španělského receptu.

A co na ni budete potřebovat? 1 kg čerstvých rajčat, 400 g tvrdšího bílého chleba, 175 ml extra panenského olivového oleje, 1/2 červené papriky, 1 zelenou papriku, 2 stroužky česneku, 1 lžíci soli, 3 lžíce sherry octa, šunku serrano nasekanou na kostičky na ozdobu, tuňák z konzervy na ozdobu a natvrdo vařená vejce nakrájená na čtvrtiny na ozdobu.

Postup: Nejprve do mixéru nebo kuchyňského robotu vložte oloupaná a nadrobno nakrájená rajčata, obě odrůdy paprik a stroužky česneku. Přerušovaně mixujte, dokud nevznikne hladká směs. Poté přidejte ocet a starý chléb. Přidejte lžíci soli a znovu rozmixujte na hustší kaši. Tu pak ještě zahustěte pomocí olivového oleje, který do směsi přilévejte postupně za průběžného mixování. Hotovou polévku nechte vychladit v lednici a podávejte ji ozdobenou šunkou, tuňákem a vajíčkem.

Zdroje informací:
Undiscoveredcharleston.com
Tasteatlas.com

Zkuste třeba gazpacho s avokádem: 

Jemné gazpacho s avokádem

 

Recepty k tomuto článku