Chutě antického Řecka: Den začínali chlebem namočeným ve víně nebo speciálními palačinkami, které bychom dnes asi nepozřeli

Obiloviny, olivy a hrozny

Představu o tom, jak se dívali staří Řekové na opilství, si můžeme udělat například z textu politika Eubula (4. století před naším letopočtem): „Pro rozumné muže připravuji jen tři kratery (krater – nádoba na mísení vína s vodou, pozn. aut.): jeden pro zdraví, druhý pro lásku a rozkoš a třetí pro spánek. Po vypití třetího jdou rozumní muži domů. Čtvrtý krater patří špatnému chování; pátý je na křik; šestý na hrubost a urážky; sedmý na rvačky; osmý na rozbíjení nábytku; devátý na deprese; desátý na šílenství a bezvědomí.“

Základem kuchyně v době antického Řecka byla „středomořská triáda“, tedy obiloviny, olivy a hrozny. Pěstovaly se ale i luštěniny. Obyčejní chudší Řekové se živili chlebem a kozím sýrem. Občas k jídlu chytali i malé ptáky. Maso pro ně sice bylo luxusem, zato ryb a zeleniny byl dostatek pro všechny. Šlo nejčastěji o cibuli a česnek, z ovoce pak byly běžné hrozny, meruňky, fíky, jablka, hrušky a granátová jablka.

Jídelníček bohatých Řeků byl rozhodně širší. Běžné byly různé druhy masa, oblíbený byl pečený divoký králík.

Tvrdý chléb i palačinka

Vraťme se ale k snídani. Chléb, který se namáčel do karafy z vínem, se připravoval z ječmene a byl tak tvrdý, že by se samotný jíst nemohl. Víno tu popíjely i malé děti, sklenku až dvě denně. Je však pravda, že víno bylo z hlediska možné infekce bezpečnější než voda. A navíc se pilo zředěné s vodou.

Pokud se bohatším Řekům přejedl ranní tvrdý chléb, dali si po ránu placku na způsob palačinky, která se připravovala z pšeničné mouky, olivového oleje a kyselého mléka. Ta se jedla buď nasladko přelitá medem, nebo naslano posypaná sýrem.

Nejdůležitějším jídlem byla večeře

Ačkoli staří Řekové pravidelně obědvali, nešlo o žádnou opulentní hostinu. Většinu měli na talíři jen malé porce solené ryby, chleba, oliv, sýra či fíků. Oběd samozřejmě opět vydatně zapili vínem ředěným vodou.

Nejdůležitějším jídlem dne byla večeře –  to je ostatně běžné u středomořských národů i dnes. Podávala se až za soumraku, kdy ostré sluníčko už ztratilo sílu. Tehdy se muži scházeli s přáteli a diskutovali o filozofii a každodenních událostech.

Muži a ženy jedli odděleně

A jak si staří Řekové užívali večeři? Záleželo pochopitelně na společenském postavení. Muži a ženy obvykle jedli odděleně. Pokud v domácnosti byli otroci, ti servírovali pokrmy nejprve mužům, pak ženám a nakonec sobě. Tam, kde otroci nebyli, ženy nejdřív obsloužily muže a pak sebe, ale až když muži dojedli.

Hojně se konzumovaly vejce, a to nejen slepičí, ale i křepelčí. Z masa pak většinou různí ptáci – křepelky, bažanti, kachny, ale i menší druhy, jakými jsou kosi, pěnkavy, špačci či drozdové. Ti byli dostupní i pro ty nejchudší. Bohatí Řekové si dopřávali maso z hus a prasat, z hovězího dobytka a koz.

Zatímco červené maso bylo vyhrazeno jen bohatým, ryby byly dostupné pro všechny. Přílohou byly luštěniny a zelenina, běžně se pěstoval chřest, zelí, mrkev či okurky, oblíbená byla rukola a různé voňavé bylinky, například tymián.

Med a kykeon

Sladké moučníky neznali, jediným sladidlem byl med, který byl drahý. Pokud si chtěli zamlsat, pokapali si medem sýr, fíky nebo i olivy.

Zvláštností byl tzv. kykeon, nápoj připravovaný z ječné kaše, vody, vína, různých bylinek a kozího sýra. Popíjeli ho řečtí rolníci, protože byl výživný, ve vyšších společenských vrstvách jím proto pohrdali. Zmínky o něm najdeme v Homérových textech.

A když shrneme jídleníček starověkých Řeků, s překvapením zjistíme, že se vlastně stravovali podobně jako dnes a podle pravidel současné středomořské kuchyně. A je skvělé, že tyto jídelní zvyklosti přetrvávají celá tisíciletí!

Zdroje informací: Wikipedie
lemonandolives.com: The Ancient Greek Diet