Velký manuál mražení potravin: Jak správně mrazit maso i ryby, jak dorty a co se sýry?

Proč mrazit potraviny

Díky mražení máte možnost výborně uchovat potraviny. Vyplatí se ale mrazit pouze čerstvé potraviny v perfektním stavu. V jaké kondici je třeba maso před zamrazením, v takové bude i po rozmrazení. Na to je třeba myslet už při zamrazování. S každou potravinou je ale třeba zacházet jinak. Některé potraviny se dokonce mrazit nedoporučují. Jak a kdy potraviny mrazit?

Co pohlídat, než budete mrazit potraviny

Než začnete plnit mrazák, je důležité zkontrolovat jeho stav. Neměla by v něm být námraza a měl by dobře fungovat. Teplota pro zamrazování by měla být alespoň -18 °C. Všechny čerstvé ingredience dobře očistěte a osušte. Po mražení mají vypadat potraviny co nejsvěžejším dojmem a nemají mít na sobě vrstvy ledu. Dobře je proto osušte, aby nevznikala námraza.

Před uložením do mrazáku potraviny velmi dobře zabalte. Pokud byste to neudělali, mohl by mráz zničit vaše úsilí. Pokud jídlo budete dávat do mrazicích sáčků, nezapomeňte velmi dobře vytlačit vzduch. Jestliže budete mrazit zpracované jídlo, nezapomínejte ho dávat do zcela čistých nádob. Také lžíce a naběračky by měly být čisté. Na ochutnávání si berte jiné. Do mrazáku patří až naprosto vychladlé jídlo. 

Kdy mrazit potraviny

Potraviny mrazte co nejdříve po tom, co si je přinesete domů. Rozmyslete si, co využijete v nejbližší době na jídlo, a to, pro které nebudete mít využití, hned zmrazte. Potraviny časem ztrácejí na kvalitě, a proto je třeba je uskladnit co nejdříve.

Jak ukládat potraviny do mrazáku

Otevírat mrazák je vhodné co nejméně, protože se pak uvnitř otepluje. To není dobré jednak z ekonomického hlediska (dochází ke zbytečným tepelným ztrátám), zároveň nedělá dobře oteplení mraženým potravinám, které potřebují stálou nízkou teplotu. Když vytáhnete velký zmrzlý kus masa, než ho pracně uříznete, bude mírně povolovat, a to není dobré.

Proto vždy při zamrazování zvažte, kolik porcí (jaké množství) budete většinou potřebovat odebrat, a podle toho potraviny naporcujte do sáčků/nádob. Každý sáček, případně nádobu nezapomínejte popsat nestíratelným fixem na příslušnou část igelitu nebo na nádobu. Popisek by měl obsahovat, co je uvnitř a datum zamrazení. V dnešní době můžete využít různobarevných sáčků, kdy ovoce bude v jinobarevném než zelenina, jiném než maso a podobně. Pokud máte vakuovačku, prodloužíte potravinám čerstvost ještě více.

Které potraviny se dají mrazit

Mrazit můžete většinu potravin. Je potřeba si ale promyslet, jak si představujete rozmraženou surovinu. Třeba u některého ovoce může být výsledek nemilým překvapením. 

• Maso - mrazit můžete prakticky jakýkoliv druh: hovězí, vepřové, kuřecí, zvěřinu. Když budete dávat maso do nádob, je třeba hlídat hygienická pravidla (čistota rukou a ostatních předmětů). Neomývat kuřecí maso. Při délce mražení je třeba myslet především na to, kolik tuku má. Libové kusy vydrží zhruba 8-10 měsíců, zatímco v případě tučných druhů mas, to jsou zhruba 2 měsíce. Zhruba tolik vydrží i mražené uzeniny. 
• Ryby - na zamrazení se hodí čisté a osušené ryby. Ideální je, když je naporcujete, abyste je mohli dobře odebírat. Nejlépe kusy balte samostatně. Jinak by k sobě mohly přimrznout a těžko je pak rozdělíte. Sladkovodní ryby (třeba kapr, pstruh) můžete mrazit zhruba 3 měsíce, v případě mořských (například makrela, sardinka, pražma, treska) je to až jeden rok. 
• Ovoce - mrazit můžete ovoce, ale pozor na takové, které obsahuje hodně vody. Je třeba vědět, že když ho zamrazíte, bude mít po vyndání zcela jinou konzistenci. Jedná se třeba o meloun, broskve, ze zeleniny třeba o cuketu a rajče. Drobné ovoce ideálně předmrazte na tácku a po zamrazení, je sesypte do pytlíčku. Je třeba počítat s tím, že když budete mrazit meruňky, jahody, maliny a další ovoce s vodou, nebude vypadat po rozmrazení jako to čerstvé. Na některé verze dezertů do skleničky se ale mohou hodit.
• Sýry - sýry se mohou mrazit jen některé. Doporučují se mrazit pouze tvrdé sýry s vysokým procentem tuku (45 % a více), které dobře zabalte. Někdy se doporučuje sýr nastrouhat.
• Mléko a mléčné výrobky - na mražení se hodí i jogurty a tvaroh. Tvaroh nejlépe zmrazte v podobě hotového jídla, tedy třeba trochu rozředěný a doplněný o bylinky, případně v podobě pomazánky. Mléko mrazit lze, ale je třeba počítat se změnou konzistence. Oddělí se tuk a mléko bude s hrudkami. Kromě textury se změní i chuť. Využijte ho pak proto do smoothies, nebo do ranní směsi s vločkami. Jestliže víte, že nespotřebujete mléko, nalijte ho do formiček na led. Budete tak mít k dispozici mlékové ledové kostky třeba do kávy.  

• Zelenina - mrazit také můžete blanšírovanou zeleninu (lépe se uchová a dobře vypadá), hodí se mrazit i některé bylinky. 
• Máslo - až na šest měsíců můžete mrazit máslo. Konzistence másla nejspíš vydrží v mrazáku i rok, ale přijdete o typickou vůni másla.
• Sladkosti - milovníci čokolády nemají této dobroty nikdy dost, ale někdy potřebujete čokoládu nechat zmrazit. Příkladem jsou třeba jahody v čokoládě - nalijte čokoládu do formiček na led a zasuňte do ní ovoce. Nechte zmrznout, a pak dejte do nádoby. Čokoládě mražení vůbec nevadí. Je třeba se jen postarat o ochranu její vůně, skladujte ji tedy vzduchotěsné nádobě. Co se týká mražení dortů je to trochu komplikované, záleží totiž na tom, z čeho se dort skládá. Pudinkový dort je třeba hned sníst. Máslový a tvarohovo-smetanový dort můžete mrazit zhruba dva až tri měsíce a postupujte následovně. Dort dejte opatrně do vyhrazeného místa v mrazáku. Až zmrzne, vyndejte ho a zabalte do potravinové folie. V tomto stavu ho vraťe zpátky do mrazáku. 
• Pečivo: nakoupili jste příliš pečiva a víte, že ho nesníte? Šup s ním do mrazáku, vydrží zhruba 3-6 měsíců. Maximální dobu poznáte, když se na pečivu začnou objevovat bílé skrvnky.
• Knedlíky - Do mrazáku mohou i knedlíky (ideálně nakrájené na plátky), karlovarské i bramborové. S dobou, kdy je můžete skladovat v mrazáku, je třeba počítat jako v případě pečiva, tedy až půl roku.
• Houby - mrazit také můžete houby, buď blanšírované, nebo je můžete uvařit a zamrazit pak předpřipravené. Snadno je využijete v některých jídlech, když pak budete pospíchat. Nezapomeňte ale tepelně upravené houby nechat důkladně vychladnout. Houby můžete mrazit i čerstvé. Houby by měly vydržet v mrazáku až rok.
• Káva - pokud vám zbude v konvici vychladlá káva, tak ji nevylévejte, ale dejte do mrazáku, třeba do formiček na led. Snadno pak po nich sáhnete, když budete ráno spěchat do práce. V létě se skvěle hodí třeba na přípravu kávových nápojů. Skladujte zhruba měsíc. Skladovat v mrazáku můžete i jednotlivé porce na přípravu kávy. Ani tu neskladujte dlouho. 

Mražení

První vlaštovkou tepých měsíců bývá zahájení prodeje točené zmrzliny. Pokud tuto osvěžující dobrotu milujete, nemusíte čekat na její sezónu. Zmrzlinu si totiž snadno zvládnete vyrobit i doma. Výhodou…

Které potraviny jsou nevhodné k mražení

Nezmrazujte už jednou rozmrazená jídla, rychle by se množily nebezpečné bakterie. Nedávejte do mrazáku nic teplého, pak byste prostor zbytečně oteplovali a ten by pak mohl vést ke komplikacím. Třeba na teplém chlebu by se tvořila plíseň, na mase by působily dál bakterie. Ideální na mražení není vhodné již zmíněné vodové ovoce a zelenina. Pokud vodové potraviny přesto chcete zamrazit, tak je nejprve zpracujte (nejlépe tepelně).

Nevhodné je mrazit smetanu, majonézu, nízkotučné sýry, smetanové sýry včetně ricotty, smetanové omáčky. Při zmrazování mléčných výrobků se ukládá voda. Ta pak mění konzistenci a výrobek nevypadá vábně. Voda se odloučí a zbude sraženina. Sýr se v mrazáku vysušuje. Vejce můžete mrazit jen tehdy, když zmrazíte bílek zvlášť, žloutek zvlášť. Opatrní buďte s mražením tekutin. Počítejte s tím, že obsah plechovek a zavařovacích sklenic s tekutým obsahem se při mražení roztáhne a plechovku roztrhne.