Středověcí Vikingové si dusili hovězí na víně, vařili pivo z řebříčku a pomocí cibulové polévky „diagnostikovali“ zranění

Farmáři a lovci

Typický Viking, který žil na území dnešních skandinávských států a severního Německa, byl soběstačný farmář s domácími zvířaty v ohradě a s různými zemědělskými plodinami na poli. Pěstovalo se samozřejmě obilí, ale také cibule a tzv. divoký celer (andělika) a hrách. Lidé sbírali také lesní plody a ořechy, divoce rostl pastinák. Zvykem bylo pokrmy kořenit – z této doby byla nalezena semena koriandru, tymiánu, máty a kopru.Nebylo výjimkou maso dochudovat medem.

Středověcí Vikingové byli také zdatní lovci. Pro lov však existovala přísná pravidla. Velká zvířata, tedy soby, medvědy a dnes již vyhynulé zubry, mohla lovit pouze šlechta. Stejně tak ptáky, kteří se chytali do připravených pastí.

Z jihu Evropy vozili víno

Ve vnitrozemí byla jiná skladba jídelníčku než v blízkosti moře, tedy v severní části vikingského území. Pěstování obilí ve větším množství tady nebylo možné. A pokud se obilí urodilo, většinou se spotřebovalo na výrobu piva. Místo chmele se do něj přidával řebříček. Podle norského profesora historie Sugurdssona (sciencenorway.no) alkohol hrál na severu Evropy důležitou roli. Kromě piva se vařila i medovina a z dobyvatelských výprav po Evropě si Vikingové vozili víno.

Jinak se jedlo u moře

Moře dávalo ryby, a to spoustu druhů, a k tomu ještě další živočichy, kterými šlo zpestřit jídelníček. V Baltském moři vikingští rybáři chytali tresky a v chladnějším Severním moři velryby, tuleně i mrože. Úlovky se servírovaly pečené. Všestrannou surovinou byly mořské řasy. Používaly se především na hnojení políček. Než nastala zima, tak je místní obyvatelé sušili, aby měli čím krmit dobytek. A když bylo nejhůř a jiné potraviny v zimě došly, sušené mořské řasy konzumovali i Vikingové.

Dlouhé a chladné zimy si vyžádaly konzervaci potravin. Chladný suchý vzduch byl ideální na sušení masa a ryb. Dokonce i na moři Vikingové zavěšovali ulovené tresky na lana svých lodí, aby se sušily v mrazivém mořském větru.

Diagnóza za pomoci cibule

Základem jídelníčku  byly obilné kaše, obilné placky a chleba. Jedly se luštěniny, hlavně hrách. Hodně se zpracovávala zelenina, a to různé druhy cibule a česneku. V Anglii například byla nalezena semena česneku z doby, kdy ji okupovali právě Vikingové.

Z cibule se obvykle vařila polévka. A dnes by asi nikoho nenapadlo, že se používala i k „diagnóze“ nemocí.

„Vikingové vařili cibulovou polévku a podávali ji jedincům, kteří byli bodnuti mečem do břicha,“ říká Anneleen Koolová z přírodovědného muzea v Oslu (sciencenorway.no). „Pokud rána páchla cibulí, bylo to znamení, že toho člověka nelze zachránit,“ vysvětluje Koolová.

Pochutávali si na hovězím na víně

Vikingové chovali krávy, které jim poskytovaly mléko a maso, někteří měli i prasata, slepice a ovce. Nejdůležitějším masem v jejich jídelníčku určitě bylo hovězí. Archeologické výzkumy starých nádob na území dnešního Norska prokázaly, že Vikingové se v jídle neodbývali a u šlechty i řemeslníků bylo běžné připravovat dušené maso nebo ryby na víně s kořenovou zeleninou.

Dvě jídla denně

Běžným zvykem bylo jíst jen dvě dvě jídla denně, jedno ráno a druhé večer. Menu se pochopitelně odvíjelo od společenského postavení a zámožnosti.

Lidé obvykle jedli prsty z plochých dřevěných táců. K porcování jídla se používal nůž se stříbřitou čepelí, který obvykle nosili s sebou. Kaše, polévky a dušená jídla se podávaly v dřevěných miskách a jedly se dřevěnými nebo parohovými lžícemi. Pivo a medovina se pily z dobytčích rohů, které se někdy zdobily kovovými nástavci. Další nápoje se pily z dřevěných pohárů, víno ze stříbrných misek. 

Zdroje informací:

sciencenorway.no: What did the Vikings really eat?

foodtimeline.org: What did the Vikings eat?