Holka u plotny radí: Jihočeské bosáky z brambor a dýně vypadají lákavě a chutnají božsky. K přípravě stačí jen tři suroviny

Bosáky z jihu Čech 

Jak už jsem psala dříve, podle knížky Sabiny Langerové Žahúři v Jindřichově Hradci, pochází nejstarší zmínka o bramborách v Čechách z roku 1623, a to přímo z jihočeského Jindřichova Hradce. Brambory se tam vařívaly na jindřichohradeckém zámku a pochutnával si na nich sám Vilém Slavata, český spisovatel a šlechtic z rodu Slavatů. V Jindřichově Hradci jako v prvním českém městě také brambory pěstovali ve svých zahradách františkáni, kteří Vilému Slavatovi poslali jednou i na zámek „k posvícení košíček zemnojablíček“. Zemská japka, zemní jablka nebo zemčátka bývaly totiž dříve názvy, kterými naši předkové branbory nazývali, než se ustálil jejich dnešní název.

V 18. století už byly brambory v Jindřichově Hradci tak oblíbeny, že se o jejich sazenice dokonce na jaře 1766 strhla mezi sedláky a měšťany nefalšovaná rvačka. Není proto divu, že se s jižními Čechy dodnes pojí tolik zajímavých bramborových jídel. Za všechny dobroty připomenu alespoň jihočeskou lepenici s brambory a zelím, placky sejkory, bramborový koláč litina zvaný též liják (někde se mu říká bramborový bác) a skvělé bramborové knedlíky bosáky!

Jelikož část mé rodiny, maminka a babička, pochází z jižních Čech, dá se říct, že jsem na těchto jídlech vyrostla a jihočeská kuchyně je mi blízká. Zároveň ale ráda zkouším nové věci. Ve svém předchozím článku jsem vám prozradila náš rodinný recept na jihočeské bosáky, ale dnes ukážu něco jiného. Bosáky malinko vylepšené dýní. S veškerým respektem k tradiční kuchyni jižních Čech jsem zkrátka chtěla doma spotřebovat zbytek dýně a brambor a napadlo mě spojit tyto dvě suroviny dohromady. Jelikož jsem doma neměla ani jedno vajíčko, vznikla velmi úsporná knedlíková verze, pouze ze zeleniny a mouky. Bosáky ale chutnaly fantasticky a krásně na talíři také vypadaly. O recept se s vámi dnes podělím. 

Recept na úsporné bosáky 

Na bramborovo-dýňové bosáky potřebujete: 650 g oloupaných syrových brambor, 350 g syrové dýně (použila jsem Hokkaido bez slupky) a 330 g polohrubé mouky. Jak na to? Brambory nastrouhejte najemno, pak z nich vymačkejte přebytečnou tekutinu a vylijte ji. Škrob, usazený na dně, nechte. Dýni nastrouhejte, ale slupku vynechte. Brambory smíchejte s dýní a moukou. Z těsta pomocí dvou polévkových lžic tvarujte bosáky do vroucí osolené vody. Vařte asi 10-12 minut. Vyjměte děrovanou naběračkou a použijte dle libosti, jako přílohu nebo jako hlavní jídlo. Já tyto bosáky servírovala jen s lehce podušeným kysaným zelím a osmaženou cibulkou.

Moje tipy navíc: 

• Pokud máte v rodině někoho, kdo nemusí dýni, ani mu neprozrazujte, že je v těstě. Chuťově téměř nejde poznat. Ale sníží celkově kalorickou hodnotu jídla a dodá knedlíkům nádhernou barvu! 
• Těsto schválně nesolím, nemusím mít pak takový spěch s přípravou. Bramborová těsta se solí rychle řídnou. Když osolíte hodně vodu, bosáky budou skvělé.
• Z této dávky je kneldíků opravdu hodně, takže nám doma zbyly. Proto jsem je večer použila ještě jako přílohu k pečenému kuřeti. Jednoduše jsem knedlíky přidala do pekáčku v troubě k téměř hotovému kuřeti a nechala je tam jen prohřát. Když se spojily s vypečenou šťávou z kuřete, chutnaly naprosto fantasticky.