Královské chutě: Britský král Karel III. zakázal francouzskou lahůdku foie gras a miluje musaku se zvláštní ingrediencí

Eko a bio gurmán

Bývalý šéfkuchař královny královské rodiny Darren McGrady pro portál eatthis.com řekl, že král se začal zajímat o ekologické zemědělství už před více než 30 lety. „Ještě předtím, než bylo vynalezeno,“ s nadsázkou to komentuje McGrady.

Jak podle eatthis.com poznamenává bývalá královská šéfkuchařka Carolyn Webbová, „...jídelníček se odvíjel od toho, co bylo na zahradě. V sezóně chřestu jsem ho mohla podávat třikrát nebo čtyřikrát týdně. V prosinci bych si nedovolila servírovat chřest nebo třeba jahody.“

Na královských pozemcích se pěstuje zelenina a ovoce, královna Alžběta II. chovala včely a Karel v tom pokračuje, takže na stole je med stáčený od vlastních včel. Na obrovském panství ve skotském Balmoralu král Karel rád sbírá houby. Ty pak personál musí zamrazit, aby se mohly používat po celý rok.

Husí játra mají stopku

Britský král Karel III. se dva dny v týdnu vyhýbá masu a jeden den v týdnu mléčným výrobkům – snaží se tak snížit uhlíkovou stopu. Zcela odmítá francouzskou lahůdku foie gras a dokonce se zasloužil o to, že tato tučná husí játra nesmí královská kuchyně připravovat. Vadí mu špatné životní podmínky zvířat, která se překrmují, aby jim ztučněla játra.

O Karlovi je známé, že vynechává oběd. Co král nesní během dne, to si vynahradí večeří. Pokud se podává maso, většinou je to jehněčí nebo zvěřina – často vlastnoručně ulovená. Král Karel III. spolu s bývalým kuchařem Darren McGrady dokonce vymýšleli vlastní pokrmy z ulovené zvěře. Jedním z nich je „groussaka“.

Řecké jídlo s italským olejem

Mezi Karlova oblíbená jídla patří musaka. Není divu, když jeho otec Filip měl řecké kořeny. Karel však preferuje verzi musaky s tetřevem (anglicky grouse). Odtud tedy ten zvláštní název – groussaka. Co budete na tuhle vskutku královskou groussaku potřebovat?

• 5 až 6 lžic olivového oleje (král Karel III. preferuje překvapivě italský, ne řecký)
• 2 velké cibule nakrájené na kostičky
• 400 g mletého masa z tetřeva
• 1 lžička mleté skořice
• 1 lžička římského kmínu
• 2 lžičky oregana
• 3 stroužky česneku
• 400 g konzervovaných rajčat
• 100 ml suchého červeného vína
• 2 větší lilky
• 5 velkých brambor (nebo 6 středně velkých)
• 2 lžíce másla (ideálně přepuštěného)
• 2 lžíce hladké mouky
• 250 ml mléka
• ½ lžičky mletého muškátového oříšku
• 50 g parmezánu

Jak na to? Nejdřív nechte vypotit lilek. S časovým předstihem minimálně půl hodiny (lépe hodinu) nakrájejte lilky na plátky široké necelý centimetr, z obou stran je lehce osolte a vložte do cedníku, který dejte do dřezu.

Na hlubší pánvi rozpáleném oleji dozlatova osmažte cibuli, přidejte mleté maso, po několika minutách koření a prolisovaný česnek. Pak přidejte rajčata, osolte, opepřete a zalijte vínem. Přiklopte a na mírném ohni nechte pomalu dusit a podle potřeby případně ještě nalijte trochu vína.

Připravte si bešamelovou omáčku. Z másla a mouky připravte světlou jíšku, zalijte studeným mlékem, přidejte muškátový oříšek a za neustálého míchání přiveďte k varu, pak vsypte parmezán a promíchejte.

Plátky lilků opláchněte od soli, dejte na plech na pečicí papír a v troubě rozpálené na 190 °C (horkovzdušná 170 °C) je nechte opéct – stačí 20 minut.

Mezitím zapékací mísu vymažte olivovým olejem a vložte nejprve vrstvu na plátky nakrájených brambor, lehce osolte, přidejte vrstvu masové směsi, na ní pak dejte lilky. Vrstvěte tak, aby poslední byly plátky brambor. Zalijte bešamelem (pokud je hustý, ještě ho rozřeďte mlékem) a vložte do trouby vyhřáté na 200 °C (horkovzdušnou na 180 °C) a pečte zhruba hodinu, aby brambory změkly a na povrchu se vytvořila zlatavá vrstva.

Zdroje informací: eatthis.com, mirror.co.uk