Jak se jedlo v 60. letech: Stravování v družstevní jídelně a doma aneb Na poli vdolky a buchty, na traktoru jen lehčí jídla

Svačina z domova

Naši malou exkurzi do 60. let začněme v zemědělských družstvech. Očekávalo se, že zemědělec si s sebou z domova přinese svačinu. Podle Kuchařky naší vesnice z roku 1965 „… těžce pracující zemědělec na čerstvém vzduchu zpravidla dobře tráví, proto může bez závad sníst i poměrně velké množství moučných pokrmů, buchet, vdolků, chleba s pomazánkou.“

To traktorista to měl trochu složitější. Otřesy v traktorech mohly působit na trávení, proto měl jíst jídla lépe stravitelná – lehká těsta, maso a brambory a v malém množství masité polévky.

Z dobového tisku (Rudé právo, 16. 7. 1963):

„Pracovníci potravinářského kombinátu v Trebišově, kteří v těchto dnech dokončili konzervování zeleného hrášku, využili odpadu při výmlatu – hrachoviny – na přikrmování dojnic. U každé to zvýšilo produkci mléka až o litr denně.“

V létě a během žní se doporučovalo podávat studené jídlo, uzené maso nebo pečeně, k tomu kyselý salát a chléb s pomazánkou z droždí. Za chladného počasí měly zelenou především vydatné polévky a tučnější pokrmy.

Vařit něco jiného než v jídelně

V zemědělských družstvech byly k dispozici jídelny pro pracující. V uvedené kuchařce se ale doporučovalo, aby si hospodyně došla opsat jídelníček (!), který tam měl být vyvěšen. To proto, aby doma vařila něco jiného. Například „…je-li k společnému obědu luštěninová polévka a ovocné knedlíky, připraví pokrm z brambor, vajec a zeleniny, například sázená vejce, brambory a salát.“

Žena-hospodyňka měla vařit čerstvá jídla, neohřívat pokrmy z předchozího dne a myslet i na to, aby rodina měla dostatek čerstvého ovoce a zeleniny v syrovém stavu. Tedy když to shrneme, žena měla chodit do práce, žehlit, prát, uklízet, starat se o děti a manžela a po večerech přemýšlet o správné výživě. A taky zaskočit do družstevní jídelny opsat jídelníček… Možná stojí za to připomenout, že ještě do poloviny 60. let se chodilo do práce i v sobotu. A  aby toho neměla málo, měla dbát i na „vkusné“ podávání jídla a slušné chování u stolu. 

Nedělejme si ale iluze, realita byla samozřejmě jiná. Žena byla většinou ráda, že stihla ohřát jídlo z předchozího dne nebo všem namazat chleba sádlem.

Z dobového tisku (Rudé právo, 20 října 1966):

„Od poloviny roku 1964 zřizují družstva své prodejny a provozovny veřejného stravování taky ve městech. Mají tak přispět ke zpestření nabídky i k rozšíření služeb ve městech a podpořit zdravou soutěživost družstev se státními podniky. …Pokud jde o závody veřejného stravování, pětina z nich jsou restaurace a další pětina bufety. Dále jde o pohostinství, občerstvení, vinárny, jídelny a jiné.“

Polévky střídat

Polévka je grunt, říkalo se. A to platilo nejen o obědech, ale i o večeři. Takže hustá vydatná polévka s krajícem chleba byla často i hlavním chodem u večeře. Masové vývary měly své místo většinou v neděli a o svátcích, během týdne pak ty luštěninové, zapražené nebo mléčné. Hospodyňka měla myslet na to, aby polévka byla vždy čerstvá a aby stejnou polévku nepřipravovala dřív než za čtrnáct dní.

Vydatná bramboračka

Klasikou byla samozřejmě ta bramborová. A jaký byl recept z poloviny 60 let? Na hustou bramborovou polévku s krupkami 60. let budete potřebovat:

• 600 g sádla
• 600 g krupek
• 4 velké brambory
• 500 g zeleniny
• 1 cibule
• 2 litry vody
• 1 lžíce nakládaných solených nebo čerstvých hub
• sůl podle chuti
• 1 stroužek česneku
• majoránka
• želená nať
• sladká paprika

Jak na to? Krupky vyperte a spařte horkou vodou. V polévkovém hrnci rozpusťte sádlo a osmažte na něm nadrobno pokrájenou cibulku, jen lehce dorůžova. Přidejte spařené kroupy a promíchejte. Zalijte vodou, přidejte brambory nakrájené na kostičky (máte-li náhodou vařené, můžete je tam dát), hrubě nastrouhanou kořenovou zeleninu (čerstvou nebo naloženou solenou) a předem namočené houby. Vařte asi půl hodiny, dokud není všechno měkké. Podle chuti okořeňte – v létě čerstvou zelenou natí, v zimě česnekem, sladkou paprikou a majoránkou.

Polévku můžete uvařit i ze zbylé bramborové kaše. Místo krupek zase můžete zavařit do polévky vločky, které předem opražte na tuku. Vařte je pak asi 20 minut. Pokud spěcháte, zavařte krupici. Máte-li zbylé kosti z husy, ovařte je a vodu z nich použijte na tuto polévku, pak už ji nemusíte mastit.

Oblíbenou polévkou byla i frankfurtská. Připravit ji můžet i podle našeho videoreceptu:

Zdroje informací:
Kniha Kuchařka naší vesnice (1965) a Rudé právo ročníky 1963 a 1966