K Dušičkám patří sladké nadýchané „dušičky“ nebo křehké probuzené duše: Dokonale jemné pečivo báječně chutná s povidly

Jak se slaví Dušičky u nás a ve světě

Čas na přelomu října a listopadu je obdobím, kdy lidé vzpomínají na své zemřelé blízké, a to po celém světě a mnoha způsoby. Americké pojetí v podobě Halloweenu založeném na dýních a strašidelných převlecích vede a slaví se i u nás, postupně se i k nám dostávají prvky mexického Dia de Muertos, jako jsou lebky, kosti a spousta pestrobarevných květin, jimiž lidé v Mexiku v tento svátek zdobí hroby.

Oproti tomu naše Dušičky jsou sice méně pompézní, i během nich se však všechny hřbitovy rozzáří množstvím svíček, jejichž prostřednictvím lidé vzpomínají na zesnulé a svíčky pak zapalují za spásu jejich duší.

Dušičky za starých časů

Dušičky neboli Památka zesnulých připadají na 2. listopadu, den po Slavnosti všech svatých. V minulosti se ovšem Dušičky i u nás slavily mnohem víc než jen zapálením svíčky na hřbitově. Lidé kdysi věřili, že v předvečer Dušiček vystupují duše z Očistce, aby si odpočinuly od muk, které tam snášely jako trest za své hříchy. Příbuzní se proto scházeli, aby společně na své blízké zavzpomínali.

Zapalovali přitom lampy, místo oleje ale do nich dávali máslo, aby si mohly duše ošetřit spáleniny. Stejně jako všechny další svátky, byly i Dušičky spjaté se speciálním jídlem. Pekly se hlavně různé zvláštní druhy pečiva, např. kosti, které sice podle názvu možná mohly působit morbidně, oproti některým současným děsivým halloweenským pochutinám ovšem působily úplně mírumilovně.

Na Dušičky se pekly všesvaté rohlíky i věnečky

I když tradice připravovat na tento svátek různé pokrmy sahala až do dávné minulosti, kdy se běžně nosívalo jídlo na hroby a tam pak celá rodina hodovala a vzpomínala, staročeské Dušičky už s žádnými hostinami spojené nebyly. Peklo se hlavně pečivo pro pocestné, které se třeba dávalo i žebrákům u kostelů.

Ještě na počátku 20. století bylo totiž zvykem chodit během těchto svátků koledovat. Říkalo se tomu „chodit po rohlíkách“, neboť koledníci právě dostávali převážně pečivo. Šlo nejen o velké rohlíky sypané mákem, jimž se třeba na Doudlebsku říkalo všesvaté, ale i různé bochánky, housky, věnečky a také pečivo připomínající zkřížené kosti označované jako kosti svatých. Pekly se nejen z kynutého koláčového, ale i křehkého těsta, přičemž pro hospodáře a jeho rodinu se těsto připravovalo z bílé mouky, pro čeledíny a služebnictvo vůbec z celozrnné mouky. Speciálním rohlíkům z žitné mouky, typickým pro oblast Českého ráje, se také říkalo kruchovky.

Dušičky s povidly

Dušičkové pečivo se někdy přímo nazývalo dušičky. Mohlo mít tvar věnečku upleteného ze dvou pramínků, kroužku a vdolečku a peklo se nebo dokonce smažilo podle různých receptů. Na některých místech se jako dušičky přímo označovalo sladké pečivo z kynutého těsta, které se plnilo obvykle povidly.

Používal se ale i mák nebo tvaroh, případně sušené ovoce. Podobné pečivo se dělalo i v Rakousku, jižním Německu nebo ve Švýcarsku. Nazývali je tu selbiky neboli Seelwecken, což v překladu znamená probuzení duše. Pokud se vám nechce do kynutého těsta, můžete vyzkoušet jejich křehkou variantu podobnou božím milostem podle následujícího receptu.

Budete potřebovat: 280 g hladké mouky, 2 vejce, 3 lžíce smetany, 2 lžíce moučkového cukru, 1/2 lžičky soli a 1 lžičku citronové kůry.

Postup: Všechny suroviny na těsto smíchejte a vypracujte měkké těsto. V případě potřeby přidejte ještě trochu mouky nebo smetany. Těsto rozválejte na pomoučené pracovní ploše na tloušťku asi 1 cm, nakrájejte je na čtverce či obdélníky a okraje stlačte vidličkou. Případně je můžete nakrájet na asi 10 cm dlouhé a 3 cm široké proužky a vytvarovat kosti. Na vysoké pánvi rozehřejte dostatečné množství oleje a připravené kousky těsta v něm osmažte dozlatova. Hotové pečivo pocukrujte a podávejte s povidly rozmíchanými s trochou rumu.

Zdroje informací:
Šťastná J., Prachařová L.: Lidové pečivo v Čechách a na Moravě
Ichkoche.at
Plzen.rozhlas.cz