Svatomartinské rohlíčky podle staročeského receptu chutnají skvěle a provoní celý dům. S ořechovou náplní jsou dokonalé

Jak se slaví posvícení?

Svatomartinské posvícení je posledním z řady podzimních posvícení a v minulosti se mnohdy řadilo k největším. V tento den totiž už definitivně končil zemědělský rok, pole byla holá, úroda byla pod střechou a končila pastva i další práce na statku. A to bylo třeba náležitě oslavit.

Na svatomartinské posvícení se těšilo hlavně služebnictvo, kterému skončila služba u hospodáře a rozhodovalo se, zda si ji prodlouží, nebo půjde někam jinam. Vyplácely se mzdy a konečně byl čas navštívit příbuzné. A protože bylo všeho dostatek, pořádaly se velké hostiny, na kterých se často sešla celá vesnice. Byla to zkrátka poslední příležitost něco podniknout a trochu se pobavit, než nastane opravdová zima a období předvánočního půstu.

Na počest svatého Martina

Svatomartinské posvícení bylo pro statkáře příležitostí, jak poděkovat čeledi za jejich služby. Hospodyně proto dělaly pečivo, kterým služebnictvo obdarovávaly. Jako při každém posvícení se pekly koláče, ke svátku svatého Martina však patřily ještě martinské rohlíčky. Toto sladké pečivo označované rovněž jako podkovy, martiny, rohy nebo zahýbáky připomínalo svatého Martina, světce, na jehož počest se tento svátek slaví.

Svatého Martina si většinou spojujeme s bílým koněm, na němž má přijet a přivézt nám sníh. A právě s koněm svatého Martina souviselo i tradiční posvícenské pečivo. Podle pověsti prý totiž Martin proměnil podkovy svého koně v pečivo a jím pak obdaroval chudé.

Martinské rohlíčky z kynutého těsta

K uctění památky tohoto světce se pak začalo péct pečivo ve tvaru podkov nebo rohlíků. Na jejich tvar se kladl důraz, lidé totiž věřili, že dobře tvarované podkovy, zajistí, že budou jejich koně dobře chodit. Rohlíčky se pak obdarovávalo nejen služebnictvo, ale svobodné dívky je dávaly i svým vyvoleným jako důkaz lásky.

Říkalo se také, že rohlíky měly svůj tvar kvůli podobnosti s rohy dobytka, o který se čeleď starala. Přestože dnes najdete spoustu receptů na rohlíčky z různých křehkých těst, původně se pekly z poctivého kynutého těsta, v němž se nešetřilo vejci, mlékem ani máslem. Obvykle se také plnily ořechovou, makovou nebo jakoukoliv jinou náplní jako buchty. A právě takové původní svatomartinské rohlíčky si můžete připravit podle receptu z knihy Nahlédnutí do staré kuchyně.

Budete potřebovat: 150 g změklého másla, 60 g cukru, 2 žloutky, strouhanou citronovou kůru, 500 g hladké mouky, 30 g kvasnic, 250 ml mléka, 1 lžičku nebo kostku cukru na kvásek, špetku soli, vejce na potření, mandlové lupínky na posypání a vanilkový cukr.

Postup: Z droždí, vlažného mléka a cukru nechte vzejít v teple kvásek. Máslo třete s cukrem do pěny, přimíchejte vejce a citronovou kůru a důkladně utřete. Do směsi přisypejte mouku a špetku soli a vypracujte těsto. Dejte je do mísy, zakryjte utěrkou a nechte kynout na teplém místě asi hodinu.

Pak těsto nakrájejte na kousky, rozválejte do tvaru trojúhelníku a naplňte nádivkou podle vaší chuti. Poté těsto zarolujte, vytvarujte rohlíčky a rozložte je na plech vyložený pečicím papírem. Nechte je ještě asi půl hodiny kynout. Nakonec je potřete rozšlehaným vejcem, posypejte mandlovými lupínky a pečte v předehřáté troubě při 180 °C asi 15 minut. Hotové rohlíčky posypejte vanilkovým cukrem.

Náš tip: A pokud by se vám nechtělo do kynutého těsta, můžete si upéct i jednodušší nekynutou verzi.