Staročeské placky podlesníky: Valašská specialita pečená na zelných listech je skromné jídlo, které zasytí celou rodinu

Trochu jiné bramborové placky

Pokud rádi zkoušíte recepty našich předků a máte v oblibě bramborová jídla, jsou pro vás podlesníky ideální adeptem na přípravu zajímavého pokrmu jako od moravské babičky. Tyto placky se hodně podobají klasickým bramborovým plackám, jen těsto na jejich přípravu je trochu řidší, neboť se zadělává kysaným mlékem (kyškou, podmáslím nebo kefírem) a neválí se na plát.

Po upečení však výsledek vypadá jako klasická bramborová placka, případně lokše. V minulosti byly tyto placky na Moravě známé rovněž jako báleše, křesné pagáčky, nalévance, osúchy, podplameňáky, pagáče nebo podlesňáky.

Stejně jako běžné bramborové placky nebo lokše se i podlesníky dělají z předem vařených brambor. Kdysi byly pro hospodyni možností, jak využít brambory z předchozího dne. Stačilo je jen nastrouhat nahrubo a smíchat s vejci, kyškou, solí a trochou mouky na řidší těsto. To se ovšem nepeče klasicky na pánvi nebo na plechu, ale v tenké vrstvě se natře nebo nalije do zelných listů. V nich se pak peče v troubě (za starých časů také v peci) pěkně dozlatova. Zelné listy pak plackám dodávají zajímavou nasládlou i trochu nakyslou chuť.

Podlesníky pečené v zelných listech

Přestože je pro podlesníky typická právě úprava v zelných listech, někde se pekly i jen nasucho na plotně nebo v troubě. Těsto se pak jen nalilo na plech a krájelo na čtverce. Protože bylo Valašsko chudý kraj, původně v plackách chyběla vejce, ta byla vzácná, a mouka se používala celozrnná. Vzhledem k použitým surovinám a pečení na zelných listech se k podlesníkům tak nějak intuitivně hodí úprava naslano a samozřejmě se i tak podávají, třeba se strouhaným sýrem, kysaným zelím nebo posypané opečenou slaninou či škvarky.

Možná vás pak překvapí, že mnohem častěji se jedly nasladko. Hlavně děti je podle vzpomínek pamětníků milovaly posypané cukrem a máčené do sladké smetany. Často se také potíraly máslem a zdobily zakysanou smetanou a v létě navíc ovocem nasbíraným v lese, třeba borůvkami nebo jahodami. Místo cukru se mohly pokapat i medem, dobře chutnaly rovněž s marmeládou nebo povidly. Obvykle se zapíjely normálním či zakysaným mlékem nebo bílou kávou a často se připravovaly právě jako rychlá a levná večeře, která nasytila hromadu dětí v chalupě.

Jak na pravé valašské podlesníky?

Pokud jste na podlesníky dostali chuť, můžete si je připravit třeba podle následujícího receptu.

Budete potřebovat: 1 kg brambor, 200 ml kefíru nebo podmáslí, 1 vejce, trochu hladké mouky, sůl sádlo a zelné listy.
Postup: Brambory omyjte a uvařte ve slupce doměkka. Pak je nechte vychladnout a nastrouhejte je na hrubším struhadle. Dejte je do mísy, přidejte vejce, kefír či podmáslí a trochu hladké mouky. Zamíchejte, aby vám vzniklo řídké těsto. Omyté zelné listy potřete sádlem a naneste na ně v tenké vrstvě bramborové těsto. Pak je položte na plech a vložte do trouby předehřáté na 180-200 °C. Pečte dozlatova, při pečení podlesníky neobracejte. Hned po vytažení z trouby zelný list sloupněte. Na podlesníku zůstane vyznačena struktura listu a placka získá od zelí mírně nasládlou chuť a vůni. Podlesníky po obou stranách omastěte máslem nebo sádlem.