Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Jak se jedlo v 50. letech: Zásoby ze sklepa a ze spíže, příděl 4 vajíček na měsíc a máslo jen pro děti
Zdroj: zdroj: Wikimedia Commons/Ladislav Luks - rodinný archiv, CC BY-SA 4.0

50. léta pro většinu obyvatel naší země nebyla žádnou idylkou. Kolektivizace na venkově narušila a někde i rozvrátila fungující zemědělství. Navíc až do 1. června 1953 platil přídělový systém. Bezprostředně po jeho zrušení následovala pro občany nevýhodná měnová reforma.

4 vejce na měsíc

Podle informací webu totalita.cz měli v letech 1950 až 1953 pracující občané měsíčně nárok na 1 400 g masa, 200 g slaniny, 1 400 g cukru, 560 g umělých tuků, 2,9 litru mléka a 4 vejce. Na máslo v celkovém množství 650 g měly nárok jen děti do šesti let, školáci na 360 g a mladým mezi 15. a 20. rokem mělo stačit 160 g. Hospodyňky tedy musely zkombinovat příděly v rodině a o tom, co se bude vařit k obědu, hodně přemýšlet.

Obyvatelé venkova to měli trochu jednodušší a většinou byli v potravinách soběstační, protože většina z nich měla ještě zahradu či malé políčko, kde po návratu z práce a o víkendech pracovala celá rodina. Zima byla trochu klidnější obdobím.

„S tuhými mrazy nastává konečně v hospodářství také doba poměrného odpočinku, neboť již není těžká polní práce, kromě vyvážení hnoje, v horách ještě na saních, na které se lépe nakládá než na vyšší vůz,“ dočteme se v kuchařce Rok v české kuchyni z roku 1959.

Brambory a zelí to jistí

Ve sklepě byly uskladněny brambory a kořenová zelenina, ta se ukládala do mírně vlhkého písku. V chladných sklepech vydržela i zimní kapusta a zapomenut nesmíme na kysané zelí, které bylo nejdůležitějším zdrojem vitaminu C. Ke konzervaci tzv. mléčným kvašením byl potřeba cukr, který se nahrazoval nebo doplňoval sladkými hruškami nebo jablky.

„Vždyť je to právě kysané zelí, které z našich krajů vyhnalo obávané kurděje a které tak vydatně chrání naše zdraví,“ uvádí se ve zmiňované kuchařce.

Citrony, pomeranče a další pro nás dnes běžné tropické ovoce bylo k dostání jen nárazově, lidé byli zvyklí uskladňovat jablka. Čerstvé ovoce nahrazovaly kompoty.

Po vepřovém je dobrá nálada

Co se jedlo? Nedělím tradičně kralovala česká „trilogie“ knedlo-vepřo-zelo. Vepřové maso se považovalo za velmi hodnotnou a zdraví prospěšnou potravinu. Dnešní výživoví oborníci by leckdy jen nevěřícně kroutili hlavou.

„A konečně vepřové maso budí i dobrou náladu, nejen svou dobrou chutí, ale i proto, že obsahuje vitamin dobré nálady, který prospívá nervům (aneurin). Právě vepřové maso na rozdíl od hovězího má tohoto choulostivého vitaminu skupiny B tolik, že se ho v něm po uvaření, tak i po upečení dost zachová.“

Doporučený zimní jídelníček

Ve všední dny maso moc často nebylo. V knize Rok v české kuchyni se doporučoval následující zimní jídelníček. V poledne hlavně syté polévky (mléčná s drobenkou, hrachová, zelná, bramborová).

Jako hlavní jídlo pak například zapečené fleky s uzeným, hrách se škvarky a cibulkou, bramborové knedlíky plněné škvarky, aspoň jednou týdně se připravovaly sladké palačinky, trhanec nebo krupicová kaše. K večeři byla často polévka nebo tlačenka s křenem či bramborové placky.

Zadělávaný králík

Spousta lidí na venkově chovala králíky a si zpestřovala si tak jídelníček. Zkuste si připravit zadělávaného králíka podle tehdejšího receptu. Budete potřebovat:

  • ½ králíka
  • 2 mrkve
  • 1 petržel
  • kus celeru
  • několik kuliček nového koření
  • 1 cibule
  • sůl
  • 2 lžíce tuku
  • 2 lžíce mouky
  • 1 květák
  • muškátový květ

Jak na to? Do vody se solí, pepřem, novým kořením, nakrájenou a na tuku osmaženou mrkví, petrželí, celerem a cibulí dejte vařit rozporcovaného králíka. Když je měkký, udělejte z tuku a mouky světlou jíšku, zalijte ji vývarem z králíka a povařte na omáčku. Do hotové omáčky přidejte uvařený květák rozdělený na růžičky, trochu sekané petržele a dochuťte muškátoým květem. A ještě dobová rada na závěr:

„Podáváme s knedlíky houskovými a krupicovými a doplníme salátem, který přidá látky ochranné.“

Dostali jste chuť na králíka? Vyzkoušete podle našeho receptu králíka na smetaně:

Králík na smetaně po staročesku

Zdroje informací:
kniha Rok v české kuchyni
totalita.cz

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Je mi líto, ale aktuální přispěvatelé zřejmě toho moc neví o skutečném životě v poválečných letech. Je mi 82 a jsem z města, tak pro osvěžení stravovacích vzpomínek přidávám své.
Začneme snídaní - nejčastěji káva "žitovka" s nadrobeným chlebem (někdy s houskou).
Svačina - krajíc chleba s povidly, pokud strávník odmítl, počkal na něj odložený na kredenci.
Oběd - ten byl vydatný. Obvykle panáglová polévka nebo krupicová, hrachová a další podobného typu (mimochodem zkusili jste někdy chlebovou, nejenom, že je dobrá, ale využije se i starší chleba). Masový vývar byl často pouze v neděli (sobota byl všední den protože se pracovalo - pracovalo se i na Štědrý den). Maso bylo tak dvakrát do týdne, samozřejmě bohatě dotované zeleninou (což by bylo užitečné a zdravé i dnes).
Večeře - nejčastěji to co zbylo od oběda. Pro děti byla i krupicová kaše. Jinak na doražení oblíbená "žitovka".
Přídělový systém se dotýkal ve stravování hlavně měst. Dnes to může působit úsměvně, ale jedna z mých největších pochoutek byla, když mi tetička někdy namazala krajíc chleba a obložila ho na plátky nakrájeným buřtem. Tím se ovšem připravila o podstatnou část přídělu másla a masa. Do mlékárny jsem chodil pro přídělové mléko a krájené stolní máslo, ale i pro můj lékařem předepsaný mimořádný denní příděl 1/8l. mléka.

Kanar: z toho si nic nedělejte, paní je zřejmě starší ročník a zvyklá nadávat na všechno a všechny :-D

Maramaj: NEMŮŽETE tu dobu pamatovat, protože jste Vy a Váš muž museli být v té době malé děti, které z toho ještě neměly rozum. Já tu dobu také nepamatují, pamatovala si ji moje zemřelá maminka a ten článek nelže. Chleba a rohlík chutnají pořád stejně, pokud Vám nechutná kupované pečivo, můžete si ho upéct doma, receptů jenom na tomto portálu je celkem dost :-)

Kanar: musím ti připomenout že doba komunismu už je pryč a pokud se doma oslovujete soudružsky tak je to tvůj problém ale my se nikdy slovem soudruh neoslovovali.Chápu že nemůžeš vědět co je výborný rohlík nebo chleba a pozřeš ,to co ti trh nabízí.No alespoň vidíme podle tvé odpovědi co jsi zač.:-D

Maramaj: Souhlas, také si pamatuji. Nevím, odkud údaje zveřejněné v článku jsou, ale dobu příliš nevystihují. Do roku 1953 byl přídělový systém, ale "padesátá léta" se počítají až do roku 1959. Přídělový systém potravin měly po válce téměř všechny státy v Evropě. Například v Anglii nebo Rakousku skončil zhruba ve stejné době jako v Českoslovenku.

Maramaj: Soudružko! Chleba není dneska chlebem?! Rohlík není rohlíkem?! Je mi tě líto, ale je mi 62 let a tak dobrý chleba, který kupuju v naší pekárně i rohlíky, jsem nejedl od svého dětství! Jestli nakupuješ pečivo v LIDLU nebo jiném supermarketu, tak je mi tě líto! Stejné je to se vším. Dříve nebyl žádný výběr a kupovalo se to, co bylo. Dnes je výběr obrovský a, kdo je líný nebo hloupý, tak nadává, že je nekvalita. BLBOST |!!! Taková ta nostalgie, že? Mládí bylo krásné a jen snad děti v koncentráku to měly zlé. Zkus být v reálu!

"Spousta lidí na venkově chovala králíky a si zpestřovala si tak jídelníček." Proč tolik "si"?

Toto je snůška lží a nesmyslů.Ja tu dobu zažila a manžel je ještě starší. 1948.Takže pamětníci ještě žijí a smějí se tomu.Dříve byl chleba chlebem a rohlík rohlíkem.Byla to pochoutka!!A dnes???;-(

Přidat komentář

Naposledy jste si prohlédli