Rumfordská polévka z brambor, krup, hrachu a chleba kdysi zabránila hladomoru. S česnekem chutná fantasticky
7. 1. 2023 Vaření
Levných a chutných pokrmů není nikdy dost. Jedním z nich je právě rumfordská polévka. V minulosti byla tou úplně nejobyčejnější polévkou pro chudé, když si ji ale trochu vylepšíte masem nebo nějakou uzeninou, určitě si pochutnáte. A navíc vás stoprocentně zasytí. Vydatná je totiž až až.
Dokonalá levná polévka pro chudé
I když se rumfordská polévka může na první pohled zdát obyčejnou, pyšní se poměrně dlouhou historií a v minulosti zachránila zřejmě mnoho životů. Šlo totiž o polévku určenou těm nejchudším vrstvám a připravovala se po celé Evropě s cílem zabránit hladomoru. Dějiny této polévky zřejmě sahají až do 18. století, přičemž název získala podle svého vynálezce Benjamina Thompsona, který byl znám rovněž jako hrabě Rumford.
Mohlo by vás zajímat
Polévka slavného vynálezce hraběte Rumforda
Hrabě Rumford pocházel z Ameriky, žil na přelomu 18. a 19. století a byl významným fyzikem a vynálezcem. Zabýval se hlavně termodynamikou, zajímal se o izolační vlastnosti různých materiálů, vynalezl Rumfordův krb a působil také jako bavorský ministr války. Právě v této funkci si všiml, jak jsou vězni podvyživení a napadlo ho, že by nebylo od věci, aby se pro vojáky vařila teplá polévka, díky níž budou schopni lépe bojovat. Nezůstalo ovšem jen u nápadu, slavný fyzik dokonce vymyslel i recept na tuto polévku.
Cílem bylo, aby byla polévka dostatečně výživná. Podle Rumforda byly jejími hlavními surovinami brambory a hrách, přičemž Rumford významně přispěl rozšíření pěstování brambor v Bavorsku. V té době byly totiž ještě vzácné a hrabě je původně do polévky přidával tajně. Základní myšlenka této polévky však tkvěla v tom, aby se polévka vařila z levných a snadno dostupných ingrediencí, jako byly nejen brambory a hrách, ale i kroupy, cibule, česnek a chleba. Díky tomu má polévka hodně variant. Maso se do ní kdysi nedávalo, neboť bylo drahé, někdy se ale ve vývaru mohly vyvařit kosti.
Mohlo by vás zajímat
Rumfordská polévka zachránila vojáky i vězně
Hlavní přínos rumfordské polévky ovšem tkvěl v tom, že se měla podávat teplá, aby zahřála a povzbudila chuť k jídlu. K polévce přistupoval Rumford opravdu vědecky. Kromě toho, že ji doporučil podávat teplou, vymyslel rovněž, že je dobré ji obohatit i kostičky opečeného chleba, jakési předchůdce dnešních polévkových krutonů. Kousání tvrdého chleba totiž mělo zvýšit pocity nasycenosti z jinak chudé krémové polévky. Luštěniny se navíc dávaly do polévky namleté a vařily se až do rozvaření. Polévka byla díky tomu dostatečně hustá, ale i lépe stravitelná.
Protože s polévkou slavil Rumford u vojáků úspěch, začala se podávat i vězňům a vůbec chudině, aby měla dostatek sil pracovat. V té době hrozil v Evropě hladomor, Rumford proto navrhl, aby panstvo připravovalo takovou polévku pro chudý lid a rozdávalo ji zadarmo. Zakrátko se polévka rozšířila po celé Evropě a získala si pověst léku na hladomor i chudobu vůbec. Právě odtud pochází zvyk rozdávání polévky pro chudé, který najdete popsaný i v mnoha knihách. Již na počátku 19. století se třeba taková polévka rozdávala chudým v Praze v době hladomoru. Právě rumfurdská polévka stála za vznikem velkých vývařoven/ polévkáren, které začaly být populární v dobách průmyslové revoluce, a jejich rozmach nastal hlavně v USA v době velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století.
Mohlo by vás zajímat
Recept na rumfordskou polévku v moderním pojetí
Rumfordská polévka ovšem způsobila vůbec převrat ve vnímání polévky jako důležité součásti jídelníčku. Ne nadarmo se přece říká, že polévka je grunt… Pokud je dostatečně vydatná, zasytí, zahřeje a klidně nahradí i hlavní jídlo. Není divu, že je dodnes oblíbeným pokrmem na večeři ve všední den, kdy není čas na dlouhé vaření. Tak proč nevyzkoušet trochu modernější verzi polévky rumfordské. Jak na to?
Budete potřebovat: 150 g sušeného hrachu, 1,25 l hovězího, kuřecího nebo zeleninového vývaru, 1 malou zelenou feferonku, 40 g ječmene, 1 bramboru, 50 g slaniny, 1 cibuli, 1 stroužek česneku, 1 balení směsi kořenové zeleniny do polévky, 1 lžíci oleje, 2 lžíce citronové šťávy, 1 svazek nasekané zelené petrželky, sůl a pepř.
Postup: Sušený hrášek přiveďte k varu společně s polévkou, přikryjte a vařte na mírném ohni doměkka. Papriky zbavte semínek, nakrájejte je na proužky a přidejte k hrášku společně s ječmenem. Znovu přiveďte k varu, přikryjte a vařte 10 minut. Brambory oloupejte, nakrájejte na kostky, přidejte a vařte dalších 15 minut. Nakrájejte slaninu na proužky, cibuli a česnek nadrobno. Polévkovou směs omyjte a zeleninu nakrájejte na malé kousky. Všechny ingredience osmažte na rozpáleném oleji na mírném ohni 5 minut za stálého míchání. Pak je přidejte do polévky. Polévku ochuťte citronovou šťávou, solí a pepřem. Posypte petrželkou a podávejte s chlebem nebo s krutonky.
Náš tip: Typickou polévkou chudých byla i chlebová. Zkuste si ji připravit třeba podle našeho video receptu:
Ceskatelevize.cz
Brno.rozhlas.cz
Britishfoodinamerica.com
Tasteatlas.com
Br.de
Témata
Recepty k tomuto článku
Mohlo by vás zajímat
Přečtěte si Zobrazit více
Na Vánoce patří vaječňák: Nejlepší je z kvalitního rumu a smetany. Pravá vanilka z něj udělá delikatesu
Skromná kuchyně: Chlebová polévka, vydatná omeleta nebo slaný či sladký koláč. Staré pečivo do koše určitě nepatří
Vynikající išlské dortíčky podle Sandtnerky: Tradiční cukroví jako od babičky voní kakaem, skořicí a rumem