Jak na masopustní vrkoče: Nadýchané sváteční koláče voní tvarohem a vanilkou a tradičně se pekly k muzice

O masopustu se pekly i koláče

Masopust byl v minulosti jedním z nejoblíbenějších svátků. Tento pohyblivý svátek, který vrcholí obvykle ke konci února, letos konkrétně 21. 2., byl totiž zasvěcen hodování, veselení se a popíjení, na které jinak přes rok moc času a prostoru nebylo. Není divu, že masopust si lidé chtěli patřičně užít, proto se v tu dobu pořádalo nejvíc bálů, tanečních zábav, plesů a dalších veselic. A právě s nimi se často spojovaly koláče, na některých místech nazývané vrkoče.

Jak se slavilo během masopustu

Nejvíce masopustních dobrot se připravovalo vždy na Tučný čtvrtek, což byl den ke konci masopustu, během něhož bylo povoleno jíst co nejvíc tučného. Hodovalo se však i dny následující, kdy si lidé vychutnávali nejen zabijačkové speciality, ale i koblihy smažené na sádle nebo koláče často rovněž zadělávané sádlem.

Koláče nazývané vrkoče se pekly hlavně na masopustní neděli označovanou rovněž jako taneční. V tento den se totiž pořádaly nejdůležitější taneční zábavy, na kterých se mnohdy tancovalo až do ranních hodin. 

Vrkoče na taneční zábavy

Právě při příležitosti těchto bálů pekly často mladé svobodné dívky tzv. vrkoče. Toto pečivo z kynutého těsta mělo obvykle podobu věnce upleteného ze tří copů, do kterého se pak zapichovaly špejle nebo větvičky ozdobené pentličkami a sušeným ovocem nebo dalšími pamlsky. Ty se navíc na špičce spojily a ozdobily se ještě celým jablkem. O vrkočích jste možná slyšeli jako o adventním pečivu. Za starých časů byly oblíbeným dárkem pro děti k Mikuláši, podobné věnce s navěšenými dobrotami často také zdobily vánoční stůl. 

A v některých krajích, hlavně na Královéhradecku, se právě připravovaly i před masopustem, dívky je před tanečními zábavami vystavovaly za okny a pak jimi obdarovávaly své tanečníky. S vrkoči se někdy pojily i různé zvyky – například na Týnišťsku a Vamberecku se vždy velký věnec slavnostně za doprovodu muziky donesl do hospody, dívky tam věnec nakrájely, postavily doprostřed stolu, chytly se za ruce v kruhu pak kolem něj tancovaly. Svobodní mládenci se snažili kruh roztrhnout a zmocnit se kousku koláče. Když se jim to povedlo, museli chlapci dívky vyplatit nějakou kořalkou. 

Vrkoč jako koláč s tvarohovou náplní

Později se ale vrkoče začaly zjednodušovat a někde získaly podoby zapletených koláčů plněných tvarohem či povidly. Takové se dodnes někde o masopustu dávají jako odměna pro nejlepší taneční pár na plesech nebo na maškarních bálech pro děti. A jak takový vrkoč uděláte? Zkuste to třeba podle následujícího receptu.

Budete potřebovat: 200 ml vlažného mléka, 3 lžíce smetany ke šlehání, 2 lžíce tekutého medu, 1 kostku čerstvého droždí, 1 celé vejce, 1 žloutek, 75 g rozpuštěného a vychladlého másla, 500 g hladké mouky, 3 lžíce kukuřičného škrobu, 1 a 1/2 lžičky soli, 100 g cukru krystal a 1 žloutek a 2 lžíce mléka na potření vrkočů. Na tvarohovou náplň si připravte: 500 g měkkého tvarohu (nejlépe z alobalu), 1 žloutek, 2 vanilkové cukry, hrst rozinek a 1 lžíci vanilkového pudinkového prášku. 

Postup: Z mléka, droždí a medu nechte vzejít kvásek, pak přidejte zbylé ingredience a zadělejte těsto. Důkladně je propracujte a nechte zakryté kynout na teplém místě aspoň hodinu kynout, dokud nezdvojnásobí svůj objem. Těsto pak rozdělte na 10 stejných dílů, vytvořte bochánky a nechte je opět pod igelitem další půl hodinku odpočívat. Mezitím si připravte tvarohovou náplň tak, že na ni smícháte všechny ingredience v misce. 

Každý bochánek těsta poté zvlášť vyválejte do tvaru oválu, jednu polovinu podélně potřete tvarohovou náplní, volnou část přetáhněte přes náplň a okraje přitlačte prsty. Podélně třikrát prořízneme ostrým nožem, uchopte protilehlé konce a asi dvakrát protočte. Pak spojte do věnečku. Vrkoče přeneste na plech vyložený pečícím papírem a nechte opět kynout, cca 30-45 minut. Nakonec je potřete směsí žloutku a mléka a pečte 20-25 minut při teplotě 170 °C pěkně dozlatova. 

Náš tip: Pokud nemáte čas na přípravu kynutého těsta, zkuste třeba tyto nekynuté šátečky podle našeho video receptu. 

Zdroje informací:  
Muzeumhk.cz
Jakouběová, V.: V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc