Tak trochu jiné křupavé krokety: Pečené zeleninové, jáhlové, rýžové nebo luštěninové obohatí jídelníček o spoustu chutí i živin

Zdravější pečené krokety

Kouzlo kroket spočívá v křupavé kůrce na povrchu a měkké konzistenci uvnitř. Chcete-li se vyhnout nezdravému smažení ve vysoké vrstvě oleje a nemáte k dispozici horkovzdušnou fritézu, dají se krokety obalené ve strouhance jednoduše upéct na plechu vyloženém pečicím papírem, který potřete trochou oleje a pár kapkami krokety také shora pokropíte. V klasické troubě budou potřebovat teplotu asi 220 °C, v horkovzdušné 200 °C. Hotové budou za zhruba 15 -20 minut podle velikosti.

Zeleninové krokety

Velkou výhodou kroket připravených ze zeleniny je kromě přísunu vitamínů a minerálních látek také to, že do nich můžete spotřebovat téměř jakoukoli zeleninu, která zbyla z předchozího vaření a různě ji kombinovat. Základ však zůstává vždy stejný, a tím je vejce a strouhanka nebo mouka na spojení těsta, ze kterého musí jít vytvarovat kuličky nebo válečky. Skvělým doplňkem do jakéhokoli druhu kroket je i nastrouhaný sýr, který se během pečení rozteče a postará se o dokonalou konzistenci těsta uvnitř krokety.

Aby šlo se zeleninou dobře pracovat, je třeba ji nejprve pár minut povařit. Následně se rozmačká nebo rozmixuje a smíchá s vejcem, strouhankou, solí, bylinkami a oblíbeným kořením. Vytvarované krokety se před pečením obalí ve strouhance, která dodá potřebnou křupavost.

Ze zeleniny se na krokety nejvíce hodí květák, brokolice, mrkev, pastinák, dýně nebo kapusta. Tvrdší druhy zeleniny lze kombinovat se špenátem, hráškem nebo kukuřicí. Méně vhodná je příliš měkká zelenina, do které se musí přidat více strouhanky a výsledkem bude příliš tuhá kroketa.

Jáhlové krokety

Jáhly od nepaměti patří do tradiční české kuchyně, i když se v dnešní době dostupnosti potravin v kuchyni už tak často neobjevují. Každopádně jde o bezlepkovou obilovinu, která je na krokety ideální i proto, že se do ní v případě použití většího množství tekutiny při vaření nemusí přidávat strouhanka ani vejce a přesto drží tvar. Aby jáhlové krokety měly lepší chuť, používá se na uvaření jáhel místo vody zeleninový vývar a je dobré i nešetřit bylinkami a kořením.

Jáhly skvěle dochutí prolisovaný česnek, nadrobno nasekaná jarní cibulka, muškátový ořízek, hladkolistá petrželka, kmín nebo majoránka.

Pohankové krokety

Pohanka je rovněž přirozeně bezlepková potravina s jemně oříškovou chutí, která dodá kroketám šmrnc a hlavně spoustu potřebných živin, které se do dětí v přirozené podobě málokdy podaří dostat. Pohankovým kroketám ale neodolají, obzvlášť vylepšíte-li je strouhaným sýrem a šunkou.

Pohanka si velmi dobře rozumí také s houbami, které je třeba před přidáním do těsta na krokety nejprve podusit.

Rýžové krokety

Použijete-li na rýžové krokety kulatozrnnou rýži, která je lepivější, nemusíte dále do těsta přidávat vejce ani strouhanku. Když do rýže přimícháte například podušené mleté maso nebo zbylé pečené či vařené maso, nemusí být rýžové krokety jen přílohou, ale přímo hlavním chodem.

Krokety z luštěnin

Křupavé krokety lze vyrobit i z uvařených nebo konzervovaných luštěnin (čočka, fazole, cizrna,...), které rozmixujete na kaši a přidáte do nich například česnek, cibuli, majoránku, drcený kmín nebo čerstvé bylinky. Stejně jako do všech ostatních zmíněných druhů kroket lze použít i nastrouhanou nebo rozmixovanou tepelně upravenou zeleninu, která obohatí krokety o potřebné živiny.