Masopustní neděle je za dveřmi: Oslavit ji můžete třeba gerštlem, vydatnou polévkou z krup podle M. D. Rettigové

Začíná konec masopustu

Masopustní veselice a průvody si sice užíváme již nějaký ten čas, konečně nastává ale opravdový vrchol masopustu. Ten totiž oficiálně připadá na poslední tři dny celého masopustního období, které začalo po Třech králích a končí příští týden na Popeleční středu. Po nastává dlouhé období půstu, jež trvá až do Velikonoc. Ať už se chystáte půst držet nebo ne, právě teď je ten pravý čas se pořádně „nadlábnout“ a užít si masopustního veselí. 

Jak se slavila masopustní neděle?

Ten pravý masopust neboli fašank za starých časů začínal na Tučný čtvrtek, kdy se konala velká hostina a lidé se doslova přecpávali vším tučným a nezdravým. S hodováním se pokračovalo i v následující dny, a to i během masopustní neděle. V ten den ale začínala ta největší zábava. Masopustní neděli se v minulosti říkalo taneční, neboť se konaly, jak je z názvu zjevné, tancovačky. Ty začínaly již odpoledne, kdy se pořádala dětská muzika. 

Na ni si děti donesly obvykle koblihy nebo boží milosti, které měly hospodyně obvykle už nasmažené, aby byly připravené na úterní obchůzky maškar. Když skončila zábava dětem, začínala dospělým. Ti se sešli v hospodě, kde se pořádal tzv. mužovský bál. Tam měli zakázaný vstup svobodní chlapci a dívky, byl určen jen ženatým mužům a vdaným ženám. Tancovalo se obvykle až do ranních hodin a často se pokračovalo i během pondělí. Ženy si někdy uspořádaly oslavu samy, zaplatily si muzikanty a hospodu a bavily se často až do nočních hodin. Těmto veselicím pro dámy se kdysi říkalo jalové hody. 

Krémová polévka gerštl zasytila

Aby se všichni vydrželi veselit až do rána, bylo třeba se na tancovačky pořádně najíst. Podávaly se na nich proto nejen koblihy, ale i klobásy a různé zabijačkové dobroty. Před odchodem si lidé na posilněnou dávali také vydatnou polévku z krup zvanou gerštl. Tato polévka je na rozdíl od prdelačky překvapivě jemná a krémová a často i dostatečně tučná, což zajišťovalo větší výdrž při popíjení na bálech.

Gerštl nebo také geřštl se v minulosti říkalo obecně krémové zahuštěné polévce, jejíž základ tvořil poctivý vývar, obvykle hovězí, v době masopustu ale mohl být i vepřový. Polévka se pak zahušťovala buď kroupami, houskami či krupicí, a nakonec se do ní pro zjemnění přidávaly žloutky. Šlo o polévku, která se často podávala při svátečnějších příležitostech. Její název byl prý odvozen z německého výrazu das Gerstel, který označoval strouhanku. 

Geřštl podle M. D. Rettigové

Recept na tzv. geřštl uvedla ve své kuchařské knize i Magdalena Dobromila Rettigová. Pokud vás tedy láká vyzkoušet méně známý staročeský recept, můžete polévku uvařit přesně  podle návodu této slavné autorky:  „Nech pro 12 osob vařit půl libry (250 g) pěkných perlových krup, musí se však dáti pozor, aby se nepřipálily. Když jsou měkké, vezmou se do jiného hrnku a tři loty másla (48 g), pak se utřou a dobře rozmíchají, naleje se na ně 6 žejdlíků (necelé 3 litry) hovězí polívky, dobře se to rozmíchá a skrze dršlák (cedník) nebo sejtko procedí a okoření muškátovým květem; může se buď tak dát, nebo se do jiného hrnku rozdělá asi 5 žloutků s trochou vlahé polívky a tím se to předešlé zakloktá (zakverluje), může se na rozmíchání těch žloutků také místo polívky trochu vařené vychladlé smetany vzít, to přijde na chuť, jak kdo to raději má. Tento gerštl při večerních společnostech, v bálu anebo při večeři místo jiné polívky se v kávových šálkách podává. K obědu-li by se ho použíti mělo, může se aspoň třetina těch krup v něm nechati.“

Náš tip: Pokud chcete konec masopustu oslavit stylově, můžete si připravit třeba i zabijačkový guláš podle následujícího video receptu.