Byliny v kuchyni: V únoru můžeme zasít šalvěj, mátu, majoránku i tymián. Stačí nám i balkon nebo obyčejný okenní parapet

Bylinková zahrádka na parapetu

Bylinková zahrádka na parapetu nejen dobře vypadá, ale také je skutečným pokladem nejen v kuchyni. Čerstvé bylinky jsou hned k dispozici a jak víme, dobře chutnají i voní. S našimi tipy to není žádná věda.

Éru moderního pěstování bylinek nejspíš odstartoval britský kuchař Jamie Oliver. Jeho všudypřítomné květináče a bylinky se objevovaly nejen jako dekorace, ale také je bohatě využíval. Protože dny jsou v únoru delší, hodí se na pěstování ze semínek.

Co potřebujeme na předpěstování bylinek? Kromě výběru vhodných bylinek to je kvalitní substrát, existují i přímo pro bylinky. Pokud si budeme chtít zeminu namíchat sami, je třeba myslet na to, že hlavně u středozemních bylinek je třeba dostatek písku. Kromě kvalitního kompostu se hodí i trochu perlitu (půdní látka na provzdušnění, nakoupit se dá v hobbymarketech a drogeriích).

Bylinky mohou být vždy podle druhu v jednom květináči, ale můžeme je i nakombinovat. V tom případě si ale rostlinky musí vyhovovat. Musí mít stejné nároky na vlhkost substrátu, na světlo. Dohromady můžete pěstovat tymián, saturejku, i třeba rozmarýn. Do jiného květináče je zase vhodné dát koriandr, kerblík, pažitku a například petrželku. Máta a meduňka mají bohaté kořeny a brzy by si v květináči překážely. Proto musí mít samostatný květináč.  

Setí rostlin záleží na velikosti semínek, někdy je menší semínka lepší smíchat s pískem. Bude se nám pak s nimi lépe manipulovat. Většinou je lepší používat na závlahu rozprašovač, aby rostlinky nebyly přemokřené. 

Vzešlé rostlinky je třeba dát do samostatných sadbovačů (poslouží třeba starý obal po vajíčkách), případně do truhlíků. To provádíme, když má rostlinka první dva zelené děložní lístky.

Máta a meduňka

Některé bylinky si sice rozumějí, ale rostlina se rozrůstá tak bujně, že by si v květináči překážely. Jedná se třeba o meduňku a mátu. Dopřejeme jim dostatek slunce a vlhčí zeminu.

Při setí si vezměte do dlaně semínka, trochu je smíchejte s pískem (jsou příliš drobná) a rovnoměrně je rozsypejte po substrátu. Zasypejte je asi 2mm vrstvou písku. Když semínka sejete, příliš zeminu nepřemokřete, nemají to rády. Jen je mírně postříkejte vodou z rozprašovače. Když je máte v teple, mohou rostlinky vyklíčit zhruba za 14 dnů. Jinak to může trvat až jednou tolik.

Náš tip: Rostliny můžeme kromě přípravy čajů a svěžích nápojů využít i jako dekorace dezertů. Vyzkoušejte třeba tvarohovou pomazánku s meduňkou a semínky.

Tymián obecný

Tymián obecný je středomořská bylinka, často v kombinaci s dalšími rostlinkami tvoř směs s názvem provensálské koření. Tymián je velmi aromatický, může připomínat vůni hřebíčku.

Semínka tymiánu můžeme vysít od poloviny února do poloviny března. Setí by mělo být řídké a rovnoměrné. Semínka přitom nezasypáváme, jen je lehce přitlačíme na povrch substrátu. Pro vytvoření lepších podmínek můžeme přikrýt sklem, které je třeba párkrát během dne sundat a zase dát zpět. Tymián by měl vyklíčit zhruba za 2–6 týdnů. Důležitá je dobrá zálivka a teplota nad 20 °C.

Náš tip: Tymián využijete jako součást domácího provensálského koření. Hodí se nejen na přípravu čaje proti nachlazení, ale využijete ho i k luštěninám, protože působí proti nadýmání. Přidejte ho k masu i rybám, takový pstruh na tymiánu je výborný.

Šalvěj lékařská

Šalvěj lékařská je další ze středomořských bylinek. Využívala se už ve starém Egyptě. Vyniká výraznou kořenitou vůní, trpkou až hořkou chutí. Od druhé poloviny února ji můžeme předpěstovat. Hodí se mělká výsevní nádoba s odtokovým otvorem. Substrát by měl být s pískem. Semínka rovnoměrně rozmístíme po substrátu a opět pouze mírně přitlačíme. Hned zavlažíme postřikovačem. Vyklíčí asi za 14 dnů. Rostlina potřebuje světlo, teplo a vlhko, pozor na vznik plísní.

Náš tip: Jako koření se na maso a ryby, obzvlášť ty tučné, protože podporuje trávení. Hodí se i k sýrům, do omáček. Přichystejte si třeba lahodné kuře na šalvěji.

Rozmarýn lékařský

Další středomořskou rostlinou je rozmarýn lékařský, který má trpčí chuť a nádhernou vůni. Semínka můžeme zasít od února do března do mělkých nádob a opět se hodí lehký substrát. Semínka rozhodíme na substrát a zasypeme půlcentimetrovou vrstvou substrátu a zvlhčíme postřikovačem, rozmarýn má raději teplejší podmínky. Rozmarýnu trvá až 21-28 dnů, než naklíčí. Pro lepší podmínky ho můžeme do dob, než vzejde, přikrýt fólií.

Náš tip: Také rozmarýn se hodí k masu, do omáček. Připravuje se z něj výtečný čaj. S rozmarýnem je vynikající i zelenina. Připravte si voňavou mrkev na rozmarýnu.

Majoránka zahradní

Majoránka zahradní je naše tradiční koření, které chutná příjemně sladce a důležitou roli má třeba v bramboračce. Majoránku se hodí vysít právě teď, koncem února, na substrát s perlitem. Semínka majoránky jsou jemná a špatně se vysévají, proto je lepší je smíchat s pískem. Rozhodíme je na substrát, postříkáme rozprašovačem a můžeme opět zakrýt průhlednou fólií nebo sklem. Udržujeme vlhkou zeminu mlžením. Majoránka by měla vyklíčit za 7–12 dnů.

Náš tip: Přidejte ji kromě bramborových jídel i do těch s luštěninami, kde poslouží proti nadýmavosti.

Zdroje informací:
https://cs.wikipedia.org,
https://www.bylinkyprovsechny.cz/,
Magdaléna Staňková-Kröhnová Bylinky pro děti a maminky (Grada, 2009)