Preclíky od lišky: Výborné pečivo z kynutého těsta zpestří půst a podle našeho receptu je zvládnete jako nic

Jak se říkalo první postní neděli?

Postní období je sice časem odříkání, má ale i světlé okamžiky. Těmi jsou právě postní neděle, které byly za starých časů, kdy se půst přísně dodržoval, jedinými dny, kdy si naši předkové mohli aspoň trochu dopřát.

S každou postní nedělí, jichž je do Velikonoc, kdy půst končí, celkem šest, se pak spojují nejen zajímavé zvyky, ale i jídla. A právě nyní nás čeká první postní neděle, které se v minulosti říkalo Černá, ale také neděle Pučálka, Prázdná, Pytlová nebo Liščí. 

Černá nebo Pučálka?

To, proč byla neděle Černá, mělo svůj důvod. Nazývala se tak podle černého oděvu nebo aspoň černých šátků, které v ten den ženy nosily na znamení zklidnění a smutku z nadcházejícího půstu. Někde se dokonce oblékali lidé i jen do obyčejného pytlového roucha, podle něj se pak neděli říkalo Pytlová. Černá barva se ale prosadila i do jídla. V některých krajích se totiž pekly koláče s tzv. černým mazáním, což pravděpodobně označovalo povidla.

Častějším pokrmem byla o první postní neděli pučálka. Ta se připravovala z neloupaného zeleného hrachu, který se nejprve nechal naklíčit a pak se osmažil na másle dokřupava. Pučálka se podávala buď naslano s pepřem, nebo nasladko s cukrem a medem a někdy i skořicí. Byla tak oblíbená, že po ní první postní neděle nejen získala název, ale prodávala se i v kornoutech na ulicích.

Preclíky, které poztrácela liška

Nejzajímavější je však zvyk, který se pojí s názvem Liščí neděle. S tím se můžete setkat na Berounsku, Hořovicku, Křivoklátsku, Rakovnicku i v horním Pojizeří. Z této tradice měly radost hlavně děti. Právě jim totiž byly určeny preclíky, které se v ten den pekly.

Hospodyně vždy tajně v noci zadělala těsto, z něhož pak upekla preclíky posypané mákem a solí. Ty navlékla na vrbové proutky podle toho, kolik měla dětí, a rozvěsila je po zahradě. 

Ráno pak děti vzbudila s tím, že po zahradě běžela liška a poztrácela tam preclíky. Děti se poté vydaly do zahrady je hledat. Když je našly, měly se pomodlit a pak už mohly preclíky sníst. Mělo to i své opodstatnění, preclíky byly kdysi vůbec oblíbeným postním pokrmem, neboť svým tvarem připomínaly ruce sepjaté k modlitbě. Navíc se prý říkalo, že když děti preclíky sní a pomodlí se u toho, vyhnou se v následujícím roce bolení zubů.

Recept na kynuté preclíky na Liščí neděli

Pokud se vám tato tradice líbí a rádi vyzkoušíte nějaký pěkný staročeský zvyk, snadno si preclíky od lišky můžete upéct podle následujícího receptu. 

Budete potřebovat: 1 kg polohrubé mouky, 1 lžička soli, 1 vejce, 100 g sádla, 20 g kvasnic, 1 dl mléka, 2 lžíce cukru, vejce na potření, mák, kmín a sůl na posypání. 

Postup: Ohřejte mléko, přidejte rozdrobené kvasnice a cukr a nechte vzejít kvásek. Na vál prosejte mouku, přidejte trochu soli a vejce. Zadělejte vzešlým kváskem, přidejte sádlo a vypracujte vláčné těsto. Nechte je chvíli odpočinout. Z těsta vyválejte válečky a tvarujte preclíky. Přeneste je na plech vyložený pečicím papírem, potřete je rozšlehaným vejcem, posolte, posypejte mákem a kmínem a pečte dorůžova. 

Náš tip: Máte-li rádi slané pečivo, ale nemáte dost času na přípravu kynutého, můžete zkusit třeba chuťovky z listového těsta podle následujícího video receptu. 

Zdroje informací: 
Jakouběová, V.: V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc
Kindlová, M., Boledovičová, M.: Tradinář
Galeriekraslic
Hradec.rozhlas.cz