Historie na talíři: Indiáni původně žili hlavně z kukuřice, fazolí a dýně. Bílí osadníci z Evropy přinesli sádlo, cukr a mouku a s tím i nemoci...

Tradice zanikly

Původní obyvatelé si předávali informace včetně stravovacích tradic z generace na generaci prostřednictvím příběhů, historie, legend a mýtů. Starší domorodci učili mladší generace, jak připravit divokou zvěř a ryby. Věděli, které rostliny jsou jedlé a které slouží jako lék. 

Rozmanitost pěstovaných a divoce rostoucích potravin, které se konzumovaly před kontaktem s Evropany, byla stejně rozsáhlá a proměnlivá jako regiony, v nichž původní obyvatelé žili.

Základem byly „tři sestry“

Kukuřice, fazole a dýně, které mnoho kmenů nazývalo „tři sestry“, byly základními pilíři  indiánské stravy a byly považovány za posvátný dar Velkého ducha. Jejich kombinace zajišťovala plnohodnotnou výživu.

Různá semena, ořechy a kukuřice se pomocí mlecích kamenů mlely na mouku a připravovaly se z nich mj. chleby, placky nebo kaše. Mnoho domorodých kultur sbíralo kukuřici, fazole, dýně, divoce rostoucí ovoce a zeleninu, byliny a ořechy. Potraviny, které se daly usušit, se skladovaly pro pozdější použití během roku.

Maso nebylo často

Protože v některých oblastech byl nedostatek velké zvěře, maso nebylo moc často. Konzumovalo se především to bizoní. Pokud ho bylo dost, uchovávali ho na horší časy sušením. V oblastech, které byly u moře a řek, se také lovily ryby.  Existují důkazy o tom, že starověké indiánské kultury do svého jídelníčku zahrnovaly i kakao. 

Evropští osadníci s sebou přinesli své vlastní stravovací zvyklosti, ale i jiná zvířata. S Evropany přišly ovce, kozy, skot, prasata, či koně. Na kolonizovaných územích pěstovali pšenici, ale i broskve, meruňky, švestky, třešně, melouny a hroznové víno.

Španělské ovce například dramaticky změnily způsob života indiánského kmene Navahů. Od doby, kdy si poprvé pořídili ovce, se jejich stáda stala důležitou součástí domorodé kultury a života. Ovce byly znakem bohatství a muži běžně museli darovat ovce rodině budoucí ženy.

Evropská jídla přinesla nemoci

Na základě federálního zákona o stěhování indiánů z roku 1830 bylo více než 100 000 původních obyvatel Ameriky vysídleno ze svých domovů na východ od řeky Mississippi. Tak se zcela narušil jejich tradiční způsob života a stravování.

Během těchto nucených přesunů byly kmenům distribuovány nové potraviny v podobě vládou vydaných přídělů. Příděly, které se rozdávaly dvakrát měsíčně, původně obsahovaly sádlo, mouku, kávu a cukr a masové konzervy. Tento program distribuce potravin vedl k jedné z nejdramatičtějších změn ve stravování v historii původních obyvatel Ameriky a stojí za zvýšeným výskytem cukrovky u původních obyvatel.

Závislost na nezdravém jídle

Původním záměrem americké vlády bylo dodávat příděly jako přechodné řešení do doby, než si přesídlení indiáni sami vypěstují dostatek potravin. Místo toho se mnoho původních obyvatel stalo na přídělech závislými. Některé kmeny zpočátku upustily od svých tradičních postupů obstarávání potravin, než zjistily, že vládou vydávaných potravin není nikdy dost na to, aby uživily všechny své kmenové příslušníky.

Nová indiánská kuchyně

Indiánské hospodyňky se naučily kreativně kombinovat příděly s tradičními potravinami. Tak vzniklo například indiánské taco, jedno z dnes nejznámějších indiánských jídel.  Pšeničná mouka, prášek do pečiva, sádlo a později i tavený sýr, to byly potraviny vydávané rodinám v rezervacích.

Fazole, maso z divoké zvěře, chilli papričky a rajčata, které již v té době mnohé rodiny znaly a v některých případech i pěstovaly, tvořily přirozený doplněk k novým potravinám.

Dnešní indiánská kuchyně kombinuje současné prvky, které mohou zahrnovat kulinářské techniky a chutě, s prvky potravin svých předků. Propojením minulosti a současnosti se snaží nová indiánská kuchyně obnovovat a šířit předkoloniální jídla – a s nimi spojené znalosti původních obyvatel – pro budoucí generace.

Zdroje informací: history. com a longevityprofessor.com