KÁVA

Historie kávy

Slovo "káva" je odvozeno od slova qahwah (kawa). Tímto jménem se prý také nazývalo víno.

K počátkům jejího užívání se váže řada legend a pověstí. Jedna z nich pochází z Etiopie a vypráví o Kaldim, pasákovi koz, který si povšimnul, že kozy, které se rády pásli na keřích kávovníku byly po pastvě mnohem čilejší. Pak už prý byl jen krůček k tomu, aby se kávová zrna začala žvýkat.

Káva později překročila Rudé moře a dostala se do Arábie. V Jemenu se prý káva pěstovala již v 6. století. Od jemenského přístavního města Mokka také pochází název pro jeden typ kávy. Teprve kolem roku 1000 se však káva začala vařit.

Ve 13. století bylo u muslimů pití kávy spojené s náboženstvím. Káva se pak dále od 15. století začala šířit do světa spolu s islámem. Arabové si však kávu pečlivě střežili a kávová zrna se z Arábie exportovala jen v neplodné stavu, tedy pražená nebo vařená. Mimo Afriku a Arábii se prý až někdy do roku 1600 nedostalo jediné plodné semeno kávovníku. To prý propašoval z Mekky indický poutník Baba Budan, připásané na svém břiše.
Do Evropy přišla káva s benátským obchodníkem kolem roku 1615. Pěstování kávy se však v Evropě z klimatických důvodů neujalo. Až v roce 1696 založili Holanďané první kávovníkovou plantáž ve své kolonii na Jávě. Z Holandska se káva začala šířit mezi evropskou aristokracii.
Francouzský král Ludvík XIV. dostal od Holanďanů kolem roku 1714 keř kávovníku pro Královskou botanickou zahradu Jardin des Plantes. Po několika letech, žádal francouzský námořní důstojník z Martiniku, Gabriel Mathieu de Clieu, při své návštěvě Příže, o povolení vzít sebou na Martinik výhonky královského kávovníků. To mu bylo odmítnuto. Vloupal se tedy v noci do královského skleníku, kde výhonky ukradl. Na zpáteční cestě na Martinik mále padla loď do rukou pirátů a později jí hrozilo i ztroskotání v bouři. Nakonec se kávovník na Mrtinik dostal a vyrůstal pod ozbrojenou ochranou.
Za 50 let zde rostlo nějakých 18 milionů keřů.

Druhy kávy

Nyní existuje již kolem 60 druhů kávovníků, ale nejvíce se zni využívají jen tři druhy:

Arabica, Robusta, a Iberica (pouze v západní Africe a v Malajsii).

Za nejkvalitnější a nejvýznamnější je považována káva Arabica, jejiž produkce tvoří 70% z celkové produkce kávy ve světě. Má aromatičtější, méně hořkou chuť a nižší obsah kofeinu než Robusta. Také její sklizeň je snadnější. Arabica je keř, který dorůstá výšky kolem 3 metrů.
Zajímavé je, že keře Artabica kvetou i v době, kdy dozrávají jeho plody. Pěstuje se v nadmořských výškách od 1000 m

Káva Robusta je strom, dorůstající výšky až 15 metrů, který se pěstuje v nadmořských výškách kolem 600-800 metrů.
Kávové plody je možné sklízet strojovým způsobem. Je odolnější než Arabica a je možné ji sklízet již po dvou letech. Má menší a méně kvalitní semena než Arabika a obsah kofeinu je až trojnásobný. Přináší však větší výnosy.
Její podíl na světové trhu s kávou činí asi 25 %.

Sklizeň a zpracování

Nejkvalitnější a také nejdražší druhy kávy se sklízí výhradně ručně. Existuje však také strojní způsob sklizně, který je pochopitelně levnější, ale je méně šetrný ke kávovníkovým keřům. Navíc nelze tímto způsobem sklízet jen vybrané, kvalitní plody. Po sběru se káva myje a čistí a následně suší na slunci nebo v sušárnách. Asi po třech týdnech se usušené plody oloupou, takže z nich zůstanou jen zelená zrna. Ta se balí do pytlů a dopravují k dalšímu zpracování, kterým je pražení. Teprve pražením získá káva charakteristickou vůni a chuť.

Charakteristickou vůni dodává kávě silice koffeol, která se vyvíjí při pražení. Hořkou chuť způsobuje kyselina tříselná ( 3-5%). Hlavní součást pražené kávy je buničina ( 45%). Dále káva obsahuje bílkoviny, cukr a mastný olej.
Při pražení je velmi důležitá doba pražení. Podle ní se dosahuje různého zabarvení kávy a různé chuti a vůně. Světle pražená káva je oblíbená více v Německu než u nás, kde se používá více káva tmavá, podobně jako v Rakousku, kde měla na přípravu kávy vliv hlavně Vídeň.
Světlá káva je vhodná pro podávání s mlékem, tmavší káva pak spíše pro konzumaci bez mléka. Existuje velmi mnoho jemných variací, pokud jde o teploty a doby pražení a o výslednou kvalitu kávy.
Káva, kterou koupíme v obchodě bývá často směsí vybraných druhů.
Mimo kvality zrna a jeho pražení je také důležité mletí. Hrubost mleté kávy je různá pro různé způsoby přípravy (turecká káva, káva filtrovaná espresso).

Zvláštní formou je káva instantní, která se vyrábí dehydratací tekuté kávy v rozprašovacích nebo vymrazovacích sušičkách. Tuto formu přípravy kávy vynalezl již v roce 1901 jistý japonský lékárník a instantní kávu používali již americké jednotky, bojující v první světové válce. V civilním sektoru se však příliš neujala a trvalo to 20 let, než se začala prosazovat na trhu, kde nyní její podíl činí asi 20%.

Je pití kávy škodlivé ?

Tuto otázku si lidé kladli již velmi dávno a proto ne všude však byla přijímána s důvěrou. Z počátku se někteří lidé v Evropě domnívali, že káva může být i jedovatá. V této souvislosti se vypráví i následující příběh.

Když začala káva pronikat do Evropy vedly se na švédském královském dvoře, za krále Gustava III. debaty o její možné škodlivosti. V té době byli ve vězení dva bratři, dvojčata, odsouzení k smrti. Dostalo se jim však královské milosti ve formě doživotního vězení s podmínkou, že jeden vypije denně konvici čaje a druhý konvici kávy. Učenci se dohadovali, který z bratrů zemře dříve. Nejspíš se očekávalo, že ten, který bude pít kávu. Jak šla léta, zemřeli učení lékaři, roku 1792 byl na dvorním plese zavražděn král a posléze, prý ve věku kolem 80 let, zemřel i první z bratrů - ten, který pil čas. O kolik let ho přežil bratr, který pil kávu se již neví.

Vše nasvědčuje tomu, že zdravému člověku by v přiměřeném množství neměla káva uškodit a že často může být i prospěšná jako povzbuzující prostředek, jako látka zlepšující v trávení (v přiměřeném množství), zesilující účinek některých léků atd.
Protože může vyvolávat i žaludeční potíže, nehrozí, že by jí člověk mohl bez zábran pozřít nepřiměřené množství a nějak si tím ublížit. Mnohem dříve se dostaví žaludeční obtíže.

Přesto existují rekordmani v pití kávy. Například Voltaire jí pil 50 šálků denně a dotazy lékařů, zda vůbec ví, jak zhoubně na něj působí prý odpovídal že ví, protože ji pije již 80 let. Dožil se velmi vysokého věku.
Honoré de Balsac prý za život vypil asi 50 tisíc šálků a Ludwig van Beethoven prý spotřeboval na jeden šálek 60 zrn kávy.

Přestože se dnes káva již nepovažuje za škodilvý nápoj je třeba, aby lidé, které mají zdravotní problémy měli na paměti následující:
Kofein působí jako diuretikum, způsobuje tedy častější močení a zvýšené pocení. Káva se tedy nemůže započítávat do objemu přijatých tekutin, protože působí spíše dehydratačně.
1. Kofein uvolňuje spasma dýchacího aparátu, avšak za cenu zrychleného povrchového dýchání.
2. Kofein dále způsobuje rozšíření tepen a zlepšení prokrvení orgánů, například ledvin. Může to mít ale za následek zvýšenou tepovou frekvenci se všemi z toho plynoucími riziky pro kardiaky.
3. Kofein zesiluje účinek některých léků, jako je třeba Acylpyrin. Je obsažen také v řadě léků například v kombinaci s paracetamolem apod.
4. Dráždí žaludek a vyvolává větší tvorbu žaludečních šťáv, což může v přiměřeném množství působit pozitivně na trávení. Na druhou stranu může vyvolat tlačení a křeče žaludku, pálení žáhy a nechutenství.

Káva Luwak - specialita

Zvláštní a údajně nejlepší káva se připravuje na Jávě a Sumatře.

Nazývá se Kopi Luwak. Podílí se na ní luwak "Paradoxus Hermaphroditus", zvíře velikosti kočky, které požírá plody kávovníku. Stráví plod a semena vyloučí ve svém trusu. Ten se sbírá, semena kávovníku se vymývají a praží. Káva z nich je prý opravdovou delikatesou. Podílí se na tom zvláštní způsob fermentace v žaludku luwaka, kterého si zde můžete prohlédnout.

Co možná nevíte

- Káva je va světě po ropě druhým nejprodávanějším produktem
- Káva s obsahem kofeinu, podávaná ve velmi malých dávkách, urychluje spalování tuků a stimuluje centrální nervovou soustavu a kardiovaskulární systém a tím zlepšuje metabolismus
- Ti, kteří trochu cvičí a hubnou, pomáhá pití kávy mnohem rychleji hubnout a s viditelným účinkem
- Kávy s nižším obsahem kofeinu je označována za léčivou. Zlepšuje zažívání a celkově čistí organismus. Tuto kávu můžete pít i před spaním, aniž byste pak nemohli usnout.
- Na pěstování kávy a práci navazujících odvětvích se na světě podílí přes 20 miliónů lidí
- Nejvýznamnějším pěstitelem kávy je Brazílie, Vietnam, Kolumbie a Indonésie

Nejoblíbenější typy kávy

Espreso - šálek silné kávy, připravené va vysokotlakém kávovaru, protlačováním horké vody přes porci kávy. Klasická porce je 7g a 30ml vody.

Cappuccino - z mléka se našlehá horkou párou pěna. Do šálku s espresem pak přidáme ve stejném poměru teplé mléko a mléčnou pěnu. Často se zdobí kakaem, skořicí nebo čokoládou.

Frapé ( ledová káva ) - Do šejkru připravíme rozpustnou kávu, cukr a mléko a důkladně protřepeme. Může se ozdobit šlehačkou.

Macchiato - připravuje se obdobně jako cappuccino, ale použije se pouze espreso a mléčná pěna.

Latte - jeden díl kávy a dva až tři díly teplého mléka

Turecká (arabská) káva - originální receptura předepisuje rozmíchání porce velmi jemně namleté kávy s vodou, popřípadě i cukrem a pak se uvedení do varu. Vaří se v klasické kovové nádobce na přípravu kávy (džezvě). Vodu s kávou necháme celkem třikrát dovést k varu a poté usadit.

Mocca káva - připravuje se ve zvláštní dvoudílné, šroubovací mocca konvici, v jejíž spodním dnu je voda a ve středu sítko s kávou. Zahříváním spodní části dojde k varu a horká pára proniká přes sítko do horní části konvice.

Alžírská káva - zdobí se šlehačkou s vaječným krémem, který pozvolna stéká na dno skleničky.

Irská káva - káva se smíchá s třtinovým cukrem a irskou whisky, na závěr se pozvolna vlévá smetana.

Náš tip na přípravu instantní kávy

Máte-li rádi instantní kávu, zkuste si vodu na ní ohřát místo v běžné konvici v mikrovlnné troubě.
Touto vodou pak kávu zalijte jako při běžné přípravě.
Výsledkem bude instantní káva s bohatou pěnou.
Pokud pijete instantní kávu s mlékem nebo smetanou, je vhodné zalít kávu nejprve smetanou a nakonec přelít vodou z mikrovlnné trouby.

POZNÁMKA:
Bohatá pěna vzniká tím, že mikrovlny uvádí molekuly vody do kmitavého pohybu, což způsobuje jejich zahřívání.
Molekuly vody jsou tedy v pohybu, ale na rozdíl od běžného ohřevu to není jen proudění vlivem zahřívání a turbulence způsobená bublinami páry, ale rychlá kmitavý pohyb molekul v celém objemu ohřívané vody.
Občas se objevují názory, že vaření v mikrovlnné troubě může přinášet zdravotní rizika a že dosud není spolehlivě vyhodnocen dlouhodobý vliv této technologie na zdraví. Pamatujete tedy, že nic se nemá přehánět.