Staročeské pražmo: Naklíčené obiloviny nám dodají dostatek energie a díky pražení na másle chutnají jako oříšky

Klíčky plné živin ideální na konec půstu

Velikonoce tu jsou co nevidět, stále však trvá čas půstu. Po dlouhé zimě potřebovali naši předkové nějak doplnit vitaminy a získat energii. A protože toho moc k dispozici nebylo, sázeli na klíčky. Klíčky a výhonky jsou dokonalým zdrojem živin, jsou dobře stravitelné a výborně pomohou bojovat s jarní únavou. 

Naklíčit se dá kdeco – luštěniny, jako je hrách, který je základem pokrmu pučálka, sezamová, dýňová nebo slunečnicová semínka, řeřicha, ředkvička nebo třeba hořčice. Kromě hrachu naši předkové s oblibou nechávali naklíčit i obiloviny jako pšenici, žito, oves, ječmen nebo špaldu.

Třeba na Valašsku ale nechávali naklíčit i pohanku, které se tu dařilo a hojně se tu pěstovala. Zrna byla symbolem úrody a lidé tak vzdávali prostřednictvím zrn úctu přírodě. Když se pak na zrnech objevily malé klíčky, pokrm se ještě opražil a vzniklo právě pražmo. 

Pražmo jako obřadní pokrm

Pražmo nebo také brašno, jak se mu občas říkalo, se připravovalo z celých nevyloupaných obilných zrn s klíčky uvnitř. Používalo se obilí zralé i nedozrálé a pokrm se v minulosti nespojoval jen s Velikonocemi a půstem. Pražmo se často připravovalo v období před sklizní, kdy nové zrno ještě nedozrálo a staré zásoby se již tenčily.

Pražmo bylo velmi vydatné, bohaté na bílkoviny a vitamíny. Výborně zasytilo, hlavně když se nakombinovalo s mlékem. Současně bylo pražmo obřadním pokrmem, který se připravoval v den letního slunovratu, kdy hospodáři domlouvali práce na polích a u toho si pochutnávali na pražmu a zapíjeli ho řídkým postním pivem nebo režnou. 

Na Slovensku si zase pražmo s oblibou dělali pasáčci dobytka. Občas nasbírali obilí a pak si celé klasy na ohni upražili. Zůstala z nich jen zrna, která byla považována za pochoutku. Zrno se pražilo i z praktických důvodů. Pražené totiž tak snadno nezvlhlo, nezatuchlo a nezplesnivělo. Zrnka pak byla i mnohem stravitelnější a nebyla tvrdá. 

Jak připravit pražmo?

Aby vzniklo z obilí pražmo, je nutné zrnka nejprve namočit a nechat do druhého dne nabobtnat. Pak se voda slije, zrna se opět zalijí novou čistou vodou, aby byla ponořená, a nechají se ještě asi dva dny fermentovat, přičemž vodu je nutné ještě asi dvakrát během té doby vyměnit.

Během té doby by měla zrnka začít klíčit. Lidé dřív někdy dělali to, že klíčky odlomili a přidali je do polévek či kaší, zrna pak osmahli zvlášť buď na pánvi na přepuštěném másle nebo jen nasucho v troubě. Díky smažení ale měla zrnka mnohem lahodnější chuť. 

Pražmo se jedlo nejčastěji naslano posypané solí a pepřem, někdy se k němu podávalo i zelí, případně se zdobilo bylinkami. Dřív se jedlo jako samostatný pokrm, dnes si je můžete dopřát třeba jako netradiční a zdravější přílohu místo rýže. Občas se podávalo i nasladko s medem, cukrem a skořicí, tak měly pražmo v oblibě hlavně děti. A jak tedy pražmo připravit?

Budete potřebovat: 300 g obilovin (žito, pšenice, případně pohanka), přepuštěné máslo, pepř a sůl

1. Obiloviny nejprve přeberte a zbavte nečistot. Pak je dejte do mísy a zalijte je vodou, aby byly ponořené. Nechte je odpočívat minimálně přes noc, pak vodu slijte a zalijte novou studenou vodou. Opět nechte odstát dalších dvanáct hodin a postup ještě přibližně dvakrát zopakujte. Obiloviny by měly bobtnat přibližně 2-3 dny, než se objeví klíčky. 
2. Vodu slijte a nechte zrnka okapat. Pak na pánvi rozehřejte přepuštěné máslo a zrna na něm opražte. Pražte pomalu a průběžně ochutnávejte. Jakmile se totiž přepraží, jsou příliš tvrdá, proto by mělo být zrno uvnitř stále trochu měkké.  
3. Hotové pražmo ochuťte solí a pepřem, můžete ho i posypat kmínem, případně si ho dejte s medem a skořicí. 

Náš tip: Pokud máte v oblibě pohanku, můžete si ji připravit se zeleninou podle našeho video receptu. 

Zdroje informací:
Ludovakultura.sk: Pražmo
Jakouběová, V.: V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc
Kindlová, M., Boledovičová, M.: Tradinář