Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Nemůžete se dočkat, až budete zase moci zvelebovat vaše zahrádky a pěstovat vlastní zeleninu? Nechme se inspirovat moudrostí našich předků a podívejme se, jak na příchod jara nahlíží pranostiky. Pranostiky jsou lidová moudrost, která byla v minulosti používána k určení nejvhodnějšího času pro určité práce na poli či zahradě. Lidé je používali k předpovídání počasí, a ale i dalších událostí v přírodě. Pro zahrádkáře jsou jarní pranostiky velmi užitečné, protože nabízejí jakýsi návod, kdy je vhodný čas na zasetí, výsadbu rostlin a také napoví, co by nás mohlo čekat v dalších měsících.

Co nám nabídne duben

Čtvrtý kalendářní měsíc, duben, nebo chcete-li apríl, je známý svou proměnlivostí. Zima se nevzdává, a tak není výjimkou sněhová přeháňka, či naopak se o slovo může hlásit teplé a slunečné počasí. Typicky zkraje měsíce přichází tzv. aprílová chladna (1. – 11. 4.) s pravděpodobností výskytu 85 %, následuje rudolfské oteplení – „Svatý Rudolf (17. 4.) otevírá dveře i okna.“

S koncem měsíce se pojí tzv. floriánská chladna (18. 4. – 4. 5.), která se někdy protáhnou do začátku května a která mohou ještě přinést mrazíky a sníh. Každopádně lepší chladno v dubnu než v květnu. Pranostiky nám v tomto nabízí tyto vyhlídky: „Duben chladný, deštivý, úroda nás navštíví“. „Mokrý duben - hojnost ovoce.“

Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň a práce na zahradě jsou již v plném proudu. Kolem svátku svatého Marka (25. 4.) se dle pranostik už mohou vysít okurky. „Na svatého Marka zasej oharka (okurky)“. To se určitě vydaří v teplejších oblastech, ovšem jinde je dobré počkat a vysadit předpěstované sazeničky ven až po zmrzlých mužích. Jak nám říká pranostika k 19. 5. „Přišel Petr Celestýn -mohou se již okurky sadit ven“. 
Se svátkem svatého Marka se pojí i další plodina, a to brambory. „Na svatého Marka, brambor plná řádka.“ Na vaší zeleninové zahrádce je zkrátka pořád co dělat.

Také se vám zdá tento způsob jara poněkud nešťastným?

Věřte, že nejste sami. Krásně tuto situaci vykresluje Karel Čapek ve svém humorném zahradním průvodci Zahradníkův rok:
… Člověk, který se stal zahradníkem, vyhledává se zálibou Staré Pamětníky. Jsou to obstarší a poněkud roztržití lidé, kteří každého jara říkají, že takové jaro ještě nepamatují. Je-li chladno, prohlašují, že tak studené jaro nepamatují „jednou, tomu je šedesát let, bylo vám tak teplo, že na Hromnice kvetly fialky.“ Naproti tomu, je-li trochu tepleji, tvrdí Pamětníci, že tak teplé jaro nepamatují: „jednou, tomu je šedesát let, jsme se na svatého Josefa vozili po sáňkách.“ Zkrátka i ze svědectví Starých Pamětníků je zjevno, že v ohledu počasí panuje v našem klimatu nespoutaná libovůle a že se proti tomu prostě nedá nic dělat… Se vším na světě lze něco dělat, všechno lze spravovat a reformovat, ale proti počasí se nedá nic podniknout. ...

Obecně lze říci, že známější pranostiky dosahují větší úspěšnosti. Například známá Medardova kápě (8. 6.) je skutečně vázána na období s větším množství srážek, ke kterým dochází díky vlivu vlhkého vzduchu z Atlantického oceánu během června. Většina pranostik má však pravděpodobnost úspěšnosti kolem 50%, což je mnohem méně než současné předpovědi počasí.


Zdroje informací:

wikiquote.org: Březnové pranostiky 
K. Čapek, Zahradníkův rok
Pranostika.cz 
Pranostik.cz
Meteocentrum.cz: Pranostiky

 

 

Recepty k tomuto článku

Naposledy jste si prohlédli