Kávová sedlina do kompostu patří, zbytky masa tam nesmí aneb Praktické informace pro zahradní kompostování krok za krokem

Výběr kompostéru dle velikosti zahrady

Kompostování je přírodní proces, jehož cílem je co nejrychleji a nejhospodárněji rozložit původní organické látky v kompostovaných surovinách a převést je na humusové látky, které jsou základem půdní úrodnosti. Kromě toho, že snížíte množství vyvážených odpadů, tak ušetříte i za průmyslová hnojiva, zlepšíte si vlastnosti půdy a potažmo její úrodnost.

Pro kompostování se určitě nadchnete, stačí jen zvolit vhodný typ kompostéru, který bude vyhovovat vašim potřebám. Úplně jednoduše můžete ukládat materiál „na hromadu“, ideálně do nějakým způsobem odděleného prostoru, aby nebyl roztahaný po celé zahradě. Zde je nutné si uvědomit, že „hromada“ bude stále dostupná pro děti a zvířata.

Pes vám tam bude chodit vyjídat, co uzná za vhodné, a kočky roztahávat zbytky po okolí. Ale na druhou stranu, ta nejjednodušší řešení jsou nejlépe dostupná pro přehazování a pro odběr uzrálého kompostu. Další možností je pořídit si či postavit kompostér z materiálu, který svým vzhledem hezky zapadne do stylu vaší zahrady. K vidění jsou kompostéry z palet, půlkulatin, pozinkované oceli či plastu.

Nejpodstatnější je ovšem vybrat správnou velikost. Uvádí se, že je třeba přihlédnout k velikosti zahrady a zjednodušeně počítat na 1m² zahrady 1l v kompostéru. Jednotlivé materiály mají své výhody a nevýhody – plastové se jednoduše skládají, ovšem pro svou křehkost nevydrží moc dlouho, např. dvířka často praskají a není zde možnost kompost moc přehazovat. To platí i pro kompostéry dřevěné, pokud není zhotoven mechanismus pro otevírání. 

Co vše lze do kompostu zapracovat

Správné kompostování vyžaduje provzdušňování a lehké zamyšlení se nad skladbou kompostovaného materiálu. Při nedostatečném přísunu vzduchu dochází k hnití a kompost kysne. Ideálně dvakrát ročně kompost přeházíme vidlemi tak, aby se načechral a obohatil o potřebný kyslík. Pro vytvoření optimálních podmínek pro rozvoj mikroorganismů, které pracují pro nás, potřebujeme dbát na správný poměr uhlíku a dusíku, C:N 30 – 35:1. Materiály obsahující uhlík jsou jednoduše přírodniny  „hnědé“ barvy –  větvičky, štěpka, kůra, listí, odkrojky zeleniny, ale třeba i karton, dusíkaté jsou „zelené“ materiály – tráva, natě zeleniny, zbytky z kuchyně...

Zkompostovat můžete rostlinné odpady ze zahrady. Tady dávejte pozor, plevel by neměl být po odkvětu, aby příp. nepřežila semena, která by se vám dále při použití  rozrostla. Užít se dá i popel (pouze ze dřeva, ne brikety či uhlí), organické odpady z domácnosti, jako jsou květiny, zbytky ovoce a zeleniny, skořápky, kávová sedlina sáčky od čaje, srst, odpady z chovu zvířat (podestýlka, hnůj), také papírové utěrky či kapesníky se snadno zkompostují. 

Zcela nevhodné je do kompostu dávat chemikálie, léky, ošetřené dřevo, zbytky masa, mléčné výroby. Vyhneme se raději i napadeným rostlinám, např. rajčata napadená plísní.

Jak si pomoci ke kvalitnímu kompostu

Umístěním do polostínu až stínu zajistíme lepší podmínky pro to, aby nám kompostér nevysychal a nepřehříval se. Tím dáme šanci mikroorganismům dělat svou práci a vyhneme se plísním. Nový kompost založíme tak, že nejprve nasypeme na dno hrubší materiál, aby se umožnila cirkulace vzduchu a vytvořila se drenáž pro odtok přebytečné vody – větvičky, hobliny, štěpku. Pamatujte, čím pestřejší skladba materiálu, tím lepší výsledek. Vrstvy by se měly střídat, protože pouze posekaná tráva vám kompost nezajistí, ta uhnije.

Pro zrychlení procesu kompostování můžete zkusit přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj nebo granulovaný urychlovač kompostu, který obsahuje prospěšné bakterie. Zakládaný kompost by měl vždy být v kontaktu se zemí. Potřebujeme totiž nejen mikroorganismy, ale i drobné živočichy, jako jsou žížaly či svinky. Zálusk na pobyt v kompostéru by si mohli dělat i hlodavci, proto zkuste preventivně na dno umístit dvojitě králičí pletivo. 

Proměna do kyprého materiálu trvá přibližně rok. Je to ideální hnojivo, kterým můžete obohatit své truhlíky či pěstební plochy, přidávat ke stromům, keřům či do trvalkových záhonů. Pro výsadbu musíme kompost prosít, aby struktura byla co nejjemnější.  Správně založený kompost nezapáchá, ovšem láká mouchy, otevřený kompost i ptáky či kočky. 

Zdroje informací: 

Biom.cz: Kompostování odpadů

Floranazahrade.cz: Kompost: tajemství úrodné zahrady

Kompostuj.cz: Jak na to