Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Říká se jim všem borůvka, ale ne všechno jsou skutečně borůvky a své označení získaly hlavně pro podobnost s klasickou lesní borůvkou. Čemu tedy také říkáme borůvka a na čem ve skutečnosti rostou? Každý z nás se může stát pěstitelem borůvek, dají se totiž pěstovat v nádobách i v zahradách všech velikostí.

Kanadské borůvky ze zahrady i balkonu

Přestože na zahradě máte možnost pěstovat i klasickou lesní borůvku, pro svou výnosnost se nejčastěji setkáváme s kanadskou (borůvka chocholičnatá). Její chuť je ze všech zde uváděných té klasické nejvíc podobná. 

Kanadská borůvka má podobu keře. Při jejím pěstování na zahradě či v nádobách (kde se jim také dobře daří) je třeba dbát na to, že rostlina je jen částečně samosprašná a vysadit je tak potřeba minimálně dva exempláře do vzájemné blízkosti (aby kvetly v podobnou dobu).

Odrůd je velká spousta, můžeme si tak sklizeň rozložit na celé léto. Kanadská borůvka potřebuje půdu s kyselou reakcí, sázíme tedy do směsi rašeliny a písku. Rostliny v době, kdy nasazují na květ, pravidelně přihnojujeme a během tvorby plodů zaléváme (pokud panuje sucho).

Kanadská borůvka má totiž mělké kořeny a dobré hospodaření s vodou podpoříme mulčováním např. kůrou a při výsadbě můžeme na dno jámy udělat štěrkovou drenáž, aby nehrozilo, že borůvka stojí ve vodě. Plody dozrávají postupně, takže zobání je rozložené do delšího období. Ale pozor, ať vás nepředběhnou ptáci!

Držák v podobě kamčatské borůvky 

Kamčatská borůvka je ve skutečnosti zimolez kamčatský, jen plody tohoto keře barvou připomínají borůvky. Jsou dokonce i stejně ojíněné, ovšem nejsou dokulata, ale jsou protáhlé.

Zimolez nemá žádné speciální požadavky na půdu, roste na slunci i v polostínu, dobře snáší sucho, přemokření už tolik ne. Je cizosprašný, takže si musíte pořídit aspoň dva keře.

Je krásně zelený, hodí se jako podsadba pod stromy či do jedlých živých plotů. Během léta může ztrácet listy, není to v důsledku chorob, ale je to vlastnost vyplývající z toho, že má zimolez krátkou vegetační dobu. Kvete velmi brzo na jaře, takže mnohdy se musí vypořádat i s mrazy.

Plody se dají sbírat už ke konci května. Plody je nejlepší konzumovat zasyrova, hodí se ale i na džemy, sirupy či kompoty, na pečení koláčů apod. Pokud neotrháte, o úrodu se postarají drobní obyvatelé vaší zahrady.

Oblíbené muchovníky učarují krásou i plody

Do třetice borůvky, a tentokráte nazývané indiánské. Jedná se o plody muchovníků, ty byly používány indiány v Severní Americe v rámci léčitelství i jako součást jídelníčku, odtud tedy toto označení. Barevně jsou spíše temně modro-rudé, ale chuťově lehce borůvky připomínají.

Muchovníků je celá řada, dají se zakoupit jako vícekmenné stromy či keře, ale i zapěstované jako strom na kmínku. Muchovník nemá žádné nároky na půdu, vystačí si s běžnou zahradní zeminou, vyhovuje mu však stanoviště na slunci. Dobře také snáší řez a dají se tak využít i jako živý plot. Stejně jako zimolez kamčatský netrpí ani na choroby a škůdce. Muchovníky velmi krásně kvetou a dekorativní mí být i na podzim, kdy se listy nádherně zabarví.

Muchovník je samosprašný, můžete si z něj udělat i solitér do zahrady, a přesto se budete moci těšit z úrody. Plody dozrávají v menších hroznech posupně, a to od konce června (záleží na odrůdě). Pozor, zálusk si na úrodu indiánských borůvek budou dělat ptáci, takže pokud čekáte na dozrání většího množství, raději pořiďte ochrannou síť. Plody se dají jíst syrové, použít na pečení koláčů, výrobu šťáv či džemů. 

Zdroje informací: 
Zahradnicvi-spomysl.cz 
Floranazahrade.cz: Muchovník neboli indiánská borůvka
Časopis Naše krásná zahrada 6/2022

Recepty k tomuto článku