Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Zelené kulaté zobání ze zahrádky: Hrášky nesmí chybět v žádné zahradě, ale dají se dobře pěstovat i na balkoně
Zdroj: Pixabay, Bianca Berg

Čím zaručeně potěšíte děti, to jsou právě kulaté a sladké hrášky ze zahrádky. Není nic lepšího, než si obírat lusky přímo na záhonku a rovnou si dávat hrášky do pusy. Pokud nemáte vyseto, zkuste pár řádků, určitě vám přijdou k chuti, ať zasyrova či do vaření. Pokud vám naopak nezbylo žádné místo na záhonku, je možné pěstování i v nádobě na terase či na balkoně. Hrách je nenáročný, stačí mu dát nějakou oporu a poroste jako divý.

Vyséváme, zajistíme oporu a do 12 týdnů sklízíme

Hrách má poměrně krátkou vegetační dobu – do tří měsíců od výsevu můžete zkontrolovat sklizeň. Na půdní a klimatické podmínky je nenáročný a patří mezi první zeleninu, kterou na jaře vyséváme.

Hrášek se dá vysévat opakovaně a kombinovat odrůdy tak, abyste si prodloužili sklizeň. Vyséváme ideálně do hloubky 5 cm, jednotlivá semena cca 2 cm od sebe, mezi řádky 25 cm.

Když vyklíčí, tak odplevelíme, opatrně okopeme a trochu přihrneme. Jediná práce navíc je s nachystáním opory. Jakmile se objevují první úponky, je třeba hrachu nabídnout místo, kde se přichytí. Ovšem ani tady si nemusíte lámat hlavu, pokud nechcete zatloukat kůly a natahovat drátky či provázky, tak se dají zapíchat vedle řádků větvičky, na ty se hrách přichytává svými spirálovitými úponky.

Mezi dvěma řádky můžete natáhnout i pletivo či podpůrnou síť. Opora by měla sahat do výšky dle požadavků konkrétní odrůdy, nejčastěji tedy do 90 cm.

Hrách nemá rád extrémy, nesvědčí mu ani sucho, ani přemokření. Půdu se tedy snažíme udržovat mírně vlhkou během celé vegetace. Zejména na jaře pozor na ptáky a slimáky, rádi si na klíčícím semínku pochutnají.

Proti ptákům můžete využít sítě, které se dají přidělat na přichystané kůly, na které později budete natahovat oporu. Nevzešlá či vyzobnutá semena můžeme nahradit dalšími, jednoduše dopíchejte na prázdné místo další.

Hrách nepřihnojujeme, díky hlízkovým bakteriím na kořenech je soběstačný v zásobení dusíkem. Po sklizni je žádoucí usychající rostliny hrachu zastřihnout nad zemí a kořeny nechat na čas v půdě působit, aby obohatily půdu dusíkem.

Po hrachu pak můžeme směle pěstovat košťálovou, kořenovou či plodovou zeleninu. Hrách se nedoporučuje vysévat na stejné místo po dobu čtyř let, jelikož rotace plodin je nejlepší prevencí proti houbovým chorobám (Fusarium kořenová hniloba) způsobujícím vadnutí hrachu. 

Je libo kuličky nebo celé lusky?

Základní rozdělení hrachu je na dřeňový, který pěstujeme pro samotné hrášky, a cukrový, kde se sklízí celé lusky, které se dají také jíst syrové či je můžeme lehce povařit. Abychom si pochutnali, je třeba sklízet včas, propásneme-li nejvhodnější okamžik, hrášky nebudou už tak šťavnaté a křupavoučké. Cukrový se sklízí ve chvíli, kdy v lusku začínají být vidět hrášky. 
Hrách se dá vysévat prakticky od března do půlky července, jen si vždy zvolte tu správnou odrůdu. Existují i lehce okrasné formy hrachu, a to s fialovými lusky – hrách fialový Shiraz. Netradiční barvu květů, fialovou, má hrách cukrový Golden Sweet. Tato odrůda dorůstá až do dvou metrů a je velmi výnosná. Fialové květy a následně i lusky má hrách Bauwschokker. Vyšlechtěné jsou i odrůdy, které dorůstají ke 40 cm a nevyžadují proto oporu. Můžete zkusit třeba dřeňový hrách Malý Rheinland. 
 
Zdroje Informací:
Časopis Naše krásná zahrada 6/2022
Časopis Zahrada prima nápadů 2/2023
Kniha Zelenina na zahrádce, Dolejší A.

Semena.cz
 

Recepty k tomuto článku

Naposledy jste si prohlédli