Pěstování rajčat pro začátečníky: Přehledný návod od vsazování do země přes hnojení až po řešení škůdců

Ze semínek či sadbu ze zahradnictví

Rajčata milují teplo, vyžadují umístění na slunné a chráněné stanoviště. Vegetační doba je poměrně dlouhá, proto téměř vždy dochází k předpěstování rajčat v domácím prostředí.

Semena se vysévají do truhlíků či výsevních misek do speciálního výsevního substrátu nejčastěji v předjaří tak, aby do poloviny května (kdy nejčastěji rajčata dáváme ven) z nich vyrostly statné sazenice. Výhodou domácího předpěstování je možnost zvolit odrůdu podle své chuti, kterou byste na trhu či v zahradnictví nesehnali. Přímý výsev se nedoporučuje.

Ovšem toto experimentování si nechte na další rok, letos se vrhněte na výsadbu sazenic. Vyberte jen nepoškozené sazenice, barva listů by měla být tmavě zelená, bez známek chorob.

Rajčata jsou citlivá na chladné počasí. Sazenice nejpozději dva týdny před plánovanou výsadbou na finální venkovní stanoviště otužujeme – vynášíme ven či hodně větráme prostory, kde je máme uschované.

Se sluncem na ně také raději opatrně a pozvolna, aby se listy nepopálily. Dobře se jim bude dařit v humózních půdách bohatých na živiny i vláhu. Zásadně nepěstujeme rajčata po bramborech, příp. v jejich blízkosti, protože právě ty mohou infikovat půdu chorobami, kterými rajčata mohou trpět. Naopak dobře jim bude tam, kde rostl přes zimu pór nebo na jaře raný hlávkový salát. 

Jakmile pomine hrozba mrazivých nocí, můžete rajče přesadit do zahrady či do nádob na terasy a balkony. Na budoucím stanovišti si připravte motykou jamky, do kterých dejte hnůj, kompost, lopatku dřevěného popelu či posekanou trávu.

Takové přímé přihnojení zajištuje nejenom živiny, ale poskytne i lehké teplo odspodu, které se uvolní při rozkladu tohoto materiálu. Nejprve každou sazenici před vysazováním dobře zalijte. Pokud se jí nechce ven, raději kelímek rozstřihněte. Nikdy netahejte za rostlinku, lehce vyklepněte do dlaně, aby se co nejméně poškodila. 

Sazenici do jamky dejte našikmo, části ponořené do země lehce zakoření a vyvine se tak stabilnější kořenový systém. Bude tedy asi o třetinu hlouběji, nezahrnujeme však listy. Nejvíc to prospěje vyšším a vytáhlejším sazenicím, rostlinka může téměř ležet. Poté přihrňte trochou zeminy a dobře zalijte a teprve až se voda vsákne, zahrňte pořádně a přitlačte. Tyčková rajčata vysazujte na vzdálenost 50 cm, vždy je lepší nechat rajčatům raději více prostoru. 

Opora, mulč i hnojení jako základ

Tyčkový odrůdám rajčat musíte opatřit pevnou oporu, ke které se postupně vyvazují. Poslouží nám spirály, latě, tyčky, roxory apod.

Rajčata je vhodné zamulčovat, mulč zamezuje růstu plevele, ale ani se poté neodpařuje tolik vody a nedochází k jejímu cákání spolu s blátem na rostliny při zálivce nebo při prudkých deštích. Použít můžete slámu či posekanou trávu ze sekačky, velmi vhodné jsou i mladé kopřivy (před květem, aby se vám nevysemenily v záhonech).

Dbejte na pravidelnou zálivku (ideálně nesmáčejte listy a zalévejte ke kořenům, příp. obstarejte kapkovou závlahu.) A platí zde pravidlo, že raději zaléváme méně často a více, než často a málo. Prospěje to i chuti sklízených plodů.

Během vegetace je vhodné rostliny přihnojovat, můžete užít výživný kopřivový zákvas, zkvašené slepičince či speciální hnojivo pro plodovou zeleninu. Na dostatek živin dbejte zejména při pěstování v nádobách. Tyčkovým odrůdám je vhodné vyštipovat výhony u báze listu – rostlina se jinak jen zbytečně zahušťuje a vyčerpává. Po vytvoření čtyř až pěti květenství se doporučuje vyštípnout vrcholový výhon, aby se omezil růst do výšky a podpořila se tvorba plodů.

Zdroje informací: 
Kniha Zelenina na zahrádce, A. Dolejší
Kniha Chemie na zahrádce, Šedivý, Zakopal a kol. 
Časopis Flóra 5/2022 Tajemství rajské chuti