Jak a kde správně skladovat chléb? Na ledničku musíme zapomenout, dobře se ale osvědčily len i speciální sáčky

Je škoda chléb vyhazovat

Naši předkové si chleba vážili, pečovali o něj a hlídali, aby ani drobeček nepřišel nazmar. Nepekli ho totiž každý den, ale třeba jen dvakrát, třikrát do měsíce. Napečené bochníky například schovávali do peřin a měli i fígle, jak „oživit“ notně ztvrdlý zbytek pecnu. Chleba byl totiž mnohdy jediná potravina, která v domě byla.

V dnešní době nadbytku a snadné dosažitelnosti jakékoli potraviny jako by nám bylo lhostejné, že bez váhání vyhodíme i půlku okoralého bochníku. Můžeme si přece klidně koupit čerstvý...

Říká se, že na chleba se těžko vydělává a podle toho bychom se k němu také měli chovat. Stále rostoucí ceny, které se dotýkají už i základních potravin, ne jenom vybraných lahůdek, nás znovu učí šetřit. A začít můžeme třeba právě u toho, že se naučíme, jak a kde chleba správně skladovat.  

Chlebu svědčí pokojová teplota a přirozené vlhko

Aby chléb zůstal déle čerstvý, měl by být uložen na suchém (ale ne přesušeném) místě a ideálně v chladnější části kuchyně. Místo poblíž radiátoru, trouby, sporáku, myčky nebo dřezu není nejlepší.

Při vyšší teplotě a vlhkosti chléb může začít rychle vysychat anebo naopak plesnivět. Skvělé místo je ale například větraná spíž anebo potravinová skříň nebo zásuvka.

Čerstvě donesený chléb necháme vydýchat

Horký anebo prostě jen právě donesený chléb nikdy ihned nebalíme. Necháme ho při pokojové teplotě úplně vychladnout. Protože pára, která z čerstvého pečiva vychází, by se na obalu srazila a způsobila zavlhnutí, které by mělo za následek nejenom „gumovou“ kůrku, ale hlavně rychlejší růst plísní.

Pokud jsme si domů chléb přinesli v papírovém sáčku, je třeba ho vyndat a uskladnit jinak. Papír obecně není pro skladování vhodný, pečivo v něm rychle vyschne a ztvrdne.

Chleba nejlíp ochrání bavlna nebo len

Čerstvý a vychladlý chléb stačí jen zabalit do čisté, suché a vyžehlené bavlněné nebo lněné utěrky. V ní může pecen dýchat a při pokojové teplotě bude vysychat jen pomalu a přirozeně. Podle kvality chleba zde vydrží vláčný 4-5 dní.

Místo utěrky se v poslední době s oblibou používají dvouvrstvé sáčky, takzvané "wrapáčky". Vrchní, dekorativní vrstva bývá bavlněná, ale vnitřní je ušitá z polyesteru s polyuretanovou membránou.

Díky tomu obalem částečně prochází vzduch, pečivo se nepotí a neplesniví. Po použití stačí vnitřní obal jen vyklepat, případně vytřít vlhkým hadříkem. Ve wrapáčku kváskový chléb vydrží až týden.

V obalu z voskovaného plátna chleba nezplesniví

Šikovnou variantou jsou ubrousky nebo sáčky potažené vrstvou včelího vosku. Běžně se do nich balí školní svačiny, zbytky vařených potravin, sýry nebo uzenářské výrobky, skvěle se ale osvědčily i pro uchování chleba.

Potraviny zabalené ve voskovaném plátně mají možnost dýchat a nekazí se, včelí vosk je totiž antibakteriální. Povrchem neproniká vlhkost, a to ani směrem ven, ani dovnitř a čerstvost potravin prodlouží dva až pětinásobně.

Výhodou voskovaného obalu je možnost opakovaného použití. Jenom z něj vyklepeme všechny drobečky a jestliže je znečištěný otřeme ho navlhčeným hadříkem a necháme zaschnout (nikdy ale ne na radiátoru).

Déle používané voskované plátno získá patinu. Na funkci to nemá vliv, ale komu vadí, může povrch oživit. Stačí obal položit na plech a na několik minut vložit do mírně vyhřáté trouby (teplota ale nesmí přesáhnout 100 °C).

Chlebník je pro skladování nejspolehlivější

Tradičním způsobem uchovávání chleba je použití chlebníku. V něm se totiž prakticky úplně zastaví cirkulace vzduchu a tím se výrazně prodlouží životnost nejenom chleba, ale i dalšího pečiva. 

To, zda je chlebník plechový, bambusový nebo keramický v zásadě nemá vliv na skladování, podstatnější je fakt, že ochrání chléb před světlem, a především vyšší teplotou, která má, jak jsme si již řekli, vliv na rychlejší vysychání pečiva. V tomto ohledu má menší hendikep jen chlebník dřevěný, který vlhkost částečně propouští.

Jestliže kváskový chléb před vložením do chlebníku ještě zabalíme do utěrky nebo voskovaného papíru vydrží zde vláčný až dva týdny a hlavně nezplesniví.

V mikrotenu chléb skladujeme jen krátce

Skladovat chléb v mikrotenovém sáčku, ve kterém si jej doneseme z obchodu, není nejlepší nápad. Na den, dva to v zásadě nevadí, ale pro dlouhodobé skladování tento materiál určený rozhodně není. Totéž platí i o ostatních plastových obalech, sáčcích.

Na druhou stranu, mikroten, nebo potravinářská folie či speciální mrazicí sáčky jsou skvělé, když se chystáme pečivo mrazit. V tom případě je ale třeba chléb před vložením do mrazničky zabalit neprodyšně, tedy vytěsnit z něj veškerý vzduch.

Krájený chléb jen k rychlé spotřebě

Mnozí z nás rádi využívají možnost nakrájet si chléb přímo v obchodě. Takto upravený bochník se ihned zabalí do v polyethylenovém sáčku, ve kterém si jej odneseme domů.

Pro udržení přirozené vlhkosti krájený chléb nikam nepřemisťujeme ani jinak nebalíme, je ale nutné jej spotřebovat co nejdříve. Jednotlivé krajíce totiž okorají mnohem rychleji než neporušený bochník, snadněji také podléhají plísním. Krájený chléb se ale skvěle hodí pro mražení.

Chlazení chleba se nedoporučuje

Aby chléb zůstal co nejdéle v dobré kondici, doporučuje se skladovat ho při pokojové teplotě, nikoli v chladničce. Chuti i kvalitě chleba totiž pobyt při nízkých teplotách nedělá dobře. Molekuly škrobu zde rychle rekrystalizují, což urychluje vysychání nebo plesnivění chleba. 

Náš tip: A když už víme, jak se o chleba správně postarat, co kdybychom si upekli vlastní bochník? 

Zdroje informací:
Jak v kuchyni: Kde skladovat pečivo
iTesco: Jak udržet chleba čerstvý? Tajemstvím je skladování