Pěstování libečku na zahradě i na balkoně a co s ním v kuchyni: Přehledný manuál nejen pro začátečníky

Libeček do každé zahrady či bylinkové kompozice

Libečku určitě vyhraďte místo ve vaší zahrádce. Dokáže vyrůst až do dvou metrů, takže místa zabere celkem dost. Ale nemáte-li nějaké vhodné, vystačí si s opuštěným koutem v rohu zahrady, skvěle se bude vyjímat i jako pozadí v květinovém záhoně.

Má tmavě zelené, dlouze řapíkaté listy, takže udělá i hezký dojem a nechá vyniknout barevné květy okolních trvalek či letniček. Můžete ho zasadit i do bylinkového záhonku, vyšetřete mu hlavně dost místa.

Libeček nepohrdne běžnou zahradní zeminou, nesnese těžké jílovité a přemokřené stanoviště a nejlépe mu bude na slunci či v polostínu. Nevyžaduje žádnou speciální péči, ani s hnojením si nemusíte dělat velké starosti. Během července a srpna se objevuje vysoké květenství.

Otrhávat listy můžete od května do prvních mrazů, kdy se postupně rostlina zatáhne a odebere k odpočinku. Je plně mrazuvzdorná. Pokud pěstujete libeček v nádobách, můžete je přemístit na zimu do chladné místnosti (máte-li k dispozici), příp. nádoby obalit bublinkovou folií nebo umístit nádobu do větší a prostor mezi zaplnit třeba shrabaným listím. 

Ze semínek či sazenici, zkuste raději odkopek od sousedů

Nejrychlejší cestu ke sklizni listů libečku budete mít zajištěnou, pokud si odkopnete kus rostliny z nějakého vzrostlého kusu. Zkuste se zeptat u sousedů, určitě vám oddělek rádi věnují. Ideální doba bude na jaře.

Zkusit můžete i semena, mají však nízkou klíčivost a klíčí velmi pomalu. Nejčastěji se proto vysévají na podzim (září či říjen), na jedno místo dejte raději více semínek, a v březnu vám vyklíčí malá rostlinka.

Libečku se většinou nepoužívá velké množství a bohatě vám nejspíš vystačí jedna rostlina, tak zkuste raději koupit předpěstovanou sazenici nebo právě odkopek. Pokud chcete, aby se vám libeček hezky rozrostl, nenechávejte jej vykvést. Květenství odstraňte, rostlina pak bude mít více energie na tvorbu listů. 

Libeček v léčitelství

Libeček měl od středověku nezastupitelnou úlohu i v léčitelství. Užívá se zejména kořen a oddenek. Pro obsah látek v libečku obsažených se přidává zejména jako účinná složka do močopudných směsí.  

Používá se také v likérnictví při přípravě speciálních žaludečních likérů. Ve středověku se používal i na léčení hadích uštknutí. Pro jeho údajné uklidňující účinky se s ním setkáváme i při aromaterapii. 

Přidat libeček do polévky či k masům

Libeček se užívá zejména v jihoevropské kuchyni, odkud také pochází. Má široké upotřebení a pro účely vaření se užívají zejména listy. Pravidelným otrháváním či zastřiháváním listů ovlivníte i výšku rostliny a donutíte ji vytvářet mladé listy.

Právě takové jsou nejlahodnější pro vaření, ty odrostlé už budou pravděpodobně nahořklé. Pokud máte mladou rostlinu, nenechte ji jít do květu, raději květenství odstraňte. Bude pak více energie vkládat do tvorby nových listů, a o ty nám jde u bylinek nejvíce.

Libeček se používá do polévek, především bramborové či hrachové, jako přísada ke kořenění mas, a to především skopového či hovězího, do karbanátků či omáček. Zhotovit se z něj dá lahodné pesto. Bylina je hodně aromatická, začínejte proto raději jen s malým množství.

Používat se dá čerstvý, příp. si můžete rostlinu otrhat a usušit. Libeček je možné, jako i ostatní byliny, uchovávat v sušené podobě. Sušíme ve stínu, příp. užíváme sušičku. Sušíme do té doby, dokud nešustí, poté uchováme v dobře uzavřené sklenici na temném místě.  

Zdroje informací:
Kniha Léčivé rostliny, Richter - Severa
Kniha Zelenina na zahrádce, Dolejší A.
Kniha Kapesní atlas léčivých rostlin, Jirásek, Starý, Severa