Okurka jako královna zeleniny je náročná a vybíravá. Nemá ráda mrazíky a slimáky, při správné péči se však odmění sladkými plody

Právě je nejvyšší čas vysít či zasadit okurky

Tuto zeleninu tak milujeme, že nás neodradí ani to, že je náročnější na péči a choulostivá na vlivy počasí. Co tedy udělat, abychom si na okurkách mohli pochutnávat celou sezónu?

Okurka je zelenina 1. trati, potřebuje dobře vyhnojené stanoviště s vysokým obsahem živin. Právě kvalitní zemina, s vysokým obsahem humusu přispívá i k lepšímu hospodaření s vodou, půda nebude tolik vysychat a vy nebudete muset tak často zalévat (což má výhodu nejen v tom, že nemusíte nosit konev, ale zejména proto, že mokré listy okurky budou náchylnější k plísňovým onemocněním).

Okurka je také velkou milovnicí tepla, nesnese žádné nachlazení, proto sázíme až ve chvíli, kdy nehrozí chladné noci, a umisťujeme zásadně na slunečné a proti větru chráněné stanoviště.

Přímý výsev nebo předpěstovaná sazenice

Okurky je možné vysévat přímo do záhonu, děje se tak s příchodem teplejšího počasí, nejčastěji na konci dubna či začátku května. Použít se dá i předpěstovaná sadba, kterou na venkovní stanoviště dáváme v okamžiku, kdy pomine hrozba přízemních mrazíků.

Z předpěstovaných sazenic si úrodu trochu urychlíte. Vysaďte je mělce a šikmo, aby rostlina mohla dobře zakořenit. Minimálně mezi rostlinami okopáváme, koření totiž mělce, a to by mohlo kořeny rostlin poškodit. Lepší je přihrnout zeminu k rostlině a udělat tak mírný kopeček. Pokud zvolíme cestu přímého výsevu, semena dáváme do hnízd, třeba 2-3 semena, a necháme asi 50 cm rozestupy. Za chladnějšího počasí se stává, že rostlina vůbec nevyklíčí a semeno uhnije v zemi. Vyplatí se mít v tomto případě zásobu semen, plodnost se zvyšuje stářím osiva, nejvíce plodí  tří až čtyřletá semena (rostliny pak mají více samičích květů).

Pokud přece jen jsou chladná rána či vaši zahradu trápí slimáci, zakrývejte na noc rostliny zavařovací sklenicí a během dopoledne odkryjte. Ochrání je to před největším nájezdem slimáků a i před nachlazením.

Prevence chorob

Okurky jsou náchylné především k plísňovým chorobám. Nutná je zálivka ke kořenům, aby se co nejméně smáčely listy, a vyplatí se používat odstátou vodu. Velmi prospěšné je nechat okurky šplhat. Zkuste přidělat sítě a okurku tam navést a obmotat, příp. vyvázat opatrně provázkem (ne na pevno, nesmí se zaškrtit). Vhodné je i zamulčovat či použít textilii, aby rostlina neležela na zemi a aby voda ze zálivky či dešťů nesmáčela zbytečně více, než je nutné. Jako mulč se dá použít sláma či posekaná tráva. Zkusit můžete i babské rady, jako jsou postřik z mléka (naředěné nepasterizované mléko s vodou zhruba v poměru 1:1) či výluh z kopřiv. Vyzkoušet lze i ekologické prostředky na bázi mikrobiologického fungicidu, které proti plísni okurkové umí bojovat. 

Přihnojíme v době, kdy se okurky chystají na první dávku úrody, a to třeba naředěným slepičincem či ledkem amonným nebo jinými hnojivy určenými pro plodovou zeleninu, vhodná je i kopřivová jícha.

Sklízet musíme hlavně včas a pravidelně

Šlechtitelé se samozřejmě snaží, aby okurky byly co nejméně náchylné na choroby, aby se obešly bez opylovačů anebo aby nebyly nahořklé. Sortiment pro možné pěstování je tedy velký a je třeba se zaměřit na odrůdu, která se hodí právě pro vaše požadavky. 

První okurčičky se vám objeví kolem poloviny července, a když se zadaří, tak sklízet půjde až do září. Zejména nakládačky sklízíme denně, aby rostlina měla tendenci znovu nakvétat a neinvestovala energii do tvorby plodů a dozrávání semen v nich. Pokud necháváme rostlinu přerůstat, netvoří nové květy a postupně zaniká. U salátovek je vhodné sklízet dvakrát týdně.  
 

Zdroje informací:

Kniha Zelenina na zahrádce, Dolejší A.

Časopis Flóra: 3/2022, Nové odrůdy okurek 

Časopis Flóra: 7/2022, Aby zelenina plodila co nejdéle