Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Jak a kdy zalévat a hnojit jahody, abychom měli tu nejsladší úrodu? Pomáhá kopřivová jícha i slepičí trus, důležité je i správné zavlažování
Zdroj: Autorka

Přemýšlíte, jak byste si ještě mohli pomoci k lepší úrodě jahod? Právě teď se dá udělat několik snadných úkonů, které vám vykouzlí ty nejsladší jahody, které vám budou závidět široko daleko. Co je tedy dobré udělat, aby jahody krásně plodily? A na co určitě nesmíte zapomenout, abyste se dočkali úrody i napřesrok?

Kdy přihnojovat

Otázka je to těžká, ani zkušení pěstitelé v tom nemají jasno. Základem dobrého stavu jahodníků a také velké úrody je především dobrý stav půdy. Dbáme tedy zejména na pravidelné odstraňování plevele, kyprost půdy, obsah humusu a mikrobiální život.

Důležité je nabídnout záhonům s jahodami kvalitní humus, ten totiž umí zadržovat vodu a poutat živiny. Ideální je mít připravený prohnojený záhon kompostem či hnojem při sázení, příp. je možné vpravit materiál při jarním okopávání přímo mezi jahodníky. Takto se dá přihnojit i slepičím trusem.

Další fáze přihnojování je v době květu, a to třeba i přírodními hnojivy v tekutém stavu - slepičí trus příp. kompost necháme dva až tři týdny v sudu či kbelíku ve vodě kvasit, naředíme v poměru 1:8 s vodou a zaléváme.

Aktuálně už si zrající jahody nebudeme polévat hnojivem, pokud přece jen cítíme potřebu nebo jsme zanedbali jarní hnojení, užijeme kopřivovou jíchu, příp. granulované či tekuté hnojivo určené speciálně pro jahody a postupujeme podle návodu. Nejdůležitější péče a hnojení přichází po sklizni plodů - jak jsme přihnojili po sklizni, tak budeme sklízet v příštím roce.  

Zálivka vydatná jen do prvního červenání

Do doby kvetení často jahodník vystačí s půdní vlhkostí. Největší nároky na vláhu přicházejí v době tvorby plodů, tedy od počátku tvorby květů až do okamžiku zrání. Když už jahody červenají, je dobré zálivku omezit na minimum.

Ovšem po sklizni, je-li velké sucho, je dobré jahodníky tu a tam pokropit, jednak aby se dobře zapracovalo posklizňové hnojení a také aby se ujaly nové odnože jahod. U stáleplodících jahod pokračujeme v zavlažování po celou dobu jejich plodnosti.

Velké přemokření jahodníky nemají rády. Kořeny vyžadují totiž provzdušněnou půdu, mokrá půda se také hůře prohřívá. Pokud je tedy třeba, zaléváme v době plodnosti raději hodně a méně často, než naopak. Rostliny ocení zalévání ke kořenům, a to především odstátou vodu (z barelů, jezírek, sudů) nejlépe ráno či navečer, nikdy ne během slunečného dne.   

Podkládání plodů jahodníku

Poslední a velmi příjemnou činností před samotnou sklizní je podkládání samotných jahod. K tomuto účelu se skvěle hodí sláma, pokud nemáte velké záhony, je možné si zakoupit v sáčku dřevitou vlnu. Použít se však dají i hobliny, hrubá rašelina či štěpka.

Kolem jahodníků je nejlépe dávat tuto vrstvu mulče v době, kdy jahodníky kvetou, a nejpozději, když se začínají jahody zabarvovat. Kolem jahodníků můžeme také rozprostřít netkanou textilii. Všechny tyto způsoby brání odpařování půdní vláhy, ale i prorůstání plevele, a co je nejlepší, samotné jahody nebudou špinavé od rozstříkaného bahna po dešti či zálivce (neplatí pro případ použití rašeliny). Ovšem má to i stinnou stánku, jak mulč drží vlhkost, snáze se poté v tom prostředí šíří plíseň. Využít se dají také zjara ostříhaná stébla ozdobnice čínské (ostré listy nemají v lásce slimáci, takže působí i jako ochrana proti tomuto škůdci). Zamezí se také rozrůstání šlahounů. S výjimkou dřevité vlny či textilie se dá materiál po sezoně zapravit do země, kde pak zvyšuje obsah humusu. Pracným, ale nejvhodnějším postupem, jak podpírat trsy jahod, jsou kruhové drátěné podpěry. 

Konečně sklízíme sladké plody své práce

Pokud jste se řádně starali - okopávali, hnojili, zalévali a podložili trsy plodů, zbývá už jediné, a to otrhávat sladké a šťavnaté jahody. Zrání můžete ještě napomoci ostříháním listů zastiňujících plody (jen menší množství, porost se tak nepoškodí).

Nejlepší je sbírat až ty plně vyzrálé plody, ty jsou nejchutnější, aromatické, avšak choulostivější k poškození. Jsou tedy vhodné k přímé konzumaci. Ideální čas na sklizeň jsou ranní hodiny, kdy z plodu oschne ranní rosa. Jahůdky jsou ještě z noci vychlazené a je tak vhodné je uschovat v chladné místnosti či lednici a déle vydrží než jahody sklízené během dne. Prohřáté plody se snadněji pomačkají, v chladu orosí a dříve se tedy kazí. Jahody sklizené za deště je dobré nechat na papíru doschnout, ovšem většinou rychleji ztrácí lesk a podléhají zkáze. 

Zdroje informací:

Kniha: Jahody, Harant M., Zacha V.

Kniha: Rady drobným pěstitelům ovoce a zeleniny, Sedliská B.

Zahradnictví Spomyšl: Návod na pěstování jahod

Recepty k tomuto článku

Naposledy jste si prohlédli