Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Na svatého Jana otevírá se létu brána. Přichází magická svatojánská noc, kdy hoří ohně a sbírají se „zázračné“ byliny
Zdroj: Unsplash, Lorenz Huter

Přichází svátek svatého Jana (24. 6.). Toto datum je opředeno mnoho lidovými pověrami a váží se k němu i pranostiky týkající se počasí a přírody. Co tedy vyplývá z těchto lidových pozorování, na co se máme připravit, a co je se svátkem svatého Jana spojeno? A co nám přináší magická svatojánská noc?

Jenům vše nejlepší! Léto se chystá

Všem Jeníkům, Jankům, Honzíčkům a Honzům vše nejlepší k svátku. Jméno je to velmi populární, v České republice patří k dlouhodobě nejoblíbenějším. Má přes 293 tisíc nositelů a dýchá na záda Jiřím. Těch je v Česku přes 296 tisíc.

Jde tedy o oblíbené jméno a není proto divu, že bývá spojeno i s lidovými rčeními a pranostikami. Jan má v kalendáři svůj den 24. června, kousek od letního slunovratu. Na svatého Jana noc nebývá žádná, což odkazuje právě na začínající astronomické léto (na severní polokouli) a je právě nejdelší den a nejkratší noc (noc trvá jen něco přes 7 hodin).

O svatojánské noci si dny podávají ruce. To dokresluje i tato pranostika, takže sotva se nám setmí, už se pomalu zase rozednívá.

Hodně pranostik o svatém Janu se váže k dešťům. Na svatého Jána voda očekávaná. Svatý Jan vylije vždy vody džbán. Svatojánské deště málokterý rok nevypršují. Dbej, aby co svatý Vít poseče, svatý Jan neodplavil. A takto se dá pokračovat, je jich opravdu spousta.

Sedláci věděli, že do svatého Jana mají mít seno shrabané. S deštivým počasím se váže ještě jedno ohrožení pro úrodu. Pokud panují deště v tomto období, je ohrožena úroda ořechů i těch lískových. Když na svatého Jana prší, tehdy se prý ořechy nepodaří, nebo také: Prší-li o svatojánské večeru, zkazí se lískové oříšky. Takže uvidíme, co nám počasí letos nachystá. 

Svatojánská magická noc

Svatojánská noc, tedy noc předcházející svátku svatého Jana, v sobě nese velkou magickou sílu. Je to čas kolem letního slunovratu, nejhojnějšího období v roce, slunce je v plné síle a příroda srší energií.

Pohané si uvědomovali sílu slunce a uctívali je a slavili slunovrat, který poté s příchodem křesťanství přechází do oslav sv. Jana Křtitele. Ovšem tradice a rituály se dál mísily s pohanskými zvyky.

V předvečer svátku se zapalovaly na kopcích ohně (aby byly co nejblíže uctívanému slunci), které měly představovat slunce, které má kolem slunovratu největší sílu. Ohně se přeskakovaly, což mělo přinést novou energii a sílu.

Také se do vzduchu házela zapálená košťata, z kopců pouštěla zapálená dřevěná kola jako symbol putování slunce. Se svatojánskou nocí je spojená i magická síla přírody a především sběr bylin pro léčitelství. Věřilo se, že sběr bylin právě v tuto dobu přináší nejvíc blahodárných účinků. Podle pověr tímto dnem končilo období sběru léčivých bylin, údajně poté ztrácí svou léčivou moc.

Magické devatero bylin - pro lásku i zdraví

Na svatojánskou noc se vyplatí sbírat léčivky, neboť mají magickou moc. Ovšem pozor, je třeba mít na paměti, že sebraných bylin musí být devatero. Mezi sbírané bylinky patřila třezalka, pelyněk, divizna, řebříček, kontryhel, květy lípy či bezu. Směsi, čaje či koupele nachystané z bylinek nasbíraných o svatojánské noci budou mít podle lidových pověr po celý rok zázračnou moc. 

Také pro dívky a ženy se nabízí jedna tradice. Hledáte-li lásku a zkusily jste všechno, tak možná to klapne nasbíráte-li si svatojánské kvítí. S láskou se pojí tradice sběru kvítí, protože právě vhodné květiny nasbírané této noci dokáží splnit dívkám milostná přání.

Ve snu spatří muže, který se stane jejím ženichem. Mělo to podmínku, že květiny musely být nasbírané tuto noc a zapletené do věnečku. Jednalo se opět o devatero květin.  Mezi nimi nejčastěji např. květy kopretin, macešky, rozchodníku, zvonků, chrp či růží. 

Lipové listy do každého stavení

Věřilo se také, že se slétají nadpozemské bytosti a čarodějnice a ty škodí úrodě a dobytku. Před těmito zlými silami pomohly chránit lipové listy. Ty se používaly také k ochraně stavení. Lipové listy přede dveřmi zabránily čarodějnicím dostat se do světnice. Uhlíky a popelem ze svatojánských ohňů sypali sedláci do polí, aby se jim dost urodilo. 

Magickou moc měla také svatojánská rosa, která přinášela zdraví tomu, kdo loukou s rosou proběhne nebo si šátkem smočeným v rose otře obličej. Také voda z pramenů se používala k očistným koupelím, které probíhaly v rámci svatojánské noci. Ty spolu se zaříkadly a modlitbami měly očistit tělo a ozdravit ducha.

Dávné rituály a tradice spojené se svatojánskou nocí si můžete prožít na vlastní kůži. Zde najdete seznam nejzajímavějších akcí na tento víkend.

Zdroje informací:

herbaroja.cz: Svatojánská noc propůjčuje bylinám čarovnou moc

pranostik.cz: Pranostiky na 24. června

asenior.cz: Svatojánská noc a její tradice

provonenyden.cz: Svatojánské bylinky

Krestnijmena.cz: Jméno Jan

czso.cz: Dětská jména

kudyznudy.cz: Tipy na svatojánskou noc 2023

 

Recepty k tomuto článku

Naposledy jste si prohlédli