V červenci déšť a slunečná pohoda – hojná bude úroda. Staré pranostiky našich předků se těší oblibě dodnes

Co červenec předpovídá

Léto s sebou přináší teplo a slunce, ovšem v rámci pěstování vrcholí sezóna a je všude plno práce. V červenci déšť a slunečná pohoda – hojná bude úroda. Během léta bylo vždy plno práce na poli či v sadech. V létě je několik církevních svátků, které se váží právě k prosbám o dobré počasí a velkou úrodu, neboť na tom záviselo celé další živobytí (prosby směřovali ke svatému Vavřinci či Prokopovi nebo Markétě (13. 7. kdy obvykle začínaly žně - neboť Svatá Markéta hodila srp do žita). Podle počasí na sv. Prokopa (4. 7). se předpovídalo, jak úrodný rok bude. Když se tento den povedl, tak se usuzovalo, že bude dobrý a úrodný rok. 

Obecně se dá říci, že pokud tento letní měsíc nabídne od všeho trochu, tak bude vše, jak má být, a budeme se i radovat z velké úrody. Důležité je tedy střídání slunečných období s těmi oblačnými. Přece jen zahrádka potřebuje jak slunce a teplo, tak i vláhy dostatek. Zlom v charakteru počasí nastává kolem svátku svaté Anny - období od 24. července do 2. srpna se nazývá "anenská tepla". Je charakteristické tím, že jsou vysoké teploty přes den a jasné noci přinášejí chladno (zvětšuje se v noci vlhkost a vytvářejí pak ranní mlhy). Svatá Anna - chladna zrána. Ale nebojte - Studená rosa zrána, pěkné počasí předznamenává. 

Srpen v pranostikách

Srpen je tedy ve znamení sklizní. A když je sklizeno z polí, pozornost a veškerá práce se přesouvá na vinohrad a do sadů. Je-li v srpnu chladno, bývá ve sklepě hladno, nebo taky třeba V srpnu slunce parné ovoci a vínu zdárné. A pro pěstitele ovoce a vinaře je dobré stabilní počasí a k tomu se váže: Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí, protože pozor od 24. 8. už hrozí: Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje. A co nám ještě srpen slibuje:

V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.

Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.

Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.

A jaký výhled dává léto na zimu?

Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje. Obecně se traduje, že teplé léto dává šanci studené zimě. Takových pranostik na toto téma se vyskytuje hodně. Je-li od Petra (29. červen) až do Vavřince parno, bývá v zimě dlouho studeno nebo také: Když srpen z počátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje. A co nám napoví počasí o charakteru zimy? Hodně letních bouřek bylo předzvěstí sněhově bohatých zim: Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima, nebo Moc hub srpnových – moc vánic sněhových. Se svatým Jakubem (25. 7. )se pojí další odhady: Jak teplý svatý Jakub, tak studené Vánoce. Jakub bez deště - tuhá zima. Pak-li na Jakuba slunce svítí, má pak krutá zima býti.

Naši předci sledovali i chování živočichů, např. z pozorování mravenců vysledovali: Dělají-li mravenci obydlí své v červenci a kupí je stále výš, přijde tuhá zima spíš. A nejen mravenci se musí ohánět v létě, aby bylo vše do zimy nachystáno. Moudré přísloví praví: Hrozíš-li se v létě práce a potu, budeš mít v zimě jen bídu a psotu. Takže směle do toho a vrhněte se ještě do setí toho, co půjde, okopávání, přihnojování, zalévání, česání a sbírání. Prostě vaše zahrádky to ocení a vy budete mít skvělý pocit, že jste si sklidili něco vlastního. Protože Léto sytí rok a přijde čas, kdy se zima zeptá, cos dělal v létě. Takže přeci už dávno víme, že bez práce nejsou koláče. 

Zdroje informací:

Pranostik.cz: Různé pranostiky na léto 

cesky.radio.cz: Práce v hospodářství se v minulosti řídila lidovými pranostikami
Wikiquote.org: Červencové pranostiky 
Agropress.cz: Zemědělské pranostiky na červenec 

kudyznudy.cz: Tradice: péče o úrodu a její sklizeň aneb pranostiky, pověry a rituály našich předků