Mýty a fakta: Pomáhají rostlinám mléko, kávová sedlina, skořápky či popel z cigaret? Pozor na chyby, které mohou škodit

Popelová zálivka – ano rostliny ocení, ale jak který

Posyp z popela kolem ovocných keřů či mezi jahodníky, nebo dokonce přichystaná zálivka z popele jako tekuté hnojivo? Ano, rostliny budou určitě prospívat. Ovšem velký pozor na to, jaký popel použijete – musí jít čistě o dřevěný popel, kde spálené dřevo nemělo žádné barvy a jiné povrchové úpravy.
Popel z krbu, kotle či ohniště se dá využívat i pro kompostování.  Popel obsahuje spoustu minerálů, které budou vzpruhou pro leckterou zeleninu i ovocné stromky. Svědčí cibulové zelenině i rajčatům, přidat jej můžete také k bramborům. Rozsypaný po záhoně dokáže odradit v záhoně slimáky a odpudí i otravný hmyz. Na zálivku je ideální je rozmíchat 2,5 kg popela v pěti litrech vody, toto množství použijte tak na 25 m² záhonu.

Zalévání určitě ano, ale všeho s mírou

Voda je nezbytná pro život všeho živého. Ovšem pokud budete mít nonstop přemokřené záhony a pěstební nádoby, moc úrody nesklidíte. I kořeny totiž potřebují dýchat. Vlhko je také živnou půdou pro plísňová onemocnění, proto háklivé druhy zaléváme raději podmokem či přímo ke kořenům. Vyplatí se také si přivstat a zalévat brzo ráno, aby rostliny měly šanci uschnout. Ne každá voda je vhodná, nejlepší je měkká voda – tedy dešťovka či voda z rybníků a vodních toků. Vodu z vodovodu je třeba nechat pro účely zálivky odstát. Pamatujte na to, že půda umí lépe hospodařit s vodou, obsahuje-li dostatek organické hmoty, proto je potřeba půdu pravidelně obohacovat organickými hnojivy.

Už jste možná slyšeli o tom, že přemíra zálivky kazí chuť rajčat. Pokud mají přebytek, bývají plody vodnaté s minimem rajské chuti. Rajské zaléváme dle počasí, ale asi 1 až 3 krát týdně, vždy raději více než častěji. Nedostatek vody poznáme po ránu podle svěšených listů na rostlině. 

Mléko jako pomocník v zahradě

Proti plísním v zahradě (okurky či rajské) nám skvěle poslouží obyčejné mléko. Udělejte si do rozprašovače jednoduchý postřik, kdy na jeden díl mléka dáte jeden díl odstáté vody. Do roztoku je možné přidat pár kapek jódu. Mléko se používá čerstvé, dá se užít i syrovátka či kefír. Postřik udělá na listech ochranný film (je dobré nezapomenout na spodní části listů). Takovýto postřik se dá zopakovat několikrát do týdne. Pamatujte, jde o prevenci, která slouží i jako kvalitní hnojivo, neboť i přes listy jsou rostliny schopné přijímat potřebné látky. 
Mléko pomůže i jako výborné hnojivo, třeba dýně jej doslova milují. Klidně mléko dejte jednou týdně do konve a zalijte s ním. Vyrostou vám poté obrovské plody. 

A co náš životabudič – káva? Proč ne

Skvěle poslouží kávová sedlina coby pomocník se zamokřením. Dokáže na sebe poutat vodu a rostlina tak díky ní nestojí ve vodě. Kávové zbytky se dají rozmístit kolem rostlin a plní tak funkci mulče. Dokonce má přidanou hodnotu v tom, že umí odpudit škůdce, jako jsou mšice, mravenci či slimáci. Káva se hodí zejména ke kyselomilným rostlinám – tedy k borůvkám, jahodám, vřesům, rododendronům či hortenziím. Pokud neplánujete dávat sedlinu kolem rostlin, tak obecně kávové zbytky (i sáčky od čaje) patří do kompostu nikoli do komunálního odpadu.

Mohlo by vás zajímat

Domácí kompostování: Jak i v paneláku vytvořit pomocí vermikompostéru "žížalí čaj", parádní hnojivo pro květiny i zeleninu

Vajíčka – voda z vařených vajec či skořápky

Vejce jsou další surovinou z kuchyně, která by se dala využít i v zahradě, a udělá skutečně divy. Použít se dá různými způsoby, jak už jsme u vejce zvyklí i z kuchyně. Skořápky od vajec můžeme rozhodně kompostovat – ideálně je lehce rozlámat na menší kousky. Dají se umístit také přímo do záhonu – leckdo dělá ze skořápek i přírodní ochranu kolem záhonů před nájezdy slimáků. Můžete je však do záhonu rozhodit i jen tak, ovšem uvolňování cenných surovin je tak na delší dobu. Dobře poslouží přímo v jamce při sázení rajčat a předejdete tak nedostatku vápníku během vegetace. Nevylévejte do odpadu ani vodu, kde jste vařili vajíčka, po zchladnutí poslouží jako skvělá zálivka. 

Voda z vaření brambor či rýže je učiněný životabudič

Další skvělým prostředkem na hnojení z vaší kuchyně je zcezená voda z vaření brambor. Taková voda obsahuje spoustu minerálů a lze ji využít na zálivku (je ovšem nutné mít vodu bez soli). Využít se dá i do postřikovače, takový postřik z brambor my měl rostliny uchránit od mšic. Jako hnojivo se dá takto použít i voda z vaření těstovin či rýže, ovšem nesmí být nikdy solená.  Bude pro rostliny doslova životabudičem. 

Zdroje informací:

Kniha Chemie na zahrádce, Zakopal, J., Šedivý, J. a kol.

Nkz.cz: Vaječných skořápek se nezbavujte, skvěle je zužitkujete na zahradě. Vaše rajčata je budou milovat

Nkz.cz: Kávový lógr nevyhazujte, je to zahradní poklad, má ale svá úskalí. Jak s ním naložit, aby vaší zelenině a květinám prospíval
Pestujeme.cz: Dřevěný popel je tajnou zbraní proti škůdcům i skvělým domácím hnojivem

nkz.cz: Deště přicházejí. Už jste ochránili svá rajčata postřikem z mléka?
pestujeme.cz: Neobvyklý, přesto účinný mléčný postřik zajistí rajčatům potřebnou ochranu