Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Je-li v srpnu chladno, bývá ve sklepě hladno aneb Srpnové pranostiky našich předků předpovídaly, jaký bude podzim i zima
Zdroj: Unsplash, Meric Tuna

Pranostiky využívali naši předci k předpovědi počasí a také k plánování všeho možného, co se hospodaření týká. A co pranostiky říkají na současný chladný průběh léta? Obecná pranostika o srpnu říká: Srpen má nejkrásnější počasí v roce! Letos to tak zatím nevypadá, tak si alespoň připomeňme, čím se řídili naši předkové v srpnu dříve.

Srpnové pranostiky 

Srpen je měsícem, kdy dozrávají plody práce z předchozích měsíců. Úrodu na zahradě postupně sklízíme, je plno práce na políchvrcholí žně i v sadech čeká ovoce na sklizeň.

Ostatně i název měsíc srpen získal po nástroji, který byl typický období žní, srpu. Lidi od nepaměti zajímalo, jaké bude počasí a jaká se dá očekávat sklizeň, neboť na sklizni závisí celé další živobytí. 

Obecně platí, že známější a obecněji pojaté pranostiky dosahují větší úspěšnosti (např. Medardova kápě – opravdu v tu dobu je potvrzené období s větším množstvím srážek). 

 

Kolik bude medu a jaké bude letošní víno

Včelaře a milovníky medu možná současný deštivý charakter počasí potěší. A nejenom včelaře, ale možná i vinaři nepřijdou zkrátka, aspoň podle pranostiky, která říká: Udělá-li se v srpnu deštivě, prší med a dobré víno

Jen možná s deštěm i kolem poloviny měsíce bychom už byli nervózní všichni. Alespoň o svátku svaté Marie (15. 8.) – kde se praví: Pakli o Nanebevzetí Panny Marie prší, tak padesát dní mokrých k očekávání máme

Hodně pranostik je spojováno se svátkem sv. Vavřince, který připadá na 10. srpna. Kolem tohoto data je pomalu sklizeň obilí ukončená a pozornost se přesouvá na další plodiny – brambory či řepu: Svatý Vavřinec odnáší srp a zapřahá pluh.

Po tomto svátku už také nebyla očekávána velká vedraVavřinec tepla nepřidá, Bartoloměj ubere. Což potvrzuje i další svatý, připadající na 14. srpen: Po svatém Smilu slunce ztrácí již svou sílu. A následuje hned Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.) – Na Nanebevzetí léto odletí nebo Na Marii Nebevstoupení, prvních vlaštoviček loučení

Vinaři mají také přímo své milníky stanovené pranostikami: Je-li v srpnu chladno, bývá ve sklepě hladno, nebo taky třeba V srpnu slunce parné ovoci a vínu zdárné. A pro pěstitele ovoce a vinaře je dobré stabilní počasí a k tomu se váže: Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí.

Loučení s létem

Od Bartoloměje (24. 8.) se už překlápí léto v podzim Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje. A s koncem srpna už se opravdu i v pranostikách pojí konec teplých dní. Na 29. 8. připadá stětí Jana Křtitele. A na Jana stětí – vlaštovky od nás letí či Stětí svatého Jana – přestávají již parna.  A pokud je konec srpna deštivý přináší to zkázu na úrodu ořechů: Prší-li na den stětí svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy. 

 

A teď trochu předpovědi

Pranostiky sloužily k odhadu charakteru počasí. Jaké počasí o svatém Bartoloměji, takové bude i celý podzim (10. 8.). Anebo vztahující se ke svátku Dominika (4. 8.) Na Dominika parna – mrva marná. Parno na Dominika zvěstuje tuhou zimu. Nebo i trochu jinak: Potí-li se Dominik, bude ještě Marek v kožiše (25. 4.).
Takže až do jara následujícího roku si pranostiky troufaly předvídat počasí. Teplé léto bylo spojováno s následující krutou zimou. Svatý Bartoloměj létu hlavu zlomí a především podle počasí na svatého Bartoloměje (24. 8.) se odhadoval charakter zimy – když bylo zataženo, tak v zimě se čekalo dost sněhu a pokud naopak je léto bez hub, žádný sníh v zimě nebude. Na Bartoloměje moc mraků - v zimě moc sněhu. Nerostou-li na Bartoloměje hřiby, neočekávej v zimě sněhu.
 

Zdroje informací: 
Metecentrum.cz: Pranostiky 
Český svaz včelařů: Pranostiky a  činnosti včelaře v průběhu roku 
Pravopiscesky.cz: Pranostiky na srpen 

Pranostik: Srpen