Pinsa není pizza: Slaná římská placka je méně kalorická, ale úžasně vláčná, nadýchaná a křupavá, dochucuje se až po upečení

Pinsa romana – předchůdce pizzy?

Kdo by neznal pizzu? Kynuté placky obložené různými pochutinami jsou jednou z nejslavnějších specialit italské kuchyně. V Itálii na ni narazíte snad na každém rohu, stejně jako v mnoha dalších zemích světa. A dokonce i některé neitalské pizzy se staly pojmem – třeba americká Chicago style pizza s vysokými okraji a silnější vrstvou náplně.

Říká se, že pravá pizza je ta neapolská, ta nejznámější Margherita se v tomto italském městě peče od 19. století. Dějiny královny všech pizz, jak se té neapolské rovněž říká, prý sahají hlouběji do minulosti, ne však tak daleko jako v případě římské pinsy neboli pinsy romana. Ta je dokonce považována za jakéhosi předchůdce současné pizzy, jejíž původ lze hledat i v podobných slaných koláčích, které se pekly ve starověkém Egyptě. 

Pizza kulatá, pinsa oválná

Ačkoli pizza a pinsa vypadají na první pohled stejně (v obou případech jde o placky obložené různými ingrediencemi), chutí se poměrně liší. Rozdíl tkví hlavně v těstě. To na pinsu je sice rovněž kynuté, kromě hladké pšeničné mouky se na něj používá i rýžová, případně i sójová a cizrnová. Těsto se navíc nehází do vzduchu a netočí jako v případě pizzy, ale ručně vyválí a vytlačí obvykle do oválného, plochého tvaru. Odtud ostatně vychází i název pinsy, který je odvozen z latinského slova pinsere, jež znamená „těsto tlačené rukou“.

Pinsa je nadýchaná a lépe stravitelná

Rozdíl tkví také v délce kynutí – těsto na pinsu se totiž nechává odpočinout v lednici minimálně 24 hodin, klidně ale až 120 hodin. Díky tomu je pinsa mnohem lépe stravitelná, méně kalorická a obsahuje i menší množství lepku. Do těsta se také používá mnohem víc vody, proto se s ním nedá tak pracovat jako s těstem na pizzu. Kromě toho bývá těsto na pinsu tenčí, nadýchanější, vláčnější a krásně lehoučké. Pinsa se stejně jako pizza peče v peci, ovšem častěji na pánvi nebo na plechu, a také déle a při nižší teplotě.

Jak na pravou římskou pinsu?

Rozdíl oproti pizze je i v tom, že se těsto nejprve peče samotné a teprve po upečení se obkládá různými ingrediencemi. I pinsa může být jako pizza s rajčatovou omáčkou, ale i ve variantě bianca, tedy bez rajčat. A čím pinsu dále obložíte, už záleží jen na vaší chuti. Na rajčatový základ se často dává mozzarella, bazalka a sušená šunka prosciutto crudo. Báječně se na ni hodí i sýr provolone, houby, olivy nebo typický italský salám mortadela. Pokud rádi experimentujete a obyčejná pizza už vás nudí, můžete si pinsu připravit podle následujícího receptu. Jak na to? 

Budete potřebovat: 500 g hladké chlebové mouky, 50 g bílé rýžové mouky, 30 g sójové mouky, ½ lžičky aktivního sušeného droždí, 400 g studené vody, 14 g mořské soli, 1 lžíci extra panenského olivového oleje + další na potření vytvarovaného těsta před pečením.

1. V míse smíchejte chlebovou, rýžovou a sójovou mouku a droždí. Přimíchejte vodu a důkladně promíchejte, dokud se vše nespojí. Přimíchejte sůl a olivový olej a vypracuje v robotu krásně hladké a pružné těsto. 
2. Těsto v míse lehce vymazané rostlinným olejem zakryjte fólií a nechte 24 hodin kynout v chladničce. Vykynuté těsto vyklopte na dobře pomoučený povrch. Rozdělte ho na 6 stejných dílů, z nichž každý váží přibližně 165 g. Každý kousek postupně přeložte do středu, aby se spojily rohy. Nezarovnávejte je na plocho. Postup opakujte se zbývajícími kousky těsta. 
3. Vymažte plech a položte na něj nahrubo vytvarované kuličky těsta. Dbejte na to, aby mezi jednotlivými kousky byl dostatečný prostor, aby se mohly zdvojnásobit, aniž by se dotýkaly. Těsto lehce poprašte chlebovou moukou a plech přikryjte fólií. Těsto nechte při pokojové teplotě kynout dvě až tři hodiny, dokud nezdvojnásobí objem. Mezitím si rozehřejte troubu na maximum, cca 250 °C.
4. Z jednotlivých bochánků těsta pak na pomoučeném vále vytvarujte roztahováním prsty oválné placky. Postupujte od středu směrem ven. Těsto pak přeneste na plech naolejovanou stranou dolů. Pečte ve vyhřáté troubě asi 10 minut. Před pečením můžete placky potřít rajčatovým sugem a pak ještě pokapat olejem. Hotové placky dozdobte sýrem a šunkou nebo mortadelou a ozdobte podle vaší chuti. 

Náš tip: Pokud se vám zdá pinsa moc náročná, můžete si upéct pizzu na plech podle našeho video receptu.