Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Máte-li školou povinného potomka, určitě každý den přemýšlíte, jakou mu připravit svačinku. Vymyslet vždy něco originálního, co dítěti zachutná, a ještě mu poskytne dostatek energie, aby zvládlo celý školní den, bývá oříšek. A co se třeba inspirovat v zahraničí? Jaké jsou oblíbené svačinky v blízkých i exotičtějších zemích? 

Školní svačinky v různých zemích světa

Říká se jiný kraj, jiný mrav… a kupodivu to platí i na školní svačinky. Zatímco české děti nejčastěji svačí chleba se šunkou nebo se sýrem, ty americké si nosí do školy třeba jen sáček s chipsy nebo krekry. Je však i spousta mnohem zajímavějších možností. Pojďte se společně s námi podívat, co se svačí v zahraničí.

1. Itálie: Pan di Stelle

Italské maminky si s přípravou svačinek moc velké starosti děla nemusejí. Jednou z nejoblíbenějších svačinek italských dětí jsou totiž sušenky Pan di Stelle.Tyto rozkošné malé sušenky (neboli biscotti, jak jim Italové říkají) mají ideální velikost (nejsou ani příliš velké, ani příliš malé), obsahují kakao a lískové oříšky a navíc je zdobí bílé cukrové hvězdičky, které je činí pro školáky ještě atraktivnějšími. 

2. Švédsko: Smørrebrød

To švédské děti si zase pochutnávají na speciálních chlebíčcích obložených různými pochutinami. Ve Švédsku se jim říká smørrebrød. Na rozdíl od našich chlebíčků netvoří podklad veka nebo bageta, ale plátek tmavého celozrnné žitného chleba. Ten se namaže máslem a pak se zdobí krevetami, sýrem, vajíčky, zeleninou a hlavně nakládaným sleděm a spoustou čerstvého kopru. U švédských chlebíčků není důležitá jen chuť, ale i jejich vzhled, takže si s jejich přípravou rodiče vždy patřičně vyhrají. 

3. Japonsko: Onigiri

I součástí svačinek japonských dětí bývají často ryby. Ty totiž patří do japonské speciality zvané onigiri. Jde o pochutinu trochu připomínající slavnější japonskou specialitu sushi. I onigiri se připravují z vařené rýže, z ní se však tvoří trojúhelníkové bochánky, jež se plní lososem, marinovaným tofu či nakládanými švestkami (umeboši), nebo se nechávají bez náplně a posypou se směsí koření zvanou furikake, která se vyrábí z mořských řas, sezamových semínek, mořské soli a cukru. Onigiri jsou často zabaleny do listu mořské řasy (tzv. nori). 

4. Nizozemsko: Hagelslag

Děti milující sladké určitě osloví i nizozemská tradiční svačinka známá jako hagelslag. Tyto sendviče z toastového chleba s máslem se nepotírají marmeládou ani jinou pomazánkou, ale dává se na ně čokoládová posypka – taková, kterou se běžně sype zmrzlina nebo zdobí dorty. Nizozemské děti je milují natolik, že si je dávají nejen na svačinu, ale i na snídani a podle průzkumu webu Stuff Dutch People Like se prý v Nizozemsku denně sní prostřednictvím této speciality až 750 000 kousků toastového chleba a ročně se pak spotřebuje více než 30 milionů kilogramů posypky.

5. Turecko: Pide

Jestli se někdo má, tak jsou to turecké děti. Na svačinu si totiž dávají pizzu, respektive její tureckou variantu zvanou pide. Pide je vlastně pečivo z kynutého těsta podobného tomu na pizzu. Nemá však kulatý tvar jako pizza, ale spíš připomíná lodičku naplněnou různými ingrediencemi, například masem, sýry, zeleninou, vajíčkem nebo třeba bramborami. Pide se ovšem konzumují i samotné jen jako placky posypané sezamem a podávají se místo chleba. 

6. Izrael: Bamba

Izraelské děti, a nejen ony, zase naprosto zbožňují bambu. Tato pochutina je v Izraeli takřka legendární a pravidelně si ji prý kupuje 90 % izraelských rodin. Bamba je kukuřičný snack s arašídovou příchutí, který se podobá našim arašídovým křupkám. Říká se, že právě bambě zde vděčí za nízký výskyt alergie na arašídy, protože prý časné zavedení arašídů snižuje riziko vzniku alergie na ně. Předností této pochoutky navíc je, že neobsahuje žádné konzervační látky ani potravinářská barviva a je obohacena o nějaké živiny. A to přijde u školní svačinky rozhodně vhod. 

7. Řecko: Jogurt s medem

Poměrně zdravé svačinky mají i některé řecké děti. Často si totiž pochutnávají na bílém a pořádně hustém řeckém jogurtu s medem a případně i s oříšky, které v něm příjemně křupou. Tento jogurt nejen báječně chutná, ale je i vynikajícím zdrojem mnoha živindodá i dostatek energie

8. Nigérie: Smažený banán

Jednou ze základních potravin v mnoha afrických zemích je plaintain neboli zeleninový banán. Ten není sladký jako běžné banány,  které se prodávají u nás, takže chutná i naslano. Navíc obsahuje spoustu škrobu, a právě díky němu mu svědčí i tepelná úprava. Dobře se hodí na smažení, takže z něj můžete udělat neobvyklé chipsy, které jsou vynikající svačinkou pro mnohé africké děti. Nejlepší jsou osmažené v kokosovém oleji, jenž jim dodá exotickou chuť. 

9. Brazílie

U nás si avokádo vychutnáváme obvykle na obloženém chlebu, nebo z něj děláme pomazánku, v Brazílii je milují spíš na sladko. Na tom ostatně není nic zvláštního, neboť avokádo je ve skutečnosti ovoce. Vychutnávají si je většinou ve formě smoothie nebo z něj připravují dezert. Avokádo stačí jen rozmačkat nebo rozmixovat a smíchat s cukrem a kakaem a máte skvělou veganskou alternativu pudinku. 

10. Libanon: Hummus 

To na Blízkém východě zase děti dostávají místní specialitu hummus s pita chlebem. Tato pochoutka z vařené a rozmixované cizrny (případně lze použít i tu z konzervy) smíchané s tahini pastou, olivovým olejem, citronovou šťávou a kořením je populární i u nás, my si ji ale spíš vychutnáváme jako tip k zelenině. K pitě v Libanonu nebo také v Jordánsku podávají další místní speciality, třeba labneh, což je mléčný výrobek podobající se řeckému jogurtu či čerstvému krémovému sýru a často se podává ve slané verzi s olivovým olejem a kořením za´atar nebo sumac.

Recepty k tomuto článku