Svatováclavské koláčky z nekynutého těsta se před pečením namáčejí do vajíčka. Jsou pak neuvěřitelně křehké a vláčné

Jak se slavil svátek sv. Václava?

Svátek svatého Václava je zároveň Dnem české státnosti a také poměrně mladým státním svátkem. Svatý Václav je považován za jednoho ze zakladatelů českého státu a ochránce naší země a 28. září si připomínáme jeho zavraždění ve Staré Boleslavi. V tento den se proto již od dávných dob konaly po celé naší vlasti v kostelech zasvěcených tomuto světci poutní slavnosti.

Nešlo však jen o církevní oslavy. V tuto dobu totiž vrcholily sklizně obilí a dalších plodin, konala se vinobraní, dobytek se zaháněl z horských pastvin do údolí a slavilo se, že je úroda pěkně pod střechou. Svátek svatého Václava tak byl rovněž takovým znamením, že podzim je opravdu tady a je třeba se trochu pobavit, než přijde zima. 

Svatováclavská hostina byla bohatá

Kromě náboženských poutí se v tento den pořádaly i různé lidové veselice, které se neobešly bez dobrého jídla a pití. Na posvícenské slavnosti se často sjíždělo příbuzenstvo i z daleka, hrála muzika, při níž se mnohdy tancovalo až do rána. Ne nadarmo je svatý Václav také ochránce vinařů a pivovarníků, takže bez popíjení piva či vína se posvícení neobešla.

Jimi se pak zapíjely všechny posvícenské dobroty, jako byly pečené kachny, husy, krůty a další pečínky podávané většinou se zelím a knedlíkem. A chybět samozřejmě nesměly ani sladké dobroty. Není divu, že přípravy na posvícení trvaly mnohdy až týden. V bohatších domácnostech mívala posvícenská hostina dokonce až šest chodů a bohatý oběd si však dopřávali i v chudých chalupách. 

Tradiční posvícenské koláče

K posvícení hlavně patřily posvícenské koláče mnoha tvarů. Většinou byly kulaté a náplní uprostřed, ty moravské dvojctihodné měly dvojí náplň, jinde mělo sladké pečivo obdélníkový tvar a skládalo se z několika vrstev. Oblíbené byly rovněž hnětýnky, které se zdobily figurkami z těsta, a také koláčky vázané. Hospodyně je často pekly rovnou dvakrát, neboť část roznesly děti, které jimi zvaly sousedy na hostinu. Druhá várka už byla jako pohoštění nebo na výslužku. Koláče také dávaly mladé dívky darem svým tanečníkům při tanečních zábavách. 

Jak na šátečky bez kynutí?

Bez ohledu na tvar se koláče obvykle plnily povidly, tvarohem, mákem nebo ořechy a nakonec se ještě sypaly drobenkou. Hospodyňky kdysi pekly koláče z kynutého těsta, chcete-li si trochu ušetřit práci, můžete si klidně vyzkoušet i jednodušší vázané šátečky podle našeho receptu. Obsahují sice droždí, ale nemusí se nechávat kynout a navíc dlouho vydrží křehké. 

Budete potřebovat: 500 g hladké mouky, 250 g Hery nebo másla, 2 velká vejce, 42 g čerstvého droždí, 1 lžíci cukru, 1 prášek do pečiva, 1 lžičku soli, 100 ml mléka, oblíbenou náplň, 1 vejce na potírání, drobenku a moučkový cukr na pocukrování.

1. Plech vyložte pečicím papírem, troubu předehřejte na 180 °C.
2. Do vlažného mléka dejte lžíci cukru, rozdrobte do něj čerstvé droždí, zamíchejte a nechte vzejít kvásek. Heru nebo máslo utřete s vejci, přidejte mouku, prášek do pečiva, kvásek a lžičku soli a zadělejte těsto.
3. Ihned z něj tvarujte šátečky. Těsto po částech rozválejte na plát, nakrájejte na čtverečky a plňte je předem připravenými náplněmi. Šátečky zavažte, namočte je do rozšlehaného vajíčka a posypejte drobenkou. 
4. Plech vložte do předehřáté trouby a šátečky pečte zhruba 20 minut dorůžova. Ještě horké koláče dobře pocukrujte.

Náš tip: Pokud si troufnete na kynuté dvojctihodné koláčky, můžete je upéct podle našeho videoreceptu.