Kysané zelí v medovém octě po aténsku: Pomáhá při kocovině, velmi dobře chutná a snadno se připravuje

Zelí jako superpotravina

Tehdejší zdravotní doporučení musíme brát tak trochu s rezervou. Vždyť medicína byla ještě v plenkách. Přesto tehdejší lékaři a léčitelé v rámci svých možností intuitivně a na základě zkušeností pomáhali léčit různé neduhy i pomocí některých potravin a jídel. A velmi oblíbené bylo právě kysané zelí.

To totiž obsahuje nejen vlákninu, vitaminy C, K, A a skupiny B, ale také kyselinu listovou a minerální látky – draslík, hořčík, fosfor, zinek a mangan. Můžeme říct, že mj. působí protizánětlivě, má příznivé účinky na střevní mikroflóru a pomáhá udržovat hladinu krevního cukru. 

Lék na kocovinu

Lékaři se o tento pokrm zajímali, protože údajně léčil bolesti hlavy a byl dobrý na žaludeční nevolnosti. Římský filozof Plinius tvrdil, že pokud se kysané zelí užívá před jídlem, zabraňuje opilosti, a pokud se užívá po pití, může vyléčit kocovinu!

„Zelí by se mělo nakrájet co nejostřejší železnou čepelí, pak omýt, okapat a nakrájet se spoustou koriandru a routy. Poté zakápněte medovým octem a přidejte jen trochu silphia. Mimochodem, můžete to jíst jako meze (předkrm -pozn. red).“ Aspoň tak to popisuje starořecký lékař Mnesitheus ve 4. století před naším letopočtem.

Bez ohledu na údajně léčivé účinky měl Mnesitheus naprostou pravdu v tom, že zelí v medovém octu je vynikající jako předkrm nebo příloha a je snadné ho připravit.

Nezvyklé suroviny

Ve svém textu Mnesitheus zmiňuje dvě suroviny, které nejsou v současnosti tak úplně běžné. Jednou z nich je routa. Jde o stále zelený polokeř se žlutými kvítky, jehož domovem je jih Evropy. Hořké sušené květy se v malém množství používají jako koření.

Pokud jde o silphium, to byla divoce rostoucí zelenina podobná fenyklu a s chutí cibule a česneku. Rostla pouze ve volné přírodě a s postupnou kultivací půdy zcela vymizela. Podobná je jí asafoetida s českým poetickým názvem„čertovo lejno“, kterou je možné koupit. Chutí připomíná kombinaci cibule a česneku.

Aténské zelí v medovém octě

Kysanému zelí podle následujícího receptu se říká aténské, protože právě ve starověkém Řecku byl tento způsob úpravy oblíbený. Pokud byste si toto zelí chtěli připravit, budete potřebovat: 1 středně velké bílé zelí, 2 vrchovaté lžičky nasekaného čerstvého zeleného koriandru, 2 lžičky nasekané čerstvé nebo sušené routy (můžete nahradit semínkem pískavice/řecké seno), 2 špetky prášku asafoetidy (můžete použít česnekový a/nebo cibulový prášek), sůl. Na medový ocet si připravte: 120 g medu, 2 lžíce červeného vinného octa.

1. Nejprve si aspoň den předem připravte medový ocet. Med svařte a slijte, přidejte ocet a trochu zredukujte.
2. Zelí nakrájejte nadrobno, omyjte a sceďte. Smíchejte s bylinkami a 3 lžícemi medového octa a posypte práškem asafoetida a osolte.
3. Zelí dejte nejlépe do vysterilizovaných sklenic, upěchujte, přikryjte vyvařeným plátýnkem a navrch dejte dřevěné prkénko a nechte asi dva týdne v teple, pak přeneste do chladu. Podrobnosti o tom, jak ho udržet co nejdéle, najdete v našem článku.

Náš tip: Podle našeho videoreceptu si můžete naložit skvělé kysané zelí.

Zdroje informací:

britishmuseum.org: Bored with banana bread? Whip up a classical feast with nine recipes from ancient Greece and Rome.

vitalia.cz: Jak na imunitu? Jíst, cvičit, meditovat, milovat

healthline.com: 9 Impressive Health Benefits of Cabbage