Legendární Café Imperial: Jak šel čas s kavárnou, kde se točil film Kristián a vzduchem někdy létaly koblihy

Imperial - slavná pražská kavárna

Café Imperial je společně s kavárnami Slavie nebo Louvre jednou z historických pražských kaváren, jejichž původní atmosféru si můžete užívat až do dnešních dob.

Imperial je dnes sice spíš restaurací než kavárnou, vynikající zákusky se zde však servírují stále, hlavně tu ale zůstává jedno z hlavních lákadel této kavárny, a to její překrásný interiér s unikátními keramickými obklady pokrývajícími stěny a sloupy kavárny.  

Výzdoba kavárny je inspirována dalekým Orientem, což je patrné na rostlinných a zvířecích motivech, zobrazujících orientální a maurské scény.

V Praze jako v Orientu

Právě výzdoba kavárny odráží dobu na počátku minulého století, kdy byly objeveny vykopávky v Egyptě, Mezopotámii a v Řecku a z nedalekého Hlavního nádraží jezdil vyhlášený Orient Express do dalekých krajů.

V kavárně se hosté mohli cítit jako v Orientu, aniž by ale museli někam cestovat, což platí dodnes. V Café Imperial si totiž budete připadat jako byste se přenesli nejen na druhý konec světa, ale i do jiné doby. Říká se dokonce, že sedět v kavárně Imperial je jako sedět mezi duchy minulosti. 

Kavárna byla ve stejnojmenném hotelu, postaveném ve stylu art deco s kubistickými a secesními prvky, vybudována mezi lety 1913-1914. Původně na tomto místě v ulici Na Poříčí stál zájezdní hostinec U Černého orla.

Budova však byla na počátku 20. století v rámci ozdravující přestavby centrálních čtvrtí Prahy zbourána. Parcelu pak koupili bratři Kolářové, kteří již vlastnili další slavný pražský hotel Paříž, a postavili současný Hotel Imperial, včetně slavné kavárny. 

Kavárna se slavnými hosty

Kavárna Imperial byla vyhledávaným podnikem již v dobách svého vzniku. Chodili sem například spisovatel Franz Kafka, skladatel Leoš Janáček a v hotelu pobýval dokonce i T. G. Masaryk.

Luxusní hotel měl, jak nabízel dobový leták, 180 pokojů s koupelnami s teplou vodou a topením, telefonem pro dálkové hovory a navíc komfortní lázně ve všech patrech. Kromě kavárny byla v hotelu i restaurace, několik salonků a navíc lidová jídelna, později vinárna.

Za 2. světové války si však hotel oblíbili němečtí vojáci a Češi sem v tu dobu úplně přestali chodit. Po skončení války si hotel i kavárna získaly svou popularitu zpět.

Po znárodnění se však hotel přeměnil na hotel ROH. Ubytovat se tu tak mohli jen hosté a členové odborů a obyčejní návštěvníci Prahy měli smůlu. V roce 1979 se budova stala národní kulturní památkou a po revoluci tu nějaký čas fungovala levná ubytovna. 

Kristián a mísa koblih

Na kávu bylo možné si zajít do kavárny Imperial i po revoluci. I když v tu dobu byla lehce ošuntělá a mozaiky byly zanesené kouřem z cigaret, stále tu přežíval duch zašlé slávy dob dřívějších, kdy se ve slavných interiérech natáčel film Kristián s Oldřichem Novým a Adinou Mandlovou.

Připomínkou starých časů byla i mísa koblih, kterou bylo možné si v kavárně Imperial koupit až do roku 2007, kdy kavárna i hotel prošly rozsáhlou rekonstrukcí.

Koblihové bitvy

Koblihy byly odkazem na slavný román Zdeňka Jirotky Saturnin. Pokud jste tedy měli pocit, že jste osoba stejné povahy jako hlavní hrdina této knihy, mohli jste mísu koblih koupit a začít koblihami bombardovat ostatní hosty restaurace. To, že se takoví lidé našli, dokazuje fakt, že pár koblihových bitev kavárna zažila.

Po rekonstrukci mísa koblih z barového pultu zmizela, aspoň se tu ale můžete kochat překrásnou výzdobou, které nyní nehrozí, že by mohla být potřísněna marmeládou. Místo koblih si tu ale můžete vychutnat spoustu jiných delikates, třeba vyhlášená telecí líčka na červeném víně Zdeňka Pohlreicha nebo luxusní dezerty místního cukráře italského původu Daniela Combi.    

Náš tip: Historické i současné fotografie Café Imperial si můžete prohlédnout i v naší fotogalerii. 

Fotogalerie - Café Imperial

Dalších 10 fotek

Ukázat 13 fotografií

Zdroje informací: 
Hotel-imperial.cz: Historie Hotelu Art Deco Imperial
Cafeimperial.cz: Café Imperial
Podnos.cz: Café Imperial