Český král Václav II. miloval hostiny, ale panicky se bál otravy. Ze strachu zvracel nebo se nechával věšet hlavou dolů
10. 11. 2023 Historie a zajímavosti
Jako malý chlapec zažil odloučení od matky, několikaleté věznění i hlad. Není divu, že král Václav II. později s radostí pořádal velkolepé hostiny, kde se stoly prohýbaly dobrým jídlem a pitím.
Podlomené zdraví
Václav II. to jako syn slavného otce neměl jednoduché. Přemysl Otakar II. byl vyhlášený bojovník, který s mečem v ruce rozšířil a upevnil moc české koruny. Po jeho smrti roku 1278 se ale teprve sedmiletý chlapec stal loutkou v mocenských bojích.
Než ve svých dvanácti letech nastoupil na trůn, byl poručníkem Otou Braniborským vězněn na hradě Bezděz a potom v Braniborsku. Odloučení od matky a dokonce i občasné hladovění se podepsalo na jeho psychice. Kosterní pozůstatky prokázaly, že se potýkal s nedostatkem vitaminů.
Mohlo by vás zajímat
Najíst se a dávit nohama vzhůru
Jak zaznamenal Petr Žitavský ve Zbraslavské kronice, Václav II. měl panickou hrůzu z koček, k hysterii mu stačilo i zamňoukání. Bál se bouřky a blesků a trpěl nepolevující hrůzou ze smrti.
To se projevovalo například tím, že se obával otravy jídlem. A tak se často stávalo, že si panovník pochutnal na dobrém jídle a pití, pak ho přepadl strach z otravy. Husí brko k vyvolání dávení mu nestačilo. Nařídil tedy služebným, aby ho zavěsili nohama vzhůru, protože byl přesvědčený, že jen tak se mu bude lépe dávit a že ze sebe dostane všechen jed.
Mohlo by vás zajímat
Velkolepá korunovační hostina
Když byl ovšem v dobrém rozmaru, vychutnával si různé dobré pokrmy. Proslulá byla hostina, kterou uspořádal na počest své korunovace v roce 1297. Ta trvala celé čtyři dny. Významní hosté se shromažďovali v provizorní obrovské dřevěné hale, která byla za tímto účelem vybudována na pražském Smíchově.
A co bylo zvykem na takových slavnostech podávat? Soudobý kronikář Otacher Štýrský, autor německy psané Štýrské rýmované kroniky, barvitě popsal korunovační hodování.
Díky němu například víme, že z masa se servírovala především zvěřina, která byla oblíbená u bohaté šlechty. Pekla se také drůbež včetně labutí, na stole byly i ryby.
Maso se připravovalo spolu s cibulí, česnekem či křenem, kořenilo koprem nebo kmínem, oblíbený byl voňavý dobromysl (oregano) nebo majoránka. V kuchyni panovníka už byl k dispozici například i jalovec a koriandr.
Mohlo by vás zajímat
Alkohol doslova tekl proudem
K masu se jedl chléb, pro Václava II. a jeho hosty se chleba pekl z jemně mleté bílé mouky. Nebyly to zřejmě velké bochníky, jak známe dnes, ale menší bochánky podobné dnešním žemlím. Ty doplňovaly ještě placky z nekvašeného chlebového těsta.
Hrdlem tisícovky hostů protekly hektolitry piva, medoviny a vína. A traduje se, že v pražských kašnách teklo po celé čtyři dny víno místo vody.
Toto hodování nebylo zadarmo a ani král neměl neomezený zdroj financí. Kronikáři se shodli, že Václav II. silně zruinoval královskou pokladnu.
Václav II. zemřel poměrně mladý v roce 1305, bylo mu teprve třiatřicet let. Jeho syn Václav III. byl krátce po nástupu na trůn zavražděn v Olomouci. Přemyslovci tak vymřeli po meči a skončila významná etapa v historii českého státu.
Náš tip: Hosté Václavovy korunovační slavnosti by určitě ocenili i srnčí guláš podle našeho videoreceptu.
Zdroje informací:
curiavitkov.cz: Čas jídla: Stravování ve středověku
e-stredovek.cz: Václav II.
lovecpokladu.cz: 2.6.1297 Václav II. korunován českým králem
dnyceskestatnosti.cz: 2. června 1297 -Korunovace Václava II.
Témata
Recepty k tomuto článku
Mohlo by vás zajímat
Přečtěte si Zobrazit více
Kníže Oldřich měl mlsný jazýček. Na stole muselo být hodně masa, delikatesou byl pečený kančí ocásek
Česnečka a její léčivá síla. Jak si pochutnat a k tomu prospět svému zdraví?
Hostiny na dvoře Přemysla Otakara II. měly nechutné pauzy s husím brkem a o chleba staral chlebarius